Sbírky z deníků

Zeb

52. 3. 17 BBY
Ty hloupej kusu čehosi, co kdysi bejvávalo papír,
náš malej rebel mi zase zvýšil stupeň agresivity, když mi rozložil postel z toho důvodu, aby se prý podíval, jak je prohlá a opravil ji. Ale já vím, že chtěl jen ty součástky na jakousi blbost, jak u něj bývá zvykem. Tak sem si to k němu nakráčel a vynadal mu. On to zase tak divně zakroutil, že sme úplně změnili téma...

Já- Ty malej! No, počkej!

Ezra- Zklidni se, zvíře. Mazla musí být klidný, jinak ho Kannan potrestá. A mazla se Kannana bojí *pisklavé hrané vzlykání*

Já- Já se nikoho nebojím!

Ezra- Tak to dokaž *zvědavý pohled plný nechutného očekávání*

Já- A jak to mám dokázat?

Ezra- Hele, dáme si sázku. Když vyhraješ, zpravím ti postel a nechám tě celý den v klidu.

Já- To zní jako nesplnitelné přání. A co když prohraju?

Ezra- *mnutí prstů* Nic.

Já- To je podezřelé...nechce se mi to líbit.

Ezra- Ber nebo nech!

Já- Beru! A co mám dělat?

Potom mě odtáh kamsi za roh a tam vytáh hřeben. Zeptal sem se ho, co to dělá, ale ten prcek neodpověděl. Je mazanej jak chleba s máslem! Učesal mi srst do ulízaného účesu (v tu chvíli mi to ještě nedocházelo), a pak mi dal do pracky kytku. Říkal sem si, k čemu to asi je. On mi pak vzkázal, ať se daří.

Já- A co se mi má dařit?

Ezra- No přece utíkat *smích*

Já- Před čím?

Ezra- Kannanem... hele, vlezeš do kokpitu a pokusíš se...ehm... Heru přesvědčit o tvém smyslu pro romatniku *záchvat smíchu*

Já- Pokud se z toho dostanu živej, zaplatíš za to, ty malej vejtaho!

Tak sem odebral do kokpitu za Herou. Nikdy sem nic podobného nezkoušel. A nejhorší bylo, že tam byl aj Kannan. Ten by mě zabil... proto ten útěk. No, Ezro, ty si to pěkně vodskáčeš! Nenápadně sem si to nakráčel k Heře, aby si mě Kannan nevšim.

Já- Ehm... zdar Hero...

Hera- Zdar Zebe *nepřítomný pohled*

Otočil sem se na Ezru, který se krčil za dveřmi. S úsměvným ksichtem mi ukazoval palec nahoru. Jak já ho chtěl přetáhnout vejpůl! Pak by mu nevystačilo ani to jeho šroubovátko.

Hera- Co se děje? Je snad něco v nepořádku?

Já- Ale vůbec ne *úsměv, který by se nedal nazvat ani pěkný ani přitažlivý*

Hera- Tak můžeš odstoupit? Snažím se ovládat kurz.

Já- Hele... dneska ti to vážně sluší...

Kannan- Zebe, požádala tě, abys odstoupil! *výhružný pohled*

Hera- To je v pořádku, Kannane. Tak Zebe... co jsi to říkal?

Já- Že ta plena, co máš na hlavě, perfektně sedne k tvým žabincovým rohům *nejroztomilejší škleb, který jsem dokázal*

Hera- Co prosím?!

Kannan- Zebe...

Já- Kannane? *útěk*

Tak sem zalez za roh za Ezrou, kterej měl nezvladatelnej záchvat. Propaloval sem ho pohledem a kryl se před Kannanem. Nenašel mě. Ale už sem pochopil, co tou odměnou ten lidskej červ myslel.

Já- Zabiju tě, Bridgere!

Ezra- Myslel jsem si, že víš, že ženské nesnáší upřímnost *smích* Plena a žabincové rohy... *pád na zem*

Já- No počkej... vrať se!

Utek a mě nechal na pospas Kannanovi. Musel sem se schovat v pokoji, aby mě nenašel. A hle, postel byla opravená. Ten mladej výtržník se chtěl jen pobavit na můj účet!

Drsňák Zeb

PS: Až se mi ten Bridger dostane pod ruku, zatočím s ním jak na levným kolotoči!

Zápis je pro @AriaLaion. Doufám, že potěšil :D A zas tak neškrábe...