Talk To Me » Elena & Derek (Crossover TVD/TW) /✓/

11. Kapitola

Elena se choulila v klubíčku. Slzy tvořily slané cestičky po jejích tvářích a ona se dívala do neznáma.
,,Eleno, měla by jsi se něčeho napít." Poklekl před ni Derek a podával ji hrnek plný horké, vonící čokolády. Věděl, co má ráda, ale ona byla... naprosto mimo.
,,Nechci," zašeptala a cítila se, jako kdyby byla nějaké rozmazlené dítě, které odmlouvá rodičům.
,,Prosím," naléhal Derek a ona na něj konečně pořádně pohlédla a otřela si slzy, aby aspoň trochu zaostřila, protože přes slzy viděla jen rozmazaně.
,,Máš v očích slzy," zašeptala udiveně a trochu se naorvnala. Derek jen zavrtěl hlavou, jako kdyby je chtěl zahnat.
,,Eleno, tohle jsem nechtěl." Zamumlal a podíval se na ni. Vypadal tak ustaraně, že se k němu Elena instinktivně naklonila, aby ho utěšila, ale to se ozvalo její rameno, které jí připomnělo, co se stalo. Sykla a zase se stáhla.
,,Proč mi to udělali?" zeptala se tiše a pozorovala muže, kterého milovala celým svým srdcem.
,,Nevím, lásko." Povzdechl si a odložil hrníček kouřící čokolády, který lačně sledovala. ,,Ale se vším ti pomůžu. Vypadá to, že kousnutí tvé tělo přijalo. Což je dobře," zamumlal ještě a ona zamrkala, jako kdyby byla v trnazu.
,,Dobře?" zeptala se, její hlas o pár oktáv výš, než normálně.
,,Ano, protože kdyby ne, tak by jsi mi zemřela a to bych neunesl," přikývl. Viděla, jak ho ta slova zasáhla. On opravdu nechtěl, aby zemřela.
,,Proč jsi mi říkal ty hrozné věci?" zeptala se ho tiše znovu a on jen vytáhl přívešek, který jí daroval.
,,Chtěl jsem, abys byla v bezpečí. Aby si mysleli, že mi na tobě nezáleží a tak tě neohrožovali. Tohle všechno je jen moje chyba." Zamumlal a podíval se na ni. ,,Zamiloval jsem se do tebe, ale jakmile jsem uviděl ten znak na dveřích, tak jsem věděl, že je zle. Že bych mohl ztratit vše, na čem mi záleží. A to jsi ty, Eleno. Na tobě mi záleží ze všeho nejvíc a oni to věděli." Elena zatajila dech, pozorovala ho a nemohla tomu uvěřit. Právě jí Derek řekl, že to ONA je pro něj to nejdůležitější, že ji miluje.. ale.. mohla mu po tom výstupu v poledne ještě věřit?
,,Říkáš mi teď pravdu?" zeptala se šeptem, hlas plný naděje.
,,V tomhle bych ti nelhal." Odpověděl jen a ona se mu s novými slzami vrhla kolem krku a povalila ho tak pod sebe na zem. Držela se ho jako klíště.
,,Taky tě miluju," zašeptala láskyplně a on se jí podíval do očí a políbil ji. Pak ucítila, jak jí odhrnul vlasy, než jí znovu připnul přívěšek z rána.
,,Odpustíš mi to?" políbil ji do koutku úst a nedočkavě na ni hleděl.
,,Odpustila jsem ti ve vteřině, kdy jsi mi řekl, že mě miluješ," usmála se na něj brunetka a on ji přetočil něžně pod sebe.
,,Dám na tebe pozor. Slibuju, že už ti nikdo neublíží." Řekl a ona zavrtěla hlavou.
,,Nevím, co budeme dělat, Dereku. Tohle všechno pro mě, pro nás, bude nové. A co bude se mnou a mým otcem? On je lovec a já budu teď někdo, koho bude muset zabít," zamumlala a Derek jen odsunul více její tílko a díval se ošetřené rameno, které poté obvázali.
,,Přestěhuješ se ke mně." Zabručel a ona ho pozorovala.
,,To nemůžu, to moc dobře víš," zavrtěla s povzdechem hlavou.
,,Tak řekni, že na pár dní přespíš u kamarádky, protože se potřebujete učit a místo toho půjdeš sem. Na zkoušku a hlavně pro tvé bezpečí," smlouval vlkodlak a ona po chvilce váhavě přikývla.
,,Dobře, ale.. jak mu to mám říct? Pozná na mně, že se stávám vlkodlakem?" zeptala se ještě a on se pousmál.
,,Ne, protože jsi stále stejně nevinná, jako předtím." Políbil ji něžně na rty a ona se usmála.
,,Já nevinná rozhodně nejsem a to může dokázat tvoje postel i má sprcha," zavrněla mu do ucha jako kotě a on toužebně zamručel. Cítila, jak se jeho kalhoty nadouvají díky jeho touze.
,,V tomhle ohledu rozhodně ne," uculil se, než ji začal svlékat. Zasmála se, na bolest skoro zapomněla, jak se snažila dostat jeho tělo z toho oblečení.
,Ehm," odkašlal si někdo a Derek se zavrčením Eleně natáhl zpátky její tílko. Naštěstí byla ještě oblečená.
,,Co tu sakra chceš?!" mračil se na příchozího a Elena v něm poznala toho Petera.
,,Vědět, proč naše dveře zdobí znak smečky Alf?" hrál si na nevinného jeho strýc a pozoroval je. ,,A heleme se, takže ty jsi ji už kousnul? Nejdeš na to nějak zhurta?" zeptal se ještě a opřel se o futra dveří.
,,Nekousnul jsem ji, ale jeden ze smečky Alf. A nevím proč jsou tu," dodal Derek a postavil se. Jemně vytáhl Elenu na nohy a ta se mu schovala za zády. Viděla, jak se Peterzadíval na Dereka a pak se vydal k nim.
,,Chceš mi říct, že ti promněili holku v jednu z nás?" zeptal se a pozoroval jejího vlkodlaka, který jen přikývl. ,,Historie se nejspíš opakuje," zamručel ještě a Elena se překvapeně narovnala, což jim oběma neuniklo a podívali se na ni. Derek rozpačitě a Peter zvědavě.
,,Jaká historie?" zeptala se, ale to jí začal zvonit telefon, takže od nich odstoupila a podívala se, kdo jí volá. Pousmála se, když viděla na displeji jméno své nejlepší kamarádky z Mystic Falls. Nechala je si řešit co chtěli a zvedla hovor.
***
,,Její otec je lovec. Jakmile se to dozví, tak budou problémy, to doufám víš." zavrčel Peter na Dereka a pozoroval ho.
,,Nedozví se to. Nedovolím, aby jí ublížil." opětoval vrčení mladší vlkodlak.
,,A jak to chceš udělat?" zeptal se ho jeho strýc. ,,Lovci se vždy dozví o své kořisti," dodal a uchechtnul se. ,,Pochybuju, že se vzdá zabíjení vlkodlaků kvůli své dceři, když někteří zabíjejí i své manželky kvůli tomu," pokrčil rameny. ,,Jsou chladnokrevnější než my kdy byli, smiř se s tím, že po té tvé květince za chvíli zbude jen náhrobní kámen," zavrčel a rozešel se pryč z pokoje.
,,Nedovolím to," zavrčel Derek za strýcem, který se u dveří jen otočil.
,,Víš, dneska je úplněk, takže se tvoje Elena promění. Měl by jsi ji držet na řetězu, protože jestli ji chytí za úplňku běhat po lesích, tak zemře." Zavrtěl jen hlavou a odešel pryč, zatímco Derek si pomalu začal uvědomovat jeho slova. Měl pravdu a to ho ničilo. Nesměl o Elenu přijít.
,,Jasně, mám se tu fajn. Ano, mám přítele," zasmála se jeho přítelkyně do telefonu a on k ní vzhlédl. ,,Car!" viděl, jak zčervenala, nejspíš rozpaky, doteď neposlouchal jejich hovor.
,,Ale no tak! Eleno, spali jste už spolu? Jaký to bylo?" ozvalo se z druhé strany telefonu a on jen překvapeně zamrkal. Tak o tomhle si dívky mezi sebou povídají?
,,Nic ti neřeknu, protože se to týká jen mě a Dereka," odpověděla brunetka.
,,Já škemrám! Eleno, no tak, tohle mi přeci nemůžeš udělat! Když nejsi tady, tak je tu nuda. No tak, s Bonnie fakt už potřebujeme něco, co by nám pomohlo ven z nudy," zaprosila ta v telefonu a Derek se tomu jen uchechtl.
Elena k němu vzhlédla a pousmála se. ,,No, řeknu to takhle... bylo to naprosto úžasný. Musím jít, pa!" zavěsila a uculila se na něj. ,,Poslouchal jsi, co?" optala se ho zvědavě a on jen pokrčil rameny, jako že on nic, on muzikant.
,,Potřebuju, abys už dneska večer byla tady," přitulil ji k sobě a políbil na čelo.
,,Proč?" zeptala se zvědavě, ne naštvaně.
,,Protože dnes je úplněk a potřebuju tě udržet v bezpečí," odpověděl a ona s pochopením přikývla.
,,Změním se a chytím blechy?" snažila se žertovat, ale Derekovi neušlo, že je vystrašená, vystresovaná.
,,Ne, blechy nechytíš, miláčku." Odpověděl a usmál se. ,,Ledatak tě opřu o stěnu a zažijeme velmi bouřlivou noc," uculil se na ni a její oči toužebně zajiskřily.
***
Elena se dívala ven z toho obřího okna na noční nebe. Zbývala už jen chvilka, kdy se měla proměnit. Derek stál u ní, ale na její žádost jí nechával nějaký ten prostor.
,,Bude to bolet?" zeptala se ho opatrně a podívala se na něj.
,,Ne, nebude to bolet," zavrtěl hlavou. ,,Musíš si najít ale nějaký bod, na něco se soustředit, abys se rychleji vrátila do lidské podoby," dodal a ona přikývla.
,,Bude se snažit," slíbila mu tiše a podívala se znovu z okna. Na nebi se rozzářil měsíc v úplňku, který odhalily mraky a ona pocítila zvláštní napětí ve svém těle. Cítila, jak jí proudí žilami energie, jak se jí mění obličej, uši. Viděla ostřeji a dál, slyšela v dálce sovu, jak houkala v lese. Do nosu jí udeřila vůně Dereka, i když byl tak daleko od ní. Jako člověku by se jí tohle nestalo. Cítila se silnější, lepší. Vzhlédla, když se před ní snesl stín a uviděla Dereka. Měl tu samou tvář s rudýma očima, jako viděla tehdy ve sklepě u ní doma. Vypadala podobně? Bude se mu vůbec takhle líbit?
,,Jsi nádherná," zachraptěl, hlas hlubší, lehce odlišný díky tesákům v jeho ústech. Řel to, jako kdyby četl její myšlenky.
,,I když vypadám takhle?" zeptala se, sama svůj hlas nepoznávala. Podívala se na jeho ruku, která chytila tu její a uviděla, jak mají oba drápy místo nehtů. Jako měla ta žena v lese, uvědomila si.
,,Líbila by ses mi, i kdybys na sobě měla pytel od brambor." Odpověděl jí a ona se na něj dívala a cítila jen samou lásku.
,,Miluju tě," řekla jen, když viděla, jak se jeho tvář mění zpátky na tu, kterou u něj zná.
,,Miluju tě," odpověděl a pak se překvapeně usmál.
,,Co?" zeptala se a uslyšela svůj normální hlas.
,,Změnila jsi se zpátky. To je... velmi působivé," dodal a pohladil ji po tváři. Elena sledovala jeho pohyby. Vnímala ho silněji, i když už nevypadala jako vlkodlak.
,,Myslela jsem na tebe a naši lásku," přiznala a on se ještě více usmál, než ji políbil a přitulil k sobě. Zvládla jsem to, pomyslela si Elena.