7. Konečné rozloučení

171 8 0
                                    

"Bohužel si, i tak myslím, že budu muset odmítnou, ale kapitáni se určitě rádi odreagují a proto mě omluvte budu muset jít vyřídit nějaké papírování" s těmi slovy stařík odešel a nechal kapitány, aby tam zůstali. Za jeden se svět nezhroutí tedy alespoň doufal.

Halibel si oddychla a sledovala jak byli kapitáni odvedeni do svých pokojů na jednu noc.

Toshiro se lehce ohlížel, jestli ji náhodou neuvidí, jak k ní míří, ale když nikoho neviděl, tak jen zalezl do svého pokoje, který dostal a lehce se zarazil. Byl to pokoj od ní.

Pořádně se porozhlédl. Měla tam krásně ustlanou postel a čisto. Došel k pracovnímu stolu na kterém leželo lejstro papírů. Už byla jako on. Taky musela pracovat do pozdních hodin, aby vše šlo jako hodinky, jediný rozdíl byl ten, že on dával pozor na divizi, ale ona na celý svět Hueca Munda.

Vzal jeden z papíru do ruky a prohlížel si obsah. Bylo tam všechno ohledně požadavků, které na ní ostatní kladli.

"Je toho vcelku dost že?" řekla z úsměvem, když nepozorovaně vkročila do pokoje.

Prudce se otočil, ale tím i smetl velkou kupu papíru na zem. "Omlouvám se" vyhrkl a začal je okamžitě sbírat ze země.

"To nic neměla jsem je ani seřazené". Pomohla mu to uklidit a uložit zpět na stůl o který se pak opřela a její blond vlasy se ji trochu dostali do tváře.

"Proč si mi lhal?" zeptala se náhle a její výraz lehce zesmutněl a ani se mu neopovážila podívat do očí.

Cítil, že teď měl jedinou šanci ji to všechno vysvětlit než bude muset odejít na hostinu, která se už chystala v plném proudu. "Musel jsem. Měla si ještě slabé reiatsu a zotavovala ses. Hněv by v tobě vzrostl a reiatsu by ti více zesláblo" odpověděl dost přesvědčivě.

"Co se s ním tedy stalo?" položila mu další otázku a narovnala se. Nějak tušila, že mluvil pravdu a nemohla se na něj zlobit za to, že ji chtěl chránit, i když to byla krutá lež mělo ji to pomoct.

"Byl zapečetěn a předán nejvyššímu soudu. Ten už se nevrátí". Věděl, že její touha po pomstě se znovu objeví a bude ho chtít najít a zabít, ale to nemohl dopustit navíc by to bylo i porušení spojenectví, jelikož by musela zasáhnout v Soul societ.

Chvilku byla ticho a ani nevěděla moc, co na to říct, ale nakonec pootevřela ústa. "Chápu".

"Teď už s tím nic neuděláme a alespoň jsem si tě vyslechla, ale teď by jsme měli jít na hostinu nejspíš už bude nachystaná" vyhrkla a ztratila zájem se s ním dál o tomhle tématu bavit.

Toshiro chtěl něco namítnout a chytit ji za ruku, aby ji zastavil k odchodu, ale rozmyslel si to.

Halibel v koutku své duši i toužila, aby tak učinil, ale když ji nechal odejít, tak pocítila jak ji v hrudi lehce zabolelo.

Došla do jídelny, kde už u stolu jedli všichni kapitáni a Kyoraku neustále na Halibel házel nemravné obličeje, ale to bylo hlavně tím, že stihl už vypít celou flašku saké.

Ukitake se snažil svého kamaráda uklidnit přeci jen netoužil po tom naštvat královnu Hueca Munda. Toshiro tam došel až po chvilce a posadil se vedle Zarakiho, který do sebe všechno cpal. Byl to chlap jako hora a potřeboval jíst.

Halibel je jen sledovala se založenýma rukama a nechala je aby se vesele bavily, když k ní došel jeden holow a něco ji pošeptal Prudce se zvedla. "Omluvte mě hned jsem zpět" řekla a bleskovým krokem zmizela ven, kde stál silnější holow. Byl to jeden s těch blbců, kteří si mysleli, že když mají svaly a jsou jedni z nejsilnějších holow, tak ji dokážou svrhnout a nahradit ji.

Touha nepřátelKde žijí příběhy. Začni objevovat