DESTROYED [ h.s. fanfiction cz ]

13. ep

Trvalo to jen pár minut, než ze mě odpadlo vešekré podezření a z čekání na Harryho jsem vytuhla na gauči. Kdo se stará, jestli je venku ještě světlo?

Probudila jsem se v naší měkoučké postýlce, což bylo jak matoucí, tak i milé zjištění. Jsem ráda, že mě nenechal s polámanýma zádama v obýváku. Harry ale nikde poblíž nebyl, což ve mě vyvolalo pocit zklamání.

Bohužel jsem ani neměla čas po něm pátrat, vzhledem k tomu, že budík na nočním stolku ukazoval 5:36 - to znamená, že za necelou půlhodinu začíná večírek u Sophie.

-

-

Dorazila jsem na večírek trošku rozladěná, jak by taky ne, hlavu se měla plnou otázek ohledně tajemného telefonátu a následného Harryho zmizení. Ale nemám teď možnost to s ním probrat a přes telefon to rozhodně řešit nehodlám.

S čtyřicetiminutovým zpožděním jsem se konečně dostavila na místourčení. Dveře mi otevřela Zoe, Sophiina starší sestra a z jejího pohledu jsem pochopila, že se dnes žádná sranda nekoná. Následovala jsem ji do kuchyně.

„Liam." povzdechla si, zatímco mi do již nachystané skleničky nalévala trochu bílého. „Zase ho načapala s nějakou fuchtlí, neptej se." Teatrálně zvedla ruce do vzduchu. „Protože takhle přece vypadá pravá láska, ano Sophie, to je ono!" zašklebila se a podsunula mi skleničku. „Říkám ti, můj pohár trpělivosti zachvilku přeteče."

Smutně jsem se na ni usmála. „Liam je už takový, věř mi, znám ho dlouho."

„Vždyť ja vím." povzdechla si. „Jen nemám to srdce říct jí do očí, ať se na něj vykašle. Vážně ho miluje."

Krátce jsem ji objala a společně jsme pokračovaly bytem za ostatními.

-

-

Bylo to k nevydžení. Láska nás nutí přehlížet chyby toho druhého, ale tohle už je moc. Když tě podvede jednou, budiž. Ale mít každej týden na krku jinou aférku?

„Zlato," Zoe ji pohladila po ruce. „Jsi si jistá, že v tomhle vztahu chceš pokračovat?"

Přesvědčeně zavrtěla hlavou. „Omluví se. Přijde zamnou a omluví se." Schovala se Zoe do náruče a přesvědčeně pokračovala. „Ta holka byla nikdo. Miluju mě, omluví se a všechno bude zase v pohodě."

S Eleanor jsme si vyměnily všeříkající pohledy.

„Soph." zavzdychala jsem, tetokrát už nahlas. „Netrap se a pošli ho do háje. Liam je fajn kluk, to ti neberu, ale prostě nedokáže být věrný."

Vyvalila oči, vytrhla se Zoe z náruče a stoupla si.

„Proč tak moc chceš, abychom se rozešly?" opřela se do mě. „Že mě Liam jednou podvedl, přece neznamená, že ho musím poslat k vodě."

"To neříkám," ruce jsem dala před sebe na znamení míru. "Ale co je moc, to je moc. Nebuď hloupá Soph, za tohle ti to nestojí." pokrčila jsem rameny a lokla si vína.

„Co mi tím chceš jako říct?" rozčilovala se.

„Obě víme, že to není poprvé. No tak Sophie, jen říkám to, co si všichni myslí. Jsi chytrá holka, nenech kluka, aby tě takhle ponižoval."

„Ponižoval?" zakřičela. „Ty jsi s Harrym pořád a to tě podvádí celý měsíce!"

Celá místnost, plná kamarádek Soph se otočila mým směrem. "Cože?" zeptala jsem se a chtě, nechtě, můj hlas byl tak strašně rozklepaný.