7. Kapitola

1.5K 69 1
                                    

Elena seděla doma, u sebe v pokoji na psoteli, když dovnitř vtrhl jako uragán její otec. Překvapeně vzhlédla od knihy, co měla před sebou rozloženou na posteli a pozorovala, jak celý uhnaný zprudka oddychoval. Ve tváři měl vepsanou úlevu.
,,Jsou ve vězení. Všichni, do jednoho." Vydechl a posadil se k ní. ,,Už jsi v bezpečí," dodal a Elena se na něj pousmála a kývla.
,,Dobře, díky tati." Poděkovala mu a tím dala jasně najevo, že ho tak trochu vyhazuje z pokoje.
,,Já jdu, nemusíš mě vyhazovat. Ale máš u sebe stále ten pepřový sprej a tu píšťalku, že?" Ujišťoval se ještě. Ode dne, kdy viděl, že jsou rozražené dveře do sklepa a Elenu 'vyděšenou' a schovanou v koupelně u svého pokoje, se rozhodl, že tohle u sebe nosit bude. Minimálně tohle a Elena tedy souhlasila. Buď to a nebo lekce sebeobrany. Stejně ji podle všeho chtěl donutit k těm lekcím.
Když John odešel, tak Elena zaklapla knihu a rychle se vyhrabala z peřin, než otevřela skříň a vyndala si odtamtud své věci na běhání. Už se nemohla dočkat. Byla to doba, od chvíle, kdy posledně běhala. Jenže nechtěla myslet na to, co se tehdy stalo a tak se jen převlékla, upevnila si svůj mobil a dala sluchátka, než si zavázala boty a pak seběhla schody, dělajíc si culík.
,,Kam máš namířeno, mladá dámo?" objevil se u ní otec a ona si musela sundat sluchátka.
,,Chci si na oslavu zaběhat," odpověděla mu, jak nejklidněji dovedla.
,,Máš všechno? Zavolej, kdybys potřebovala, dobře?" usmál se na ni, skoro otcovsky. Opatrně přikývla, než otevřela dveře.
,,Pro jednou mě nesleduj, dobře?" zeptala se ho, nečekala na odpověď a zavřela za sebou, když vyběhla po své známé trase.
V uších jí hrála písnička Friends od Aury Dione a ona utíkala lesem. Vnímala vzduch kolem sebe, slunce nad hlavou a pravidelně se rozhlížela. Bylo to pro ni jako osvobození, když konečně mohla běžet, mít volnou hlavu, nemyslet na žádnou školu, starosti. Na nic. Tedy kromě černovlasého vlkodlaka, kterého měla plnou hlavu.
Doběhla až k tomu domu. Ke stejnému, ohořelému domu, na který narazila svůj první den, kdy běžela. Zastavila se, vydýchávala a přemýšlela, zda se tam jít znovu podívat. Poprvé tam viděla jen ohořelý a zničený dům, změnilo se to snad za dva týdny? Upřímně o tom pochybovala. Sundala si sluchátka a protáhla se, když jí zazvonil telefon. Vzala ho do ruky, odepla sluchátka a usmála se, když viděla Derekovo jméno na displeji.
,,Elena Gilbertová, mohu vám pomoci?" řekla do telefonu, když hovor přijala a šla se posadit na schody u domu.
,,Chtěl jsem vědět, jestli jsi v pořádku." Ozval se Derekův hlas, který pro ni byl jako sametové pohlazení.
,,Už ano. Ty muže našli a půjdou k soudu. Zatím jsou ve vazbě." Odpověděla a pak se usmála. ,,Ty s tím nemáš co dočinění, že ne?" zeptala se pak ještě.
,,Já? Jen jsem jim trochu pomuchlal obličeje a předal polici, pak už nic." Zamručel jakoby nic, ale pro ni to znamenalo hodně.
,,Riskoval jsi svůj život jen kvůli mně?" zeptala se ho, skoro dojatě.
,,Ty jsi riskovala jako první," ozvalo se za ní a ona se překvapeně ohlédla. Na verandě toho domu stál Derek, za ním otevřené dveře. Zmateně zamrkala, než vstala a vystoupala poslední schody nahoru, kde si uklidila telefon. Takže tohle byl jeho dům?
,,Ale ty mnohem víc," zašeptala a Derek jen zavrtěl hlavou, než si dal mobil do zadní strany džínů a přistoupil až k ní.
,,Proti mně neměli sebemenší šanci," odpověděl a podíval se jí do očí. ,,Že tě to táhne stále sem," zamumlal pak, stále z ní nespouštěl pohled.
,,Byla jsem tu i poprvé, co jsem si šla zaběhat v tomhle městě po příjezdu." Řekla, lehce červená rozpaky. Sklopila pohled, ale on ji jemně vzal za bradu a zvednul jí tak pohled k němu.
,,To jsem rád," řekl, jako kdyby to bylo vyznání a ona zatajila dech, když přitiskl rty na její. Jemný dotek, ale stejně ji spaloval vášní. Objal ji kolem pasu, přitiskl k sobě jednou rukou a druhou položil na zadní stranu jejího krku. Líbal ji, jako kdyby nemohl odolat a ona se jen modlila, aby tohle nikdy neskončilo. Omotala si ruce kolem jeho krku a oplácela mu polibky se stejnou vášní a intenzitou, jako kdyby to mělo být to poslední, co měla udělat.***Derek v duchu jásal. Když ji tak viděl, jak tam sedí, v hlase jí zní radost, jen z telefonátu s ním, bylo to pro něj, jako nějaké znamení. Musel ochutnat její rty, musel vědět, jaké to bude, až ji políbí. Ale věděl, že to neměl dělat, jakmile totiž jen okusil, chtěl více, bylo to znát i dle toho, kam se hrnula všechna jeho krev. Kalhoty se mu napínaly, až se bál, že prasknou. Jen Elena v něm tohle mohla vyvolat.
Neochotně se odtáhl a díval se do jejích očí, které byly zamlžené spokojeností, potěšením a touhou, kterou mohl cítit i jako vlkodlak ve vzduchu. Byla naprosto nádherná, odzbrojující. Tolik chtěl víc, že ji málem znovu políbil, ale ovládl své emoce. Choval se jako puberťák a do toho měl daleko.
,,To bylo..." vydechla, skoro v úžasu.
,,Takové, že to naprosto jistě zopakujeme," odpověděl Derek za ni a díval se, jak jí v očích začaly hořet plamínky vášně. A takhle to měl vydržet?! Za co ho trestali?
,,Teď?" zeptala se ho, jako kdyby se nemohla dočkat stejně jako on, ale to se jen ozvaly výstřely. Elena ztuhla, tělo se jí roztřáslo a on ucítil strach. Byla vystrašená.
,,Dovnitř, musíme hned dovnitř." Řekl, než za nimi zavřel dveře a vedl ji chodbou a po schodech dolů, než dorazili do místnosti, kde to stihl už jakžtakž upravit. Měl tam postel, kterou si tam dal, uklidil to tu a chtěl pokračovat na celém domě, až ho odkoupí zpět od města. Poté tu měl skříň a další důležité věci.
Bylo tu potřeba ještě hodně práce, ale jako úkryt jim to postačí. Vždycky to stačilo.
,,Už je to v pořádku, neboj se. Nenechám je, aby ti ublížili," řekl jí něžně, když ji usadil na postel, celou vyjukanou a roztřesenou. Když to dořekl, tak se na něj zmateně podívala, než se trochu zamračila.
,,Ale já se nebála o sebe. Já se bála o tebe. Už jednou tě chytli, možná nepřipraveného, ale jestli používají to mučidlo, co na tebe použil John ve sklepě, tak by ti mohli ublížit znovu. Nechci riskovat, že by ti ublížili znovu," odpověděla mu, upřímnost z ní jen sálala a on na ni jen zíral. Tak ona se bála o něj? To bylo pro něj nové, ale přesto naprosto... úžasné.
Derek ji ještě chvíli pozoroval, než ji položil pod sebe na postel a políbil ji znovu, jeho rty nejdřívě jemně laskaly její, než polibky prohloubil a rukama přejel po jejích pažích, bocích a nožkách jen v těch kraťáscích.
,,Dereku," vydechla zmámeně jeho jméno, když rty našel citlivé místečko na jejím krku. Pak ale se zaklením vstal. Dívala se na něj zmateně, překvapeně a hlavně se v jejích očích zračila lítost. ,,Děje se něco?" zeptala se tiše, skoro jako kdyby ona udělala něco špatně.
,,Ne, já jen... zapomněl jsem... na ochranu." Zamručel a promnul si obličej rukama. Když se na ni poté podíval, viděl, jak byla celá červená rozpaky.
,,Beru prášky," řekla mu, víc nestihla, protože ji znovu povalil pod sebe a políbil. Zbavil se svého trička, než jí odendal sluchátka a mobil na stolek. Dál ji líbal, přestal jedině tehdy, když jí přetahoval tričko přes hlavu. Nechtěl myslet na nic, kromě Eleny. Objevoval rty její citlivá místečka na těle. Olíbával jí klíční kost a na jednom ňadru jí udělal cucflek, kterému se tiše zasmála, ale zároveň i potichu zasténala. Reagovala snad na všechny jeho doteky a on už skoro zapomínal dýchat, jakou mu dělalo potíž se soustředit. Chtěl ji tak moc a soustředil se jen na to, aby z nich nestrhal oblečení a nepronikl do ní.
,,Šílím z tebe," přiznal, když ji políbil znovu na rty a odohodil její kraťásky, takže před ním zůstala jen ve spodním prádle.
,,Řekla bych, že já z tebe šílím víc," přiznala Elena, než přejela jemně nehty po jeho zádech nahoru a po hrudi dlaněmi dolů. Chytla jeho pásek a začala ho rozepínat, jenže na Dereka bylo i tohle pomalé a tak ze sebe kalhoty dotal ryhleji. Pak Eleně svlékl boty i ponožky, dokonce i tu prapodivnou píšťálku zahodil, než ji začal líbat na jedné nožce až k vnitřní straně stehna, kdy začala prosit, aby se jí dotkl o trochu výš. Cítil její touhu a to u něj vyvolávalo jeho vlastní, která už tak byla dosti velká.
Když z ní Derek v podstatě spodní prádlo strhal, tak se začal věnovat rty jejím ňadrům a Elena si zapletla ruce do jeho vlasů. Zavrněl, když ho za ně zatahala a sundal si svoje boxerky. Oba nazí se na sebe podívali, než Derek sklouzl rukou k jejímu klínu a polaskal její nejcitlivější bod. Elena zasténala, když se k němu prohla v zádech, jak moc ho potřebovala. Políbil ji na rty a laskal ji dál, dokud nevykřikla jeho jméno v naprostém záchvatu rozkoše. Přejel rukama k jejím bokům, než ji po nich pohladil, podíval se jí do očí a pak do ní vnikl. Pomalu, něžně, tak aby ho přijala co nejlépe. Oba nahlas zasténali a elena mu obmotala nožky kolem boků, když se mu tak rozevřela ještě více. Zavzdychal a začal se pozvolna pohybovat. Propletli si spolu prsty u rukou a nechali souznit jejich těla v návalech rozkoše.


Talk To Me » Elena & Derek (Crossover TVD/TW) /✓/Kde žijí příběhy. Začni objevovat