3 0

1.1K 134 3
                                    

Každým dnem, hodinou, minutou i vteřinou jsme si byli stále blíž a blíž.

Dokonce jsem se odvážil promluvit.

A když jsem něco dořekl, mluvila jsi zase ty.

Nepřestávala jsi.

A to pro mě bylo tak moc úlevné.

Uvědomoval jsem si, že má láska k tobě neustále sílí, až jsem se toho skoro děsil.

Nemohl jsem bez tebe být, Seilaro.

author's notes:
Patron je dnes 21. v povídce! Moc děkuju<3333

PatronKde žijí příběhy. Začni objevovat