A co když tě miluji?

9. Kapitola

Z pohledu NamJoona:
Cesta autem nakonec nebyla tak hrozná, jak se z počátku zdála. Žádná hádka ani smrtící pohledy už neproběhly. Hold myšlenka skvělého večera, kde pustíme páru, všechny nadchla.

Když jsme dorazili do dormu, chytl mě Tae kolem ramen a dotlačil mě do obýváku na pohovku. „Mone víš, že máme nejlepšího leadera, kterého jsme si mohli přát?" Dál se ke mně tiskl a mně začalo docházet o co mu jde.

„Ne, nezletilí nepijou, ty a Kook máte smůlu." Poplácal jsem ho po zádech. „Ale jo máš pravdu, myslím to, jak jsi říkal, že jsem nejlepší." Zvedl jsem se a došel do kuchyně. „Hej Hobi skočíš vedle do sámošky pro pár flašek." Usmál jsem se. Souhlasně na mě mrkl a vzal si peníze ze šuplíku.

Do hodinky jsme všichni byli v obýváku s několika lahvemi vodky. „Takže alkoholová hra, na koho ukáže flaška, ten pije." Zasmál se Yoongi, který si kecl vedle mě. „Jo to se mi líbí." Natahoval se Kook po už otevřené flašce s vodkou. Jin ho plácl po ruce. „Vy dva do postele." Ukázal na Kooka a Taeho. „Prosím alespoň do vypití první flašky." Skuhral Kookie.

„Ne oba dva pryč." Podíval se výhružně Jin. Kook nahodil psí očka a přitiskl se k Yoongimu. „Já tu chci s vámi zůstat." Tomuhle se nedalo odolat, už jsem se nadechl k tomu, abych mu řekl, že tu zůstat může. V tom se Tae zvedl, odtrhl Kooka od Yoongiho a vzal ho do náruče. „Já se o něj postarám, tak si to tu užijte." Mrkl na nás Tae a dal se na odchod. „Žádný prasárny vy dva." Zařval Jimin, v odpověď mu přišlo jen smích těch dvou mizící ve vedlejším pokoji.

„Tak." Natáhl se Jimin po flašce a každému nalil panáka. „Hele neměl bys taky odejít." Podíval se na Jimina, Jin. „Už jsi vyhodil dva, tak u jednoho můžeme udělat výjimku." Navrhl Hoseok, ostatní kývli v souhlas. Hrát flašku ve čtyřech přece není ono.

Položil jsem prázdnou lahev z minula a roztočil ji. Z rychlého otáčení přešla do pomalého, až se zastavila na Jinovi. On do sebe panáka vodky bez problému hodil, dolil si skleničku a roztočil flašku. „Hm.. pěkně hřeje. Tak kdo půjde dál?" Usmál se Jin. Flaška zastavila na Jiminovi. Kopl do sebe panáka a ruku si dal před pusu. Jin se naštvaně podíval. „Až se pozvrací, uklízíš si to sám Hobi." Nemůžu se Jinovi divit, vždy to uklízení schytá on. Hoseok souhlasně přitakal a hrálo se dále.

Jimin, Hoseok, Jin, Yoongi a já, seděli jsme v dost nepravidelném kruhu. I když jsme to nehráli poprvé, věděli jsme, že další den budeme mít obrovskou kocovinu. Přece jen tři flašky vodky pro pět lidí. Bože to bude ráno.

Po dalších pár kolech jsem cítil, jak mi od alkoholu rudnou tváře a smysly nejsou tak ostré, jak by měli být. Po flašce a půl se jakoby slehla zem. Jimin na tom byl nejhůř snad každé druhé kolo na něj flaška ukázala. Hlavou se opíral o Hobiho rameno a opilecky se usmíval. Hobi si spokojeně hrál s jeho vlasy.

„Jine co se ti doopravdy stalo s tou tváří? A na nešikovnost to neházej." Pozvedl obočí Hobi a já se začal plně soustředit, jako bych žádný alkohol v krvi neměl. „Akce a reakce. Zachoval jsem se jak debil a takhle dopadl." Kysele se ušklíbl Jin. „Takže tě někdo praštil. To musela být rána." Pískl Jimin. Yoongi jen zaraženě čuměl do země.

„Takže to fakt udělal on." Všechny pohledy se stočily ke mně a já si uvědomil, že jsem to řekl nahlas. Pokrčil jsem rameny a znovu roztočil flašku, která se znovu zastavila na Jiminovi. Už se natahoval po skleničce, když mu Jin chytl ruku. „Myslím, že máš dost!" Jimin lhostejně pokrčil rameny, vykroutil se mu a hodil do sebe dalšího panáka.

Znovu si hlavu opřel o Hoseoka a roztočil flašku. Lahev se ještě ani nezastavila a on utíkal na záchod celý zelený. Jin se vražedně podíval na Hoseoka a ukázal ke dveřím koupelny. „Dnes je to tvoje práce, běž se o něj postarat." Hobi po nás jen hodil otrávený pohled a šel se starat o prcka.

„Tak mi budeme taky končit ne?" Začal se zvedat Yoongi. Jin a já jsme se na sebe podívali, každý ho chytl za jednu ruku a stáhli ho zpět. Chytl jsem ho kolem ramen a skousl jsem si ret. „Podívej na tuhle flašku." Ukázal jsem na neotevřenou lahev. „Myslím, že by byla škoda jí tu samotnou nechat." Přejel jsem si jazykem po rtu. „A vy dva byste mi mohli říct, co jste probírali, když jste mě tak hnusně odřízli od toho rozhovoru." Jo asi na mě ten alkohol trochu vliv měl, jinak bych se nezeptal, takhle na rovinu.

Yoongi se natáhl po plné lahvi a otevřel ji. „Mluvili jsme o tobě." Řekl mi, ale zarytě hleděl na flašku. „Nebylo to nic podstatného." Pokračoval Jin a ani on nebyl schopný se mi podívat do očí. Tak faj,n když nemluvíte sami tak přitvrdíme. „Pořád nemůžu uvěřit, že si ho praštil, nevěděl jsem, že si schopný násilí." Podíval jsem se na Yoongiho a nevěřícně pokýval hlavou.

Yoongi zvedl hlavu a vyděšeně se na mě podíval, pak jí znovu sklonil. „J-já.. přehnal jsem to. Je m-mi to lí.." Jin mu, ale zakryl ústa a donutil ho podívat se na něj. „Ne to já jsem to přehnal, řekl jsem, co jsem neměl." Skousl si ret Jin a hleděl mu do očí. „Jo v pohodě? Proto si včera byl tak mimo!" Vlastně ani nevím co mě tak štvalo.

Jin se na mě podíval a hned zas uhnul pohledem. „Mě jen rozhodilo, co řekl. Prostě to nech být." Vzal Yoongimu flašku z ruky a napil se přímo z ní. „Máme tu něco, o co se musíme postarat." Řekl, když si flašku odtrhl od úst. Podal mi jí a já se s chutí napil. Sice mě štvalo, že mi to nechtějí říct, ale měl jsem je rád a tak jsem na ně nechtěl tlačit.

Do hodiny jsem byl úplně mimo a poslední okamžiky, co jsem vnímal, bylo, když mi Yoongi vytrhl skoro prázdnou flašku z ruky a sám se napil. Jin se zvedl, trochu se zamotal a pomohl mě i Yoongimu vstát. Yoongi se nesměle a trošku opilecky na mě usmál. Pak mě i Jina vtáhl do objetí. „Kdybyste jen věděli, jak vás mám rád." Zašeptal a pak už nic. Jen tma až do chvíle, kdy jsem se probral...

×××

Ehm... Omlouvám se že jsem tenhle díl nevydala už v pátek, ale přijela jsem pozdě domů a zapomněla na to.

Jinak doufám, že se vám tenhle díl líbil.

A co si myslíte, jak se bude dál vyvíjet jejich vztah? Pro koho se nakonec rozhodne Namjoon?