Cesta domů

Kapitola 16

,,Kde je Sean?" zeptá se najednou Lissa. Stále jsem otočená směrem k Peterovi, takže mi nikdo nevidí do obličeje.

,,Kaylo, slyšíš?" ozve se Cassie. Neodpovím. Do očí se mi opět derou slzy a hrdlo se mi sevře.

,,Nezvládl to, zabil ho vlk," odpoví Dylan tlumeně. Slyším, jak Lissa překvapeně vydechne.

,,A ten vlk... je pořád...," snaží se něco říct.

,,Je mrtvej. Dylan ho zabil," odpoví John.

,,Tak už je nejspíš jasný, co bude k jídlu," řekne ten kluk, který se doteď do žádného rozhovoru nezapojil. ,,Simone, jdeš?"

Kluk naproti němu se zvedne. Rychle se otočím.

,,Vy... Vy chcete jíst toho vlka?" zeptám se překvapeně. ,,Ale Sean tam pořád..." Nemůžu najít správná slova.

,,Fajn. Vezmeme ho sebou. Jdete s náma?" Otočí se na Johna a Dylana. Chvíli váhají, ale nakonec se zvednou.

Chci něco říct, ale jen na pár vteřin zavřu oči a potom se svezu na zem vedle Petera. Slyším, jak odcházejí.

+++++

O pár desítek minut déle pořád sedím na zemi opřená o jednu ze stěn a pozoruju Petera. Venku stále svítí slunce, ale nedokážu určit přesný čas. Kluci se ještě pořád nevrátili.

Peter si zdravou rukou podpírá hlavu a stále se klepe. Tak moc bych mu chtěla pomoct, ale nevím jak.

Mé myšlenky se kromě Petera točí taky kolem Seana a jeho matky. Kromě dopisu, který doručila mamce, pro mě udělala ještě něco. Nikdy jí nepřestanu být vděčná.

Když jsem se probudila, venku právě svítalo. Věděla jsem, co se bude dít. Byl to poslední den v cele.

Když někdo zaklepal na dveře pokoje, leknutím jsem sebou trhla. Ve dveřích se objevila zase ta žena.

,,Dobrý den," pozdravila jsem slušně. Nikoho jiného jsem tam nezdravila.

,,Ahoj, zlato. Svou rodinu bohužel vidět nemůžeš, ale podařilo se mi sem dostat ji." Mile se usmála a kousek se uhla.

Ve dveřích se objevila Aria s vlasy spletenými do copu. Jakmile mě spatřila, usmála se a padla mi okolo krku.

,,Dám vám chvíli," řekla žena a opustila místnost.

,,Opravdu odjíždíš?" zeptala se tiše.

,,Věř mi, že bych tady taky nejradši zůstala... Můžeš mi něco slíbit?"

,,Jasně."

,,Postaráš se o Patrika a o mámu?"

Arie se do očí nahrnuly slzy a postupně jí začaly stékat po tváři. Jako by si uvědomila, co se vlastně děje.

Znovu mě objala a řekla:,,Slibuju."

Znovu otevřu oči a rozhlédnu se kolem. Kluci jsou stále někde venku, kde je každou chvíli může napadnout vlk, Lissa a Cassie sedí pořád na stejném místě a vypadají, jako by právě viděly ducha. Mia sedí kousek od nich a nepřítomně se kouká ven. Má strach, poznám to na ní. Pohlédnu na Petera, který spí, nebo omdlel. Nevím. Ale musím mu pomoct. Pevně stisknu stříbrný náramek na mé ruce a vstanu.

,,Jdu dolů." Řeknu jen a odejdu do zadní části jeskyně. Zajímá mě, kam to vede, ale nemám odvahu jít dál. Raději se skloním a odklopím poklop. Pak se ale zarazím. Jak se dostanu zpátky? Odfrknu si a začnu přemýšlet.