Zlý kluk

Kapitola 13

Nik

A sakra, vypadá to, že budeme mít problém. Otráveně jsem si povzdychl, když k nám pan O'connell naštvaně přicházel.

,,Nemáte být ve třídě?! Nebo v tělocvičně?! " Řekne naštvaně. Koutkem oka jsem pohlédl na Sáru, která z toho byla dost vedle.

No jo, slušná holka, asi se nikdy nedostala do problému. Pan O'connel přistoupil ke mně:  ,,A vy pane Hemiltne, vzhledem k vašemu chování, bych si dával sakra pozor, aby vás nakonec nevyhodili," pohrozí mi a pak obrátí svůj pohled na Sáru,  ,,a od vás slečno Clarková, jsem to nečekal. 

Měla byste popřemýšlet, s jakými lidmi se vlastně scházíte...Oba budete po škole a teď běžte zpět do tělocvičny," řekl naštvaně a odešel do kabinetu.

Kretén! Otočil jsem se na Sáru, která se tvářila naštvaně.

,,Nemohl jsem si nevšimnout jeho pohledu, " řeknu provokativně a ona nechápavě nakrčí obočí.

,, Cože?" Zeptá se. Rty se mi zkroutí do šibalského úsměvu.

,,Jede po tobě. No, ale kdo by ne, jsi kočka," odpovím a ona otráveně zamručí.

,,Jdi někam. Pan O'connell je vdaný muž a je na rozdíl od tebe slušný. Tak přestaň s těmi kravinami a pojď dělat něco užitečného," řekne a odchází zpět do tělocvičny. Trochu jsem i žárlil, on jí doslova hltal pohledem. 

Beztak po ní jede, ale mít ji nebude, hajzl! Zabil bych ho, kdyby se jí jenom dotkl. Kdyby nás ten tupec nevyrušil, už mohla být moje. Ale počkám si, baví mě si s ní takhle hrát. A navíc, líbí se mi, jak dělá, že to s ní nic nedělá, přitom by ze mě chtěla servat oblečení. 

Však jí donutím, aby mě prosila na kolenou, ať jí ojedu. No každopádně jsem měl v plánu začít hrát mé hry. Poté, co odešla zpět do tělocvičny, šel jsem za ní. Holky mi daly na práci věšet lustry, hvězdy a další blbosti na strop. Při té příležitosti jsem si sundal triko a poté se otočil na Sáru, která mě doslova hltala pohledem. Neudržel jsem se a musel jsem se vítězně usmát. 

A tohle bylo tak nějak začátek mých her. Jedna holka mi podávala všechny ty věci, co jsem měl věšet a tohle mi právě hrálo do karet. Chtěl jsem donutit Sáru žárlit, a proto jsem si s tou holkou začal povídat. Koutkem oka jsem se vždy podíval na Sáru, která zuřila. 

A vrcholem bylo, když jsem Lauře, tak se ta holka jmenovala,  dal zbloudilý vlas za ucho a krásně se na ni usmál. Sára okamžitě přiběhla.

,,Lauro měla bys jít pomoci ostatním, on to tu zvládne sám," řekne tvrdě. Sára dala Lauře dost najevo, že se má ode mě držet dál. Proto okamžitě odešla a Sára se usmála. 

,, Ale no tak, kotě nežárli tolik, jen jsme si povídali," začnu jí provokovat a ona po mně hodí vražedný pohled.

,, Já nežárlím, jen...ples je už pozítří a tím, že se tu budeš s někým vybavovat, nám moc nepomůžeš takže si laskavě pohni!" Poručí mi a já  neudržím smích. Já tu holku prostě žeru.

Vrací se zpět nafukovat balonky a já se vracím zase ke své práci. Ehm ta představa, že s ní ještě dnes budu po škole. Jaký by to bylo jí ojet na učitelským stole? Při té myšlence se šibalsky usměji a kouknu se na ní. Naše pohledy se střetnou. 

Oba se doslova hltáme pohledem, ale ona nakonec uhne, což mě donutí se usmát. Očividně jí znervózňuji. Alespoň vím, že jí vzrušuje už jen můj pohled. 

Konečně už je vše hotové a všichni se zdejchli. V tělocvičně jsem už jen já a Sára. Potichu se k ní plížím, když je ke mně otočená zády, chytnu jí a ona se prudce otočí.

,,Co blbneš?!" Vyjekne a já se široce usměji.

,,Je super, že spolu strávíme ještě hodinu a půl po škole," řeknu hravě a ona protočí oči.

,,Po škole jsme kvůli tobě," řekne klidně. 

Musel jsem se zasmát: ,,Ale no tak kotě, užívala sis to stejně jako já, " procedím nadrženě mezi zuby a ona začne zhluboka oddychovat, když se k ní přiblížím. Nemohl jsem si nevšimnout, jak kouká na mou nahou hruď.

,,Už jste měli být dávno po škole!" Ozve se najednou za námi. Oba se podíváme stejným směrem. 

Zase ten zasranej kokot! Ironicky se na pana O'connella usměji.

,,No jo trochu jsem se zdrželi," řeknu a on mě propichuje očima.

,,Oblečte se pane Hemiltne, není tu striptýz bar, " popíchne mě a já si přehodím triko přes hlavu. Nikdy jsem ho neměl moc v oblibě. Popadnu Sáru za ruku a jdeme za ním. 

Užívám si ten jeho pohled, když viděl naše propletené ruce. Když jsme prošli kolem něho, nemohl jsem se udržet a provokativně jsem se na něj usmál. Docela jsem se divil, že Sára nic neudělala, když jsem jí chytil za ruku. Nepustila se mě až do příchodu do třídy. 

Potom mě pustila a oba jsme si sedli do lavic.

,,Tak, budete sedět a ani neceknete. Po hodině a půl vás pustím," řekne O'connell a posadí se na učitelskou židli. Doufal jsem, že bude pryč. Kruci!!! No, ale věděl jsem, jak zařídit, aby odešel.

Vytáhl jsem telefon a napsal Derekovi, aby vzal sví kámoše a zabavili na hodinu toho zmetka. Konečně uslyším zvuk, na který jsem čekal asi dvacet minut.  O'connell se zvedl ze židle a chystal se odejít.

,,Platí pořád stejná pravidla, žádný mluvení," řekne a pak odejde. Tak a teď nastala má chvíle.