Talk To Me » Elena & Derek (Crossover TVD/TW) /✓/

19. Kapitola

Všechno bylo jako ve zpomaleném záběru. Dvojčata se rozešla jedním směrem. Elena mohla jen koukat, když jí v hlavě létaly různé myšlenky. Monstrovlkodlak, podle Eleny, se totiž rozešel ke smečce Alf, která se dívala kolem velmi spokojeně.
"Bonnie," sykla Caroline ke své kamarádce, která se konečně vzpamatovala.
"Ještě ne," řekla tiše nazpět a Elena už více neposlouchala. Dívala se na velkého vlkodlaka, který přešel k smečce rudookých.
"To nevypadá dobře," zamumlal Derek a schovával Elenu za sebou.
"Smiř se s tím, Hale, vždycky budeme lepší," smál se Ennis, který pak jen zachraptěl a převrátil oči v sloup, upadl mrtev na zem, v krku zabodnutý nůž.
Nikdo to nemohl čekat, bylo to rychlé, sotva rozpoznatelné a překvapivé. John Gilbert byl v plné zbroji, kterou mu z domu vzala jeho dcera a usmíval se. To on zabil Ennise a teď na sebe přitáhl hněv jeho smečky. Obzvláště jeho družky, Kali.
"Ne!" zakřičela Kali a na chodbách nemocnice se ozval ohlušujícíc řev vlkodlaka. "Zabiju tě!" křičela a rozeběhla se k němu, ale v tom se zastavila, klopýtla dozadu a padla na zem, ruce si držela na spáncích a trpěla bolestí.
"Ty umřeš," zašeptala Bonnie, která držela ruku napřaženou k ní a její oči nespouštěly pohled z rudooké vlkodlačice.
"Dost už!" vykřikl Deucalion, jeho zdánlivý klid pryč. "Ethane, Aidene... tu čarodějku zabít a hlavu mi přineste. Elenu nechte zabít Derekem." Nadiktoval příkaz a rozešel se k nim, ale nečekal to, že ho vlkodlak, tvořený dvojčaty, odhodí na stěnu.
"My nejsme na tvé straně, vlkodlaku," ozvalo se dvojhlasem.
"Fajn," zašeptala Elena, prosmekla se Derekovi a zamířila k Deucalionovi. Drápy jí narostly na rukou a ona se těšila, až mu rozpáře hrdlo.
"Eleno!" vykřikla Caroline a ona se otočila. Kali přečkala bolest a byla u nich, bojovala s Car, aby se dostala k Bonnie.
Elenu čekalo rozhodnutí, zachrání své kamarádky nebo se pomstí na tom, kdo ublížil jejímu otci? Pro ni to bylo jednoduché, otec žil a vedl si dobře, zatímco její kamarádky byly v nebezpečí. Rozeběhla se k nim a skočila Kali na záda. Držela se ze všech sil, ale Kali byla moc silná a odhodila ji jako nic. Brunetka si vyrazila dech o zeď a dívala se na Alfa vlkodlačici, jak si to k ní míří.
"Nesahej na ni, Kali!" zařval Derek, který se tam přihnal, ale Kali se mu vyhnula a odkopla ho. Pak se otočila zpět ke své kořisti.
"Zabiješ svého milého, aby sis zachránila život nebo zemřeš, aby byl silnější? Tik tak, holčičko." Zašklebila se na ni vlčice a Elena měla co dělat, aby jí neodsekla něco, čeho by mohla litovat.
"Na mou dceru nesahej, ty prašivá mrcho!" Řekl John, než střelil Kali do ramene, z čehož vlkodlačice zavyla bolestí.
"Jdeme, Kali!" zavolal Deucalion a nastoupil do výtahu, jeho vlkodlačice poslechla a doběhla za ním.
"Zabiju vás všechny a užiju si to!" zakřičela na ně dřív, než se zavřely dveře od výtahu a všechno najednou utichlo. Elena se opatrně zvedla ze země a přešla k Derekovi, který od drápů Kali lehce krvácel. Objala ho a přitiskla se k němu. Všechno kolem nich bylo zdevastované a chodba se nacházela v blikavosti stropních lamp.
"No, zbavím se těla." Řekl po chvíli John a vydal se k Ennisovi, který stále ležel na zemi a vzal z jeho krku nůž. Ignoroval kaluž krve a táhl toho chlapa, který mohl být tak třikrát těžší než on, do výtahu.
"Pomůžeme," nabídli se Ethan s Aidenem a přešli za ním. Když i za nimi se uzavřeli dveře, zbyla tu Elena s Derekem a s jejími nejlepšími kamarádkami. Caroline i Bonnie vypadaly otřesené tím bojem, Elena se nemohla divit, bylo to velmi překvapující, ale byla také ráda, že jsou všichni v pořádku. A že nemusela zabíjet.
"Jsi v pořádku?" zeptal se jí Derek, který ji hladil něžně po vlasech a objímal ji.
"Jen překvapená," usmála se Elena a tulila se k němu.
"Necháme vás... vy dvě hrdličky, o samotě." Usmály se holky a odešly, nejspíš aby nerušily.
"Už mi to nedělej," požádal ji Derek a Elena k němu vzhlédla.
"Neudělám, omlouvám se, Dereku." Zašeptala brunetka kajícně a políbila ho smířlivě na rty.
"V pořádku, hlavní je, že jsi v pořádku a nic se ti nestalo," odpověděl a objal ji.
~
Derek sledoval západ slunce z balkónu v jeho bytě, který obýval teď s Elenou i Peterem. Několikrát už chtěl Petera vyhodit, ale Elena mu v tom zabránila tím, že mu připomínala rodinu, kterou má v Peterovi.
Derek věděl, že by měl říct své milované všechny špatnosti, co Peter udělal, ale nechtěl jí přidělávat starosti. Už tak se trápila kvůli svému otci, který odjel na pár dní pryč hned po odchodu z nemocnice dnes odpoledne.
Ale už měl plány na další dny. Chtěl něco víc až skončí tenhle boj mezi nimi a Deaculionem s Kali. Chtěl být šťastný. A byl si vztahem s Elenou velmi jistý. Nikdy k nikomu nic takového necítil a věděl, že už nikdy nebude. Možná to mohlo být brzy, ale on nechtěl otálet. Byl si tím jistý, jako si byl jistý, že je Hale.
"Synovče? Nad čím dumáš?" ušklíbl se jeho strýc, když se objevil vedle něj se sklenkou whisky v ruce.
"Nad budoucností," odpověděl klidně Derek a díval se dál na západ slunce. Tuhle část dne si vychutnával, líbilo se mu to.
"S tou tvou malou Elenou?" zeptal se Peter a upil svého nápoje.
"Ano," usmíval se Derek jen nad zmínkou jejího jména.
"Od té doby, co jsi ji potkal, se chováš jako zamilovaný pitomec, už to nejsi ty, Dereku." Řekl Peter a šel pryč.
"Možná tohle je mé skutečné já," namítnul alfa a byl si tím velmi jistý. Ano, opravdu jistý.