Každým dnem, hodinou, minutou i vteřinou jsme si byli stále blíž a blíž.
Dokonce jsem se odvážil promluvit.
A když jsem něco dořekl, mluvila jsi zase ty.
Nepřestávala jsi.
A to pro mě bylo tak moc úlevné.
Uvědomoval jsem si, že má láska k tobě neustále sílí, až jsem se toho skoro děsil.
Nemohl jsem bez tebe být, Seilaro.
author's notes:
Patron je dnes 21. v povídce! Moc děkuju<3333

ČTEŠ
Patron
Short StoryByl jsem tvým ochráncem. Ochráncem, o jehož existenci jsi neměla tušení... SHORT STORY © 2016