Patron

3 6

Šli jsme vedle sebe.

Bok po boku.

Bylo to přesně takové, jak jsem si to vždy představoval.

A potom jako lusknutím prstu si vše zničila.

Mou naději v lepší život, lepší zítřky jsi jednou jedinou větou roztrhala na kusy.

,,Už se nesmíme vídat, Rianne."

Ten smutek v tvých očích byl nepřehlédnutelný.

Pamatuji si, že jsem se tě asi milionkrát za sebou zeptal proč.

Ale ty jsi mi už neodpověděla.

Nic.

Utřela sis jedinou slzu zející na tvé tváři, otočila se a utekla do tmy.