Znetvořený osudem [CZ Adommy FF]

Kapitola 5. - Laciná děvka

Ahojte, lidičkové, přináším vám nový dílek :D Omluvte chyby a užijte si to. Přeji příjemné počteníčko ;)

Tommy

Všichni si už objednali pití, čeká se jen na mě. Ten milý číšník trpělivě vyčkává na mou odpověď. Absolutně netuším, co bych si dal, napadne mě jen jeden nápoj, který jsem si v dětství zamiloval a už ho asi rok nepil.

"Máte jablečný mošt?" podívám se na číšníka s nadějí v očích.

"Nemáme ho v nabídce, ale zařídím to." přislíbí, načež se odebere do kuchyně. Za malou chvilku se vrátí s nápoji jen můj chybí. Smutně upírám pohled do stolu, když se ke mě ten mladík obrátí.

"Chviličku počkejte, pane. Už se na tom pracuje." ujistí mě, vděčně se na něj zadívám. O pár minut už si spokojeně pochutnávám na svém moštu.

"Máte vybráno?" zjišťuje. A sakra. Všichni si začnou objednávat.

"Nemohl byste mi něco doporučit." ozve se vedle mě ta pipina. Bože, ten její pisklavej přeslazenej hlásek mi trhá uši. Zabte to někdo! Dospělí nám už nevěnují pozornost. Naši otcové probírají obchodní záležitosti, mamky poslední módní trendy.

"To záleží na tom, co vám chutná, slečno. Zda třeba nejste vegetariánka, nebo nemáte na nějakou potravinu alergii." odpoví profesionálně, na tváři stále ten úsměv. Je nakažlivý.

"Nemám žádnou alergii, ani nejsem vegetariánka." namotá si na prst pramínek vlasů. Je fakt trapná. Chudák ten kluk.

" V tom případě bych vám dopručil filet lososa na grilu s mušlemi, omáčkou buerre blanc a teplou zeleninou. Poslední dobou je to velice žádaný pokrm, jehož lahodností je tato restaurace vyhlášená." nabídne jí jídlo, které zní přímo snobsky, takže jí bude určitě chutnat.

"To zní skvěle. Máte vážně vkus, Adame." pochválí jeho výběr se skousnutím rtu a na vyslovení jeho jména si dá převelice záležet. Asi budu zvracet.

"Děkuji, slečno." pokloní se svorně. Ta blondýna se nejspíš každou vteřinou rozteče. Upřímně se jí nedivím, je opravdu pohledný a působí na své okolí příjemným dojmem. Co to tu zas plácám? To se z toho číšníka hodlám udělat taky?

"A co si obědnáte vy, mladý pane?" otočí se směrem ke mně, jeho uhrančivě modré duhovky mě propalují pohledem. Odpověď se mi zadrhne někde uprostřed cesty, takže jenom naprázdno otevřu pusu, ale nic z ní nevýjde.
Fajn, je kurva pěknej a já už jsem si přeci před nějakým časem přiznal, že moje náklonost směřuje k mužskému pohlaví, to však ještě neznamená, že se musím chovat jako ta hhusa, co sedí vedle mě!

"Ehm... já nevím." povzdychnu si konsternovaně. Mám chuť se zahrabat hluboko pod zem. Víc už se ztrapnit opravdu nemůžu.

"Nemusíte spěchat, nijak na vás netlačím. V klidu si to promyslete, já počkám." povzbudivě se usměje. Proč jsou se mnou pořád nějaký problémy?

"No, když já ani nevím, na co mám chuť." omluvně se na něj usměju. Vážně mě mrzí, že ho takhle zdržuju.

"To nevadí, něco vymyslíme. Přeci Vás nemůžeme nechat o hladu." uklidní mě. Ta holka vedle mě nejspíš žárlí, protože si nenápadně stáhla živůtek šatů o něco dolů, takže jí je vidět víc do výstřihu. Nechápu, proč se chová jako laciná děvka. S tím číšníkem to stejně nic nedělá.