DESTROYED [ h.s. fanfiction cz ]

6. ep

Seděla jsem u stolu spolu s mámou, Dani a panem Jeffersonem - Malcolmem, jak se mi představil. Všichni mlčeli, jen mě upřeně sledovali. Očividně jsem narušila večírek.

„Páni." narušila ticho Dani. „Nechápu, že jsem tě nepoznala."

Zasmála jsem se. Přišlo mi vtipné, že ji trápí zrovna tohle.

„No a vy dva." otočila se na rodiče. „Jak jste mi mohli neříct, že moje nevlastní sestra je Lilly Williams?"

„Danielle, no tak." pokáral ji Malcolm. Poté se otočil na mamku a zlehka ji pohladil po rameni. „Necháme vás o samotě, co ty na to?"

Mamka přikývla a dívala se mi do očí.

Uhnula jsem pohledem.„Takže, jsi vdaná?" plácla jsem první věc, co mě napadla.

Přikývla. „Budou to 3 roky."

„Danielle je fajn." usmála jsem se.

„Je to strašně milá holka. A její starší bratr, Chris, ten taky." usmála se.

„Musí být fajn, mít takovou rodinu." zašeptala jsem se.

Mamka se nadechla, chtěla něco říct, ale s hlasitým povzdechnutím pusu zase zavřela.

Čekala jsem, až se mě zeptá na to, co by zajímalo snad každého - proč si tady, proč zrovna teď, po takové době a nebylo by na škodu zeptat se i jak jsem se celou tu dobu měla.

Necítila jsem se nic moc a nemyslím, že by to bylo jen kvůli nervozitě. Bylo mi na zvracení. Mamka si toho nejspíš všimla.

„Nechceš se jít projít na čerstvý vzduch?" zeptala se starostlivě.

Vděčně jsem se na ni pousmála.

 -

-

„Mrzí mě, že jsem ti nezavolala." vydechla jsem, když jsme došli po pláži tak daleko, že už skoro nebyla slyšet ani hudba z restaurace.

„Mrzí mě, že jsem byla mamka na nic." řekla pro změnu ona.

„To neříkej. Jen jsme měli každá trochu jiné priority."

„Jinými slovy, jsem matka, co nechápe vlastní dítě."

„Potom, co se stalo Taylor... chápu, že si nechtěla řešit moje hloupé sny."

„Největší chyba matky, které zemře dítě, je to, že zapomene na to druhé." nervózně si hrála prsty. „Byli to 3 roky a já to nemohla překousnout. Když si odjela, byla jsem na tom ještě hůř. Neztratila jsem jen jedno dítě, ale obě."

„Není to tak, že bych odjela na druhou stranu světa." převrátila jsem oči ve snaze schovat slzy.

„Ale mě to tak připadalo." podívala se mi do očí. I ty její byli plné

„Mrzí mě to." pohladila mě po vlasech. „Miluju tě, jsi to nejlepší, co se mi v životě přihodilo."

Usmála jsem se a objala ji.

„Máme co dohánět." podotknula jsem hned, co jsem se odtáhla.

„Takže, Harry." nakousla.

„Můj manžel."

„Doufám, že jste šťastní." pohladila mě po rameni.

S úsměvem jsem zakývala, no hned na to se mi obličej zkřivil bolestí. Kolena se mi podlomila, už jsem myslela, že skončím na zemi, ale mamka mě naštěstí včas zachytila.

„Lilly, panebože, jsi v pořádku?" ihned ke mně přiskočila a podepřela mě.

„J-já nevím." zašeptala jsem se a snažila se rukou na břiše donutit bolest, aby zmizela. Mamka mě posadila na lavičku, která byla jen kousek od nás a vytáhla telefon.

„Volám záchranku." rozhodla.

„Ne, jsem v pořádku." pokusila jsem se stoupnout, ale ostrá bolest v břiše mi to nedovolila.

„Možná jsem pár let vynechala, ale pořád jsem tvoje máma. Takže mi neodmlouvej."

 -

-

„Jak se cítíš zlato?" usmála se na mě mamka, hned co vešla do pokoje.

„Fajn." usmála jsem se, no hned na to se můj výraz v obličeji změnil.

„Mami." nadechla jsem se. „Viděla jsi teď někdy zprávy, kde mi říkali něco o tom, že mě vykradli?"

Němě přikývla, posadila se vedle postele a poslouchala dál.

„Víš, během toho večera..." po tváři mi steklo pár slz. „Nevím, jak to říct." povzdychla jsem si.

„Nepřemýšlej nad tím a prostě to řekni. Jsem tu s tebou, spolu to zvládneme." povzbudivě se na mě usmála.

„Znásilnili mě." přeruším krátké ticho.

Zalapala po dechu. Zakryla si pusu rukou a zakroutila hlavou. Stoupla si, hned si zase sedla.

„Mami, to je v pořádku." chytla jsem ji za ruku a přitáhla ji zpátky k sobě. „Neříkám ti to, abych ti ublížila, nechci, aby ses o mě strachovala, jen si myslím, že to potřebuješ vědět, vzhledem k tomu, co ti řeknu dál." Nezdálo se, že by byla v klidu, ale posadila se a pokynula mi na znamení, že můžu pokračovat.

Zhluboka jsem se nadechla a zavřela oči. „Jsem těhotná." ukazováčkem jsem si přejela po snubním prstýnku. „A nevím, jestli je to dítě Harryho, nebo toho muže, co mě znásilnil."

V.A.  Naprosto šílenej zvrat, no jo:-D Mám už napsaný i další dva díly, ale ještě by chtěly upravit. Takže uvidím, kdy tu budou.. Díky za každej komentář a hvězdičku:-) A hlavně děkuju -Krist- !!!