Zlý kluk

Kapitola 21

Nik

Pohlédnu do těch jejích oříškových očí, které  najednou jako by ožily. Stála tam a čišela z ní překvapenost a radost.

,, Ano, mám tě rád, a to hodně, " řeknu upřímně a ona se široce usměje. Byla tak nádherná, když se smála. Já sám byl překvapený, že jsem jí tohle vůbec dokázal říct.

 Najednou se ke mně přitiskla a silně mě objala. Neváhal jsem a přivinul si jí pevněji. Když jsme se od sebe odtrhli, nemohli jsme jeden z druhého spustit oči a pak mě něco napadlo, něco co jsem ještě nikdy neudělal.

,, Co takhle jít na rande?" Zeptám se. 

Chvíli mlčí, její tvář je netečná, ale po chvíli se celá rozzáří a kývne hlavou na souhlas. Z jejího úsměvu jsem se neudržel a musel jsem se usmát také. Její úsměv byl pro mě jako droga, droga, bez které začnu šílet, když jí nedostanu.

Můj pohled sjede na její dokonalé plné rty. Ani neví, co se mnou dělá, když si je kouše. Okamžitě bych je chtěl skousnout taky, ale vím, že když to udělám, dopadne to tak, že jí ojedu na tomto stole a to klidně i před jejím bráchou, který tu ještě pořád dojídá snídani.

Proto ji jenom letmo políbím na tvář a nabídnu jí, kam bychom večer šli. Napadla mě Fiesta. Je to bar a restaurace v jednom, takže by to bylo super. Proto když souhlasila, usmál jsem se, měl jsem opravdu radost, že jsem jí mohl říct, co k ní cítím, že jsem ji dokázal pozvat na rande, i když jsem to nikdy nedělal. Nevím jak a nevím proč, ale tahle holka mě změnila a jsem za to rád.

Poté co jsme se domluvili na večer, jsem musel odejít domů. Vlastně ani nevím, kdy jsem naposledy doma spal. Rodiče mě nijak nehlídali, takže si určitě ani nevšimli, že doma nejsem. Když jsem došel domů, pozdravil jsem mámu a zavřel se v pokoji. 

Nějak jsem z toho večera byl nervozní, chtěl jsem, aby to bylo dokonalé. Prohlédl jsem šatník a nachystal si oblečení. Měl jsem v plánu si vzít rifle, bílé triko a koženou bundu. Poté  co jsem měl vše nachystané, jsem se koukl na hodinky, bylo teprv 15:43, měl jsem ještě čas, než ji v šest vyzvednu.

Napadlo mě, že čas zabiju u Dereka. Poslední  hodinu jsem strávil u něj a hráli jsme x-box. Musel jsem se nějak odreagovat a u Dereka se mi to dařilo. 

Měl jsem ještě hodinu, než se pro ní zastavím, proto jsem jel domů a nachystal se. Jen oholit se mi trvalo půl hodiny, vlastně se mi ani holit nechtělo, ale měl jsem už dost dlouhý strniště, a proto jsem musel.

Konečně jsem vyrazil za ní, cestou jsem se ještě stavil pro červenou růži a pak už jel rovnou za ní. Přesně v 18:00 jsem zazvonil na zvonek a čekal, až někdo otevře. Už jsem si začínal myslet, že nikdo není doma, protože to byla fakt doba, než někdo konečně otevřel. 

Udiveně jsem stál před dveřmi s vykulenýma očima. Stála tam a byla dokonale krásná. Hnědé vlasy jí padaly na ramena a její oříškové oči zářily. Měla na sobě černé džíny a tyrkysově modré triko, vypadala fakt dobře. Podal jsem jí kytku a ona se nádherně usmála. 

Poděkovala mi a kytku si dala do vázy. Poté si vzala koženou bundu a šli jsme. 

Sedli jsem si ke stolu a číšnice nám podala jídelní lístky. Nemohl jsem si vybrat mezi několika jídly. Nakonec jsem si vybral kuřecí prsa s kroketama a oblohou. Položím lístek na stůl a začnu jí pozorovat, vypadá tak smyslně a zamyšleně. 

Když položí lístek, usměje se.

,, Co je?" Zeptá se a já jen zavrtím hlavou.

,,Nic, jen tě rád pozoruji, " skousne si ret a já okamžitě dostanu chuť ho skousnout taky. Modlil jsem se, ať už přijde číšnice. Nakonec přece jen dojde a já si oddychnu. Oba se na ní podíváme a já jí řeknu, co bych si dal. Poté se zeptá Sáry a ta řekne, že si dá totéž. 

Potom, co si objednáme, se jí začnu vyptávat na různé věci, abych se o ní něco dověděl. 

***

Potom co se najíme a popovídáme si, jsme si šli zahrát kulečník. Na to, že to hraje poprvé, hraje dost dobře. Možná jsem se dost nesoustředil na hru. Popravdě to ani nešlo, při pohledu na ni. Její krásné bílé zuby jsem viděl pokaždé, když se strefila do díry. Neodolal jsem a proto jsem si stoupl za ní a začal jí něžně líbat na krku.

Krásně se usměje:  ,, Víš, jak jsem ti o sobě říkala. Možná by si měl vědět ještě jednu věc," řekne najednou a já se zastavím. Nechápavě na ní kouknu. Začne povídat příběh, který se jí stal před rokem. Po pár slovech jsem posmutněl, věděl jsem, kam míří. 

Bylo mi líto, co se jí stalo. Kouknu se do těch jejích krásných upřímných očí, které se jí lesknou od slz. Když však dodá dalších pár slov, začnu si něco uvědomovat. Její příběh je identicky stejný s tím, co jsem před rokem udělal.  A najednou mi to dojde. Odstoupím od ní a zkroušeně se na ni podívám, povzdychnu si a pevně skousnu čelist. Muž, o kterém vypráví, a který jí tak ublížil, jsem ve skutečnosti já. 

OMLOUVÁM SE ŽE JSEM DLOUHO NEPŘIDALA KAPITOLU, NEMĚLA JSEM NĚJAK NÁLADU NA PSANÍ :/ A PROTO SE TAKY OMLOUVÁM KDYBY TENTO DÍL NEBYL MOC DOBRÝ :/ JINAK VÁM DĚKUJI ZA VOTE A KRÁSNĚ KOMENTÁŘE, JSTE ÚŽASNÍ :3 <3