Talk To Me » Elena & Derek (Crossover TVD/TW) /✓/

10. Kapitola

Derek zastavil před svým bytem a zůstal ohromeně zírat na značku na dveřích. Tohle nebylo dobré, tohle vůbec nebylo dobré! Tohle by se dít nemělo. Byl teď šťastný, skoro nic nehrozilo a mohl být s Elenou. Jenže teď? Hrozí jí nebezpečí, pokud bude s ním. Smečka Alf, o které jen slyšel, se dostavila do Beacon Hills a pokud se děje to, co si myslí, tak Elena by byla jako první ohrožená. Nemohl to dopustit.
,,Co je to? Jsi v pořádku?" přerušil jeho myšlenky její sametový hlas a maličká ruka ho pohladila po paži, ve které držel její druhou ruku.
,,Měla by jsi jít," zamumlal jen a neochotně vyvlékl její ruku z té své. Zůstala na něj nechápavě koukat.
,,Dereku, co se děje? Mluv se mnou, prosím!" zašeptala s hlasem plným naléhavosti a on jen hleděl do těch čokoládových hlubin jejích očí.
,,Jdi, Eleno." Zavrčel, až sebou jmenovaná trhla. Viděl, jak se instinktivně dotkla svého přívěšku, který jí daroval. Tohle ráno ho položil na polštář i s růží, aby to byla první věc, co uvidí. Chtěl jí udělat radost a zároveň si ji majetnicky označit. Teď ji musel nechat jít, ale stále na ni bude dávat pozor.
,,Dereku," zašeptala, její oči zalité neprolitými slzami. Hlas měla nevěřící, nešťastný. Zavřel oči a snažil se najít odvahu na svůj další krok.
,,Copak to nechápeš? Tohle všechno.. byla to jen hra. Snad sis opravdu nemyslela, že bych si začal něco s dcerou lovce," zasmál se, uvnitř ho to ale trhalo na kusy. Elena na něj zírala, slzy přetekly přes okraj a smáčely její tváře.
,,Jak jsi mi to mohl udělat?" šeptla a vzlykla. ,,Nenávidím tě!" vykřikla, strhla přívěšek a hodila ho po něm. Zachytil si ho na hrudi, v místě srdce, které bylo nyní zlomené, a snažil se zůstat klidný. ,,Myslela jsem, že máme budoucnost." Vzlykla, než se rozeběhla ke schodům a pryč. Zůstal se za ní dívat a strčil si přívěšek do kapsy. Teď musel řešit problém, který nastal. Smečka vlkodlaků, kteří jsou nebezpeční jako samo peklo.
***
Elena běžela lesem, z očí se jí draly stále nové a nové slzy, které nechtěly přestat. Opřela se rukou o strom a se vzlyky se o něj opřela, než po něm sjela na zem. Vložila hlavu do dlaní a usedavě plakala.
Nechápala, jak jí tohle mohl udělat. Zamilovala se do někoho, kdo ji jen využíval? Vážně jí právě došlo, že se do něj zamilovala? Tiše zaklela a snažila se otřít si slzy. Nevěřila tomu. Snažila se najít ztracený optimismus. Viděla jak ho vyděsil ten znak na dveřích, když tam přišli a jeho pocity v očích zatáhly oponu. Možná to řekl jen aby ji ochránil? A jistě, Eleno, proč by se zajímal? Namítlo její podvědomí. Jeho slova ji hluboce ranila, ale ona nemohla přestat doufat.
Trhla sebou, když uslyšela někde za sebou křupnutí větvičky na zemi. Opatrně zvedla hlavu a dala ruce na zem, snažíc se nahmat dost dlouhý a tlustý klacek, kdyby se potřebovala ubránit. Pak se s co největší rychlostí otočila a vyhrabala se na nohy, jen aby viděla dva kluky, co ji pozorovali. Nejenom dva kluky. Byli to dvojčata, jak si uvědomila, když viděla jejich podobu. Dva zrzaví, svalnatí a kdyby nebyla poblázněná do Dereka, tak by jí připadali velmi přitžliví. Co to mlela? Byli naproto úžasní 'sexouši', jak by je určitě nazvala její kamarádka Caroline.
Stále držela klacek před sebou, když se ten nalevo uchechtl a pozdvihl jedno obočí vzhůru. Olízla si nervózně rty a otřela si z tváří zbytky slz. Dívala se na ně, jak dělají pomalé kroky dál k ní.
,,Co... ani krok už." Řekla, doufajíc v neústupný tón jejího hlasu.
,,Proč? Nemůžeme projít?" zeptal se ten, co se předtím uchechtl.
,,Plížili jste se." Zamračila se Elena. ,,Proč?" zeptala se a couvla. Jenže to narazila do pevné hrudi a otočila se. Za ní stál holohlavý muž, který vypadal velmi, ale opravdu dost nebezpečně. Spolu s ženou, která se k nim připojila vypadali jako párek vraždících zločinců. Navíc ta žena potřebovala nutně ostříhat nehty na nohou, které spíše vypdaly jako drápy.
,,Ty jsi Elena, že?" ozval se po její pravici další hlas a ona se na něj otočila. Bílá hůl, která označovala nevidomé a tmavé sluneční brýle zakrývali jeho oči. Ale i přesto na ni působil nejvíce zastrašujícím dojmem.
,,Proč vás to zajímá?" zašeptala skoro neslyšně Elena. Byla obklíčená pěti neznámými a měla strach. Právě teď by se jí hodil nějaký ten vlkodlak.
,,Zajímáme se o Dereka, myslím že ho znáš," odpověděl jí ten s holí a pomalými kroky se vydal k ní. Pevně svírala svou jedinou zbraň.
,,Nepřibližujte se," zamumlala a začala ustupovat. Rozhlížela se, kudy by mohla utéct, ale všichni vypadali, že jen s nejmenším náznakem útěku by ji chytli.
,,Záleží mu na tobě," pokračoval jakoby nic ten slepý muž.
,,Ne, to se pletete," šeptla, čímž si připomněla ten moment před chvílí.
,,Snad by jsi tomu nevěřila," zasmál se ten muž a najednou se k ní všichni začali přibližovat. Švihla tím klackem tak, že překvapeně všichni uskočili a ona se jen otočila na patě a rozeběhla se pryč. Utíkala co jí nohy stačily, rozřezala si i o nějaké houští kůži, ale neřešila to. Běžela jak jen mohla. Slyšela hlasy, které se přibližovali a pak před ní přistál obří tvor, který jen vzdáleně připomínal vlkodlaka, ve kterého se proměnil Derek. Tenhle tvor měl něco přes dva metry, hrozivě cenil tesáky a vypadal připravený zabíjet. A ona byla zdá se nejblíž.
,,Eleno!" vykřikl Derek a ona se na něj překvapeně otočila. Stál dobrých dvacet metrů od nich, hlas i tvář plnou paniky. Málem si oddechla, kdyby ji ten tvor nepopadl a nepřitiskl zády k sobě. Vykřikla a snažila se bránit, ale marně.
,,Ethane! Aidene!" slyšela z povzdálí hlas toho muže, ale jako kdyby ho nikdo neslyšel. Ten tvor ji k sobě jen tiskl, až měla pocit, že ji rozmačká, zatímco se Derek rozběhl k nim.
Ale pak to přišlo. Ucítila na rameni dech toho monstra a poté se jí něco bolestivě zabodlo do kůže. Zaječela, zmítajíc se v bolestech padla na zem, vlasy přes tvář a na kolenou.
,,Ne, ne, ne! Eleno! Proboha," zašeptal jen Derek, když k ní v pokleku vlastně dojel po větvích a přitiskl ji k sobě. Najednou tam byla jen ona a on. Jen oni sami. Žádný slepý muž, žena s drápy na nohou, holohlavý zabiják, ani svalnatí bratři. Byla tam jen ona a Derek. A jedno kousnutí na jejím rameni navíc.