Zlý kluk

Kapitola 11

Nik

Šibalsky se na ni usměji a ona se ďábelsky usměje. Položí mi ruku na hruď a začne mě posouvat k posteli, náhle mě strčí a já padnu na postel. Poté se natáhne pro své kalhotky a oblékne si je. Tak nějak jsem doufal, že by si na mě zajezdila, ale tak asi ne. Obkročmo si na mě sedne a začne mě vášnivě líbat. 

Najednou se začne hýbat a třít naše rozkroky o sebe. Ach bože, je to tak příjemný pocit. Své rty přesune na můj krk, rukama mi zajede pod triko a přetáhne mi ho přes hlavu. 

Rty si razí cestu až k mému rozkroku, jsem z toho celý napjatý, už chci, aby mi ho hezky vykouřila, jsem dost zvědavý, jak to umí. Napětí stoupá, když se blíží níž a níž. Když ucítím, jak mi rukama zajede pod boxerky, zasténám. Najednou zastaví podívá se na mě a šibalsky se usměje.

,,Jsem unavená, takže když tak jindy, " řekne a já ztuhnu. Dělá si srandu? Tak tohle jí nedaruji!

Ona bez jakéhokoliv výrazu vstane, utře si pusu a odejde do koupelny. Nedá mi to a musím se šibalsky usmát a roztáhnu se na její posteli. Však se ještě uvidí, já to jen tak nenechám, dluží mi kuřbu a pro tu si také přijdu.

Hodlal jsem dnes spát s ní, proto jsem zavřel oči a pokoušel se usnout. Uslyším jak se otevřou dveře.

,, Co to sakra děláš? " Zeptá se nechápavě a já začnu chrápat a dělat, že už spím. Povzdychne si a jde si lehnout vedle mě. Přikryje se a pak už je ticho. Já se vítězně usměji a pak usínám také. 

Sára

Probouzí mě sladké polibky na krku. Pomalu otevřu oči a pak si to uvědomím, leknu se a kouknu na něj. On se zářivě usměje.

,,Dobré ráno, krásko," řekne tak smyslně, že pod jeho slovy hned taji. Nadechnu se a nervózně si poposednu.

,,Dobré ráno, " odpovím odměřeně. Natáhne ke mně ruku a zbloudilý pramen vlasů mi dá za ucho. Znervózním a vstanu z postele. Chvíli stojím a koukám na něho a pak se vydám do koupelny. 

Stoupnu si před zrcadlo a chytnu se za hlavu. Zatraceně! Jak jsem ho mohla včera svádět ? A poté ho pak nechat, aby mi vylízal ?! Jsem tak pitomá!! Povzdychnu si, zapnu si vodu a opláchnu si obličej. Poté si vyčistím zuby a vyjdu z koupelny. 

Když ho uvidím ležet rozvaleného v posteli bez trika, ztuhnu. Je tak zatraceně sexy. Nejradši bych si lehla za ním a nechala ho, aby mě tvrdě opíchal. Myšlenku hned dostávám z hlavy, když na mě začne mluvit.

,,Ještě mi něco dlužíš, kotě, " řekne a já nakrčím obočí.

,, Jo, a co ti dlužím?" Zeptám se zvědavě.

,,Přece kuřbu. Včera jsem tě hezky vylízal. Na oplátku chci, aby jsi mi ho vykouřila, " řekne hravě a já protočím oči v sloup.

,,Zapomeň, " odseknu podrážděně.

,,No dobře, jak chceš, pak se celá škola dozví, že jsem se ti dostal do kalhotek. Je to na tobě." Naštvaně zafuním. On si snad dělá srandu! Já toho šmejda zabiju! Zhluboka se nadechnu.

,, Fajn, vysvlékni se, " nařídím mu, ale on se jen usměje a zakroutí hlavou.

,, Teď ne, já si to vyberu, až budu chtít, " řekne a mrkne na mě. Ach bože, je to pitomec.

 Přesunu se ke své skříni a vytáhnu si džíny a triko s velkým výstřihem. Obléknu se a pak se otočím na Nika, který mě hladově sleduje.

,,Jdu dolů, oblékni se a přijď. Michael se nesmí dovědět, že jsi tu spal, takže buď tak laskav a nic neříkej, " sdělím mu a odcházím do kuchyně. Konečně trochu klidu. Rodiče jsou v práci a Michael ještě asi v pokoji.

 Udělám si dva sendviče a kafe. Položím si je na stůl a začnu jíst. Dneska mám ve škole dost práce. Plánuji maturitní ples, což je dost náročný. A bude to ještě horší, protože si Nik může říct o kuřbu, kdy bude chtít, i ve škole, a to mě dost sere. 

Měla jsem mu vykouřit včera a měla bych klid. Jenže jsem ho chtěla vyprovokovat, ale zase jsem to odnesla já. Z myšlenek mě vytrhne Nik, který si přisedne ke stolu a vezme mi sendvič z talíře.

,,Díky, " řekne arogantně a kousne si.

 Nadechnu se, protočím na něj oči a usrknu si ze své kávy. Je to pitomec, jak mě vůbec může tolik přitahovat? Znovu se napiji kávy a poté se podívám na hodinky. Je akorát, abych vyšla a stihla první hodinu.

 Vstanu od stolu a odnesu talíř do dřezu.

,,Jdu do školy, takže se tu měj hezky, " řeknu škodolibě a on se zasměje.

,,Jdu s tebou, " odpoví a já si frustrovaně povzdychnu.

,,Fajn, ale po celou cestu nebudeš mluvit, " upozorním ho a on s úsměvem kývne. Ten pocit, že ho budu mít na očích celý den, byl příšerný.