Zastavil jsem u tmavě zelených dveří jednoho z těch panelových domů, které působily dojmem, že se každou chvíli mohou rozpadnout.
Vypadal totožně jako dům, ve kterém jsem bydlel já.
Měli jsme toho tolik společného, Seilaro.
Nikdy jsem si to pořádně neuvědomil.
Až tehdy.
Ve chvíli, kdy jsem o tom všem jěstě neměl ani tušení.
ČTEŠ
Patron
القصة القصيرةByl jsem tvým ochráncem. Ochráncem, o jehož existenci jsi neměla tušení... SHORT STORY © 2016
