On our own

16. Část

Tmavá voda je všude. Stoupá vzhůru kolem mě, hrozí, že mě každou vteřinou stáhne dolů. Neměla jsem nic za co bych se mohla zachytit rukou, ačkoliv jsem se zoufale snažila něco, cokoliv najít. Vypustila jsem uši trhající výkřik, než jsem se úplně ponořila do hluboké, temné a nebezpečné vody.

Vyskočila jsem z postele se studeným potem na tváři.

,,Byl to jen sen," mumlala jsem si pro sebe, snažíc se tím sama sebe utěšit. Ten sen jsem už předtím měla - mívala jsem ho skoro každou noc, když jsem byla malá, potom co mí rodiče zemřeli. Ale pak odešel pryč a já myslela, že už se nevrátí. Pak jsem ho měla znovu, když jsem byla s Ezhnem na útěku, ale od té doby co jsem přišla na tento ranč se mi nezdál, tedy do dneška. Setřásla jsem to z hlavy a podívala jsem se ven z okna. Slunce pokukovalo přes úbočí a já neviděla smysl v návratu ke spánku, vidouc, že Serenity a já se budeme muset za méně jak hodinu jít postarat o koně.

Slezu z podkroví a dojdu do kuchyně. Otevřu skříňku a vezmu váček s instantní směsí kávy, připravila jsem si hrníček, budíc se přitom na nadcházející den.

----------------

,,To je děsivé," řekne Serenity, jakmile jí povím o svém snu. Koně jsme již nakrmili a vyvedli na pastviny, takže teď kydáme jejich boxy.

,,Jo to je, ale je to jen sen." Odpovím jí a pokrčím rameny. Venku, slyším řvát nějakého muže a stroje pohybující se okolo, v rámci připravy na zítřek.

,,Takže, těšíš se na zítřek?" Zeptám se jí.

,,Tak, tak moc se těším. Bude taková zábava. Ale opravdu bych si přála, aby jsi šla na skutečný 'Gala' večer, ne jen na část s rodeem. Bez tebe se tam budu nudit." Trucuje Serenity.

,,Ne nebudeš, budeš tam mít Joy. A budeš pravděpodobně tančit s nejrůznějšími krásnými kluky - úplně na mě zapomeneš." směju se.

,,Jo, ale -,"

,,Já nechci jít," přeruším jí, ,,A i kdyby tak nemám žádné šaty, plus stejně bych s nikým netančila protože cítím-" Nevěděla jsem jak ukončit svou větu.

,,Vinu?" Nabídne mi Serenity.

,,Ne," Ukvapeně odpovím.

Ano! Cítíš vinu, kvůli Carterovi! Jsem tak dobrá, že jsem zapůsobila sama na sebe." pochechtává se Serenity. Protočím nad ní oči, zatímco dodělám poslední box.

,,Takže, co přesně dělají na rodeu?"

,,No, není ti typické rodeo. Nemáme býky a potřebné věci. Ale pořádáme tu tři soutěže - Barrel racing, skákání a závod (normální závod krajinou, nevím jak to jinak označit :D). Proč?"

,,No, chtěla jsem se jedné zúčastnit. Rozhodně ne barrel racingu. Ezhno je skvělý skokan, ale já na něm vypadám strašně když skáču, takže ani jednoho z těchto dvou. Ale ráda bych jela ten závod." odpovím.

,,Možná nebudeš chtít," opatrně mě varuje Serenity.

,,Proč ne?"

,,Cloe jede ten závod každý rok na Annabel a pokažde vyhraje. Opravdu jí chceš ještě víc naštvat než je teď?"

,,No to mi nemůže ublížit, nebo jo?" Zeptám se jí s uličnickým usměvem na tváři, způsobíc tím, že se Serenity taky usměje.

,,Tvůj pohřeb," odpoví.

---------------

,,Wow, jezdil jsi už někdy předtím?" Zeptám se. Dávám Joyinu bratrovi, Samovi, základní lekci ježdění, předtím než vezme Serenity celou jejich rodinu na vyjížďku. Já zde zůstanu, abych dohlédla a zaplatila podkováři, který má přijet udělat všem koním kopyta, aby na zítra vypadali dobře.

,,Párkrát - mí rodiče se kamarádí s lidmi co vlastní koňskou záchranou stanici, párkrát jsem tam jel na jednom koni. Myslím, že se jmenoval Charcoal." Vesele odpoví. Srdečný úsměv se mi rozlije po tváři při vzpomínce na Charcoala, spolu s pocitem viny. Měla jsem se s ním rozloučit předtím, než jsem odešla. Ale jednoho dne ho zase uvidím.

,,Dobře, můžu ti říci, že už jsi předtím jezdil. Mám pro tebe jen pár rad- dej paty dolů a koukej přímo před sebe na cestu, nedívej se dolů na zem, a netahej Faunu tolik za hubu. Krom toho vypadáš skvěle." řeknu mu.

,,Děkuju," Odpoví mi.

,,Tay, pošli ho ven, už odjíždíme," slyším volat Serenity.

,,Ok" zařvu zpátky a otočim se k Samovi a zeptám se ho ,,Chceš abych šla s tebou nebo si myslíš že to zvládneš?"

,,No, můžeš jít se mnou, pokud chceš," Odpoví způsobem, který vlastně ve skutečnosti znamená 'Prosím pojď se mnou'.

,,Ok, půjdu. Jen mě následuj." Směju se. Otevřela jsem bránu a šla jsem dopředu. Slyšela jsem za sebou rytmický klapot kopyt a usmála jsem se pro sebe.

Šli jsme k místu, kde vždy začínali vyjížďky a setkali se se Serenity a všemi ostatními kdo jedou na vyjížďku.

,,Ok Same pamtuješ ci co jsem ti řekla?" Zeptám se. Rychle kývne. ,,Dobře, pak budeš v pohodě."

,,Mějte se a užijte si to," řeknu, předtím než se otočím zpět ke stájím.

,,Vy jste Taylor?" Zeptá se mě nějaká žena, když se vrátím.

,,Ano," odpovím.

,,Oh, dobře. Já jsem kovářka, jmenuju se Linda."

,,Ráda vás poznávám. Takže můžete udělat všechny koně na této straně stáje," řeknu, ukazujíc na koně které vlastní ranč. ,,A pak vám ukážu koně, které koně z druhé strany stáje." Někteří z majitelů, nechtějí nechat dělat kopyta jejím koním, protože buď zítra nebudou koně předvádět nebo prostě nechtějí.

,,Díky. Myslím, že jdu na to." Odpoví s úsměvem.

---------------

Dalších několik hodin jsem jen koukala na koně a ujišťovala jsem se, že dělá správné koně a na žádného nezapomene. Celkově to pro mě byl hezký, klidný den.

Ale po celou dobu jsem venku mohla slyšet rozruch, slibujíc mi že zítra bude den zábavy, kdy můžu alespoň jeden den zapomenout na všechny své pochybnosti a obavy.

A jak jsem ležela na posteli, usínajíc, jsem si slíbila že se budu opravdu bavit.

I když jen jeden den.

Pozor Dámy a pánové, je zde historicky nejdelší kapitola :'D! :DD Takže už příští kapitolku nás čeká vy víte co :'D ale nebojte protáhne se to na více takových slibuji vám určitě hodně hoooodně napětí a spoustu překvapení :D ;).