On our own

26. Část

o 3 dny později

Pohled Serenity

,,Opravdu jsi nás vystrašila," Řekne Corrine, když vjedeme na příjezdovou cestu. Bere mě domu z nemocnice, protože od dnešního rána jsem měla dostatečně dobrý zdravotní stav. Měla jsem pravdu, kulka mě sotva škrábla, takže to nezpůsobilo téměř žádnou škodu. Jen my museli udělat pár stehů, mám obvázanou ruku a voalá, je jako nová.

,,Já vím, je mi to líto" odpovím s úsměvem, ,,Ale teď jsem v pořádku, takže se nemusíte bát."

Zastaví auto a vyndá klíče ze zapalování.

,,Viš, že tě beru jako svou dceru. Jsi všechno co mám, zlatíčko, kdybych tě ztratila-" Šeptá, slzy se jí valí do očí.

,,Toho se nemusíš obávat" usmívám se a chytím jí za ruku.

Vymyslela jsem plán jak zajisit, aby se nikdo nedozvěděl o Taylor, ale aby to fungovalo potřebuji dostat Corrine na naší stranu.

,,Potřebuji s tebou mluvit," Váhavě si povzdechnu. Kývne a já tedy pokračuji.

,,Pamatuješ si Taylor? Má potíže a já potřebuji, aby jsi mi pomohla jí ochránit."

,,Jaké potíže?" Zeptá se ustaraně. Zhouboka se nadechnu a řeknu jí všechno spolu s mým plánem.

Taylořin pohled

,,Taylor, vstávej. Jsou dvě hodiny, nemůžeš se dokola trápit, máš koně o kterého by ses měla postarat a ještě stále jsi neřekla ani slovo mým rodičům." Šeptá Carter, lehce třesouc mým ramenem. Podle tónu jeho hlasu vám mohu říct, že se o mě vážně bojí.

Nemůžu si pomoct - mám takový neskutečný strach o všechno. Nemám ponětí jak se vede Serenity, protože jí nemohu zavolat. Pokud mě policajti hledají, pravděpodobně monitorují i její hovory.

A co Chloe? Je ve vězení za postřelení Serenity, nebo se lstivě vyhnula obvinění jí vlastním způsobem.

,,Jen mě nech na pokoji," Zasténám a otočím se k němu zády.

Obejme mě pažemi a přimkne si mě k hrudi.

,,Dělám si o tebe starosti, Tay. Co jsme se vrátili jsi jako v transu."

Myslím, že má pravdu. Vzpomenu si na noc poté co jsme odjeli.

Flashback

,,Co budeme dělat Cartere?" Ptám se ho, můj hlas je plný starostí.

,,O to si nedělej starosti," Rozzlobeně zamumlá a sevře volant tak silně až mu zbělají klouby na rukou.

,,Jak mohu si s tím nedělat starosti," Zaskučím, ,,A proč se chováš tak vztekle?"

,,Protože - protože-"

,,prostě ven s tím,"

,,Taylor, myslel jsem, že jsem o tebe dnes v noci mohl přijít. Viděl jsem tebe a Chloe a tu zbraň. A když postřelila Serenity, nevěděl jsem, že je to ona. Myslel jsem, že jsi to ty." šeptá vroucně.

,,Proč jsi si myslel, že jsem to já?"

,,No, mířil jsem pistolí na Chloe a ona mě naštvala, nemůžu si vzpomenout co mi řekla. Byl jsem nepozorný a tak mě napadla nepřipraveného a dostala pistoli zpět. Chystala se mě zastřelit, když holka s blonďatými vlasy, stejnými jako máš ty přispěchala, a Chloe namířila svou pistoli na ní a vystřelila. Neviděl jsem její obličej, a tak jsem si myslel, že jsi to ty. Nikdy v životě jsem neměl větší strach." 

Zhluboka se nadechnu a podívám se na něj.

,,Nebyla jsem to já,"

,,Já vím," odpoví.

Sedíme v příjemném tichu, dokud se nakonec nenechám unést na vlnách spánku.

-------------

,,Prosím vstávej - Ezhno tě postrádá." zkouší mě přesvědčit Carter, ,,A Joy se zítra vrací, takže víš co se bude brzy dít,"

Přemýšlím o tom a zasténám.

,,Fajn, vstanu. Chci vidět svého koně." nakonec souhlasím, díky čemuž se Carterova tvář rozsvítí úsměvem.

Omlouvám se, že mi to tentokrát trvalo déle, ale slavila jsem poctivě svátky s rodinou a tak se hlásím zpět až teď ;), doufám, že jste si užili volno (ještě zbývají 3 dny, tak nezahálejte a pořádně si ho užijte :D), svátky, také že si řádně užíváte dárků, a ještě vám tedy popřeji (malinko opožděně) Krásný Nový Rok a dobrou noc :* :D.