Made In The A.M. [CZ] L.S.

Wolves

Niall

Konečně volno!

Dnes je vážně krásný den. Řekl bych, že jeden z nejhezčích, za poslední dobu. Měli jsme s Liamem naplánované, že odpoledne pojedeme na nějaký krátký výlet, tak jsem šel do obchodu koupit nějaké jídlo a pití na cestu, protože to je přece nejdůležitější!!

Je sice pravda, že z původně zamýšlených dvou lahví Arizony a dvou sendvičů se stal nákup, který by nám stačil na týden, ale co... Jestli to někomu vadí, tak mně rozhodně ne. A jestli to bude vadit Liimu, tak je to jeho chyba. Neměl mě nechat jít samotného nakupovat, když ví, jaký jsem.

Konečně poslední roh ulice. Nezdá se to, ale takové tašky s nákupem jsou jako činky.

Oddechl jsem si, když jsem došel ke dveřím. Položil jsem tašky na zem a hledal po kapsách klíče.

Zaslechl jsem jízlivý smích.

Zpoza rohu vyšli Zayn a jeho dva kámoši. Ani se na mě nepodívali a odešli.

Co tady dělají? Co já vím, tak v těhle částech města nikdo z nich nebydlí...

Poškrábal jsem se na hlavě.

"Louis!" zajíkl jsem se.

Nechal jsem nákup nákupem, otevřel dveře a běžel do schodů. Bušil jsem na jeho dveře.

"Louisi, otevři! Loui!!!" křičel jsem a z očí mi začaly téct slzy.

"Nii, zlato, co se děje?" vykoukl Liam z bytu.

"Louis. Zayn. Dole. Není." vzlykal jsem a plácal páté přes deváté.

"Nialle, uklidni se. Shhh." obejmul mě a hladil ve vlasech.

"Řekni mi, co se stalo." mluvil na mě klidně a pomalu.

"Lou-is ta-tady ne-není. Ha-harry mi vo-lal, že-že už od-odjíždí. A-a dole by-byl Zayn. Co-co, když se mu ně-co sta-stalo?" plakal jsem.

Harry

Sedl jsem si na sedačku v letadle.

Mamce už jsem řekl, jak to mezi námi s Louisem je. Byla za mě ráda. Souhlasila s tím, abych u něj byl až do rána před odjezdem, ale dovolenou, na kterou jsme se dlouho chytali, už přehodit nemohla. Je mi líto, že tu musím Louiho nechat, ale jinak to nejde.

Vyndal jsem z kapsy mobil a najel na nastavení, abych si zapl Režim letadlo, protože jsme měli vzlétnout už asi za pět minut.

V tom mi zabrněl mobil.

Proč mi teď sakra volá Niall?

"Horane! To to nemůžeš už vydržet nebo co? Mluvili jsme spolu před půl hodinou." povzdechl jsem si.

"Ha-hazz. Ne-nesmíš o-o-odletět." ozvalo se z telefonu.

"Nialle? Co se děje?" zeptal jsem se vyděšeně. Viděl jsem, jak mamka zbystřila a začala poslouchat.

"Lo-louis." vykoktal Niall.

"Co se děje? Nii, co se děje s Louisem?"

"Přijeď do nemocnice." řekl a s těmito slovy zavěsil.

"Mami." otočil jsem se na ní se slzami v očích.

"Běž." pobídla mě. "Utíkej, ať to stihneš."

"Miluju tě." políbil jsem jí.

Vyběhl jsem z chodby a spěchal ke dveřím.

*****