4 8

1K 122 1
                                    

Možná by to někomu mohlo připadat šílené.

Ale já jsem musel.

Potřeboval jsem naposled cítit tvé rty na těch mých.

I přestože nebyly živé.

Bylo mi lépe.

Cítil jsem se lépe.

I když ne o moc.

Naposled jsem se zadíval do tvých pohaslých zelených očí, vzal do náruče ubrečenou dívku, políbil ji do tmavých vlasů a nadobro odešel z tvého bytu.

author's notes:
Lidiiii, tak jsem přijata! Věřím, že vy taky! :)
Toto je poslední díl, ale ještě bude epilog, takže...

PatronKde žijí příběhy. Začni objevovat