Patron

3 5

Bylas jiná.

Nemluvilas.

Kdykoliv jsem se zeptal, co se děje, odpovědělas pouhým chabým zvednutím koutků.

Nechápal jsem, proč to děláš, proč nic neříkáš.

Ale dál jsem se neptal.

Kéž bys mohla vědět, jak moc mě trápí, když si představím, že tehdy jsem to ještě mohl změnit.

Že všechno mohlo dopadnout úplně jinak.

Hrozně mě to mrzí, Seilaro.