On our own

33. Část

pohled Taylor

,,Taylor Evans - Nejsi zcela zproštěna viny. Odpracuješ si 50 hodin veřejně prospěšných prací, vrátíš se zpět na střední školu a absolvuješ jí alespoň s průměrem známek 3.0 a budeš si muset najít práci, aby jsi zaplatila všechny škody z tvých ničivých akcí. Nebudeš se vracet ke své bývalé opatrovnici a myslím, že budeš spokojená se svým novým, trvalým domovem. Mám zde dopis psaný tvými rodiči měsíce před tím, než zemřeli. Určují v něm, že chtějí aby jsi byla opatrována starými rodinnými přáteli - Věřím že jsi se již seznámila se Stoneovými."

Samozřejmě, že jsem - Je to Carterova rodina. Nemůžu si pomoci, ale přes obličej se mi roztáhne obrovský úsměv při těchto úžasných zprávách.

,,Pokud budete dodržovat všechny tyto požadavky, můžete jít, Taylor Evans."

Vzhlédnu k Trentonovi a zašeptám mu do ucha otázku, která mi v hlavě vrtá od té doby co mě našla policie.

,,Vaše ctihodnosti, můj klient by chtěl vědět, co by se stalo jejímu koni, kdyby byl vůbec někdy nalezen."

,,Před dnešním případem, jsem trochu vyšetřoval předchozího majitele toho koně. Je to tyran koní, nedávno ubil koně k smrti, bohužel. Takže kůň mu nebude znovu navrácen, když je teď ve vězení. Ale našel jsem záchranou stanici pro koně do které se může natrvalo přesunout." prohlásí soudce.

,,Ne" Vykřiknu, slzy se mi hrnou do očí. Nemůžu ztratit Ezhna, ne příliš moc toho koně miluji.

,,Kontrolujte si svého klienta Trentone! Stanici vlastní pan a paní Stoneovi, takže věřím, že budete souhlasit." potlačuje smích soudce.

Slyšela jsem správně? Říkal, že Carterova rodina dostane Ezhna? Ó. Můj.  Bože. To je ta nejlepší zpráva jakou jsem kdy slyšela.

,,Přijmáme vaše rozhodnutí," směje se Trenton z celého srdce.

,,Dobře. No, pokud nejsou žádné další otázky - Soud je tímto u konce." oznámí a bouchne kladívkem.

Chvíli sedím v šoku než vstanu a otočím se směrem ke Carterovi. Jeho úsměv odráží ten můj, rozeběhnu se k němu a obtočím ruce kolem jeho krku. On mě zvedne a zatočí se se mnou dokola. Když mě spustí dolů, opřu se svým čelem o jeho a zašeptám ,,Vyhráli jsme!"

,,Říkal jsem ti, že vyhrajeme," směje se.

Opravdu jsem ho chtěla políbit, ale jeho rodiče stáli právě tady a já jsem ho nechtěla dostat do rozpaků.

Myslím, že můžu počkat - máme tolik času kolik jen budeme chtít.

--------------

Přijeli jsme po příjezdové cestě před jeho dům. Usmála jsem se při tom pohledu. Je to jen pár dní co tu jsem, ale mě připadá jako bych tu byla celý život.

Vůně koní, která mě přivítá, když vystoupím z auta mě utěšuje. Ale taky mi začne chybět Ezhno.

Ezhno - potřebuji ho najít.

,,Cartere - potřebujeme najít Ezhna," řeknu horlivě.

,,Najdeme ho, Taylor. Ale potřebuješ se najíst. Poslední dva dny si nejedla nic kromě vězeňského jídla." Povzdechne.

Prázdno v mém břiše, mi říká, že má pravdu. Řekněme, že Stabby Joe a jeho přátelé, neměli zrovna nejlepší dietu.

Zavede mě do domu a odsune pro mě židli, abych si sedla.

,,Co by jsi chtěla?" Zeptá se, prohrabávajíce skříňku.

,,Cokoliv co zabere co nejméně času - mám hlad," směji se.

Vytáhne krabici s makarony a sýr a dá vařit hrnec s vodou. Pak si sedne naproti mně.

,,Chvíli jsem tam měl opravdu strach," zamumlá.

,,Ale říkal jsi mi, že všechno dobře dopadne" Řeknu tázavě.

,,To bylo proto,aby jsi nevyšilovala! ale byl jsem vyděšený Taylor!"

,,Lhal jsi mi," posměšně zalapám po dechu a simuluji horor. 

Směje se a políbí mě na čelo.

Zaznamenám malé bublinky v hrnci z ním.

,,Voda se vaří," oznámím mu.

----------

Po tom co jsem dojím, zamíříme do stájí. Podívám se na nebe a ke své hrůze uvidím tmavé bouřkové mraky. Prosím bože, ať neprší. Ezhno se bojí vody.

,,Na kom chceš jet?" zeptá se mě Carter.

,,Já - já nevím," řeknu pravdivě. Je to divný pocit, jet na jiném koni než na Ezhnovi.

,,No, až na to přijdeš, nasedlej ho," směje se bezstarostně.

Vidím ho vyvést Chestera z jeho stání. Přiváže ho k uvazovacímu hrazení a začne ho sedlat. Za pár minut je připraven vyrazit. Jakmile vyvede svého koně ven a nasedne na Chestera, dojdu vedle něj. Bez přemýšlení vyskočím na jeho koně, za něj.

,,Až najdeme Ezhna, chci bych na něm mohla jet zpět - nechci ho přivázat k jinému koni." vysvětluji.

,,V pořádku - jen nespadni dolů," mumlá Carter.

,,Nemyslím si, že je možné, abych spadla dolů - neříkala jsem už, že mám koně v krvi," směji se.

,,Už víckrát," směje se Carter ,,Jsi připravená?"

Přikývnu a obejmu ho okolo pasu, abych se měla čeho přidržet.

S tím Carter pobídne Chestera a my vycváláme směrem k lesu.

Modlím se k bohu, abychom našli mého koně.

Omlouvám se za delší prodlevu, ale měli jsme jarňáky a byli jsme s rodinou na horách. Teď když je den delší, budu pravděpodobně díly přidávat po trochu delší době než jste si teď zvykli, protože je déle světlo a já jsem venku jak to jen jde :D, ale pokusím se přidávat aspoň trochu pravidelně a co nejdříve :D. Dobrou noc a chci vám ještě poděkovat za překonání 5K u tohoto příběhu a téměř 4x násobku u předchozí série tedy 20K přečtení !!!!