Talk To Me » Elena & Derek (Crossover TVD/TW) /✓/

1. Kapitola

Elena procházela chodbami školy. Neměla ani ponětí, kam má jít na hodinu. Ani kde se má nahlásit. Přišlo jí to tu jako bludiště.
,,Hledáš něco? Vypadáš ztraceně," oslovila ji jedna dívka. Vypadala podle Eleny mile, velmi mile.
,,Ano, asi jsem se trochu ztratila." Pousmála se Elena nad sebou. ,,Jsem Elena," představila se ještě.
,,Allison," usmála se ta dívka. ,,Tak pojď, zavedu tě tam, kde se musíš nahlásit. Oni tě pak dovedou na hodinu, kde máš být. Věř mi, znám to. Sama jsem to zažila a trapněji jsem se cítit nemohla," zasmála se a zastavila přede dveřmi zástupce ředitele.
,, Děkuju, nevím, co bych dělala, kdybys mi nepomohla." Řekla Elena a usmála se. Pak opatrně zaklepala na dveře a po vyzvání vešla dovnitř.
Kancelář byla jako každá jiná. Bílé stěny na kterých bylo nekonečně mnoho diplomů z univerzit, světlý nábytek, kde byly stohy papírů a knih.
,,Přejete si?" zeptala se jí snědá žena, která seděla za stolem a vyplňovala nějaké papíry.
,,Ano, omlouvám se, že vás ruším, ale jsem Elena Gilbertová. Jsem tu nová a nemám obsolutně ponětí kde jsem se měla nahlásit nebo kde je třída." Usmála se na ni a žena kývla.
,,Ano, očekávala jsem tě. Neboj se, jakmile tu chvíli pobudeš, bude ti to připadat, že v téhle škole najdeš všechno. To dělá jen ten první dojem," řekla jí žena, která jí předala nějakou složku. ,,Tohle jsou tvé papíry. Máš tam rozvrh, jména učitelů, nabídku kroužků a obecně o škole." Usmála se na Elenu shovívavě.
,,Aha, no dobře. Děkuji," zatvářila se hnědovláska velice rozpačitě.
,,Tak pojď, tvá první hodina je angličtina, na tu nesmíme dorazit pozdě, protože by jsme mohli rušit." Mávla nad tím rukou a vedla ji tím bludištěm chodeb. ,,Pokud jste něco v tvé bývalé škole nebrali a tady se to bere, tak se to musíš doučit, to je ti snad jasné. Ale neboj se, učitelé ti dají čas na doučení se a až poté ti dají napsat test." Dodala a Elena nejistě přikývla.
,,Jste velmi laskavá," řekla s pousmáním, aby nebyla nevděčná. Žena se usmála a pak otevřela dveře jedné učebny a vešla dovnitř. Hnědovláska vešla opatrně za ní. Všichni žáci stáli v pozoru a ona mezi nimi uviděla i Allison, která se na ni přátelsky usmívala. Nemuselo by to tu být tak zlé, pomyslela si.
,,Žáci, tohle je vaše nová spolužačka. Elena Gilbertová. Chovejte se tu k ní dobře, nechci vám dál narušovat výuku, takže se posaďte. Eleno, vy taky. Nashledanou," rozloučila se ta žena a odešla pryč. Hnědovláska nervózně těkala pohledem po ostatních a cítila, jak se začínala červenat. Připadala si tu jako nějaké zvíře za sklem v ZOO. Kousla se do rtu a pak se na nařízení učitele šla posadit. Jediné místo bylo vedle Allison, což ji vcelku uklidnilo.
,,Ahoj, zbloudilče." Šeptla k ní jmenovaná.
,,Ahoj, poradkyně." Usmála se na ni Elena a pak už dávala pozor. Vlastně ani nemusela. Látku, kterou zrovna probírali ona dobrala ještě když byla na škole v Mystic Falls.

***

Derek pozoroval školu. Sakra, proč se od ní nemohl odtrhnout? Jen co se probudil, vydal se k jejímu domu. Zrovna ji viděl odjíždět autem do školy. Běžel lesem, dostal se tam první a když poslouchal, tak slyšel, jak její srdce nervózně tluče do její hrudi. Podivným způsobem mu to přišlo roztomilé. Odkdy vlastně on o někom přemýšlí tak, že je roztomilý? Zvláštní...
Už poznala Allison, blesklo mu hlavou. Nepotrvá dlouho a pozná i další. Scotta, Lydii, Stilese. Celý Scoobyho Gang. Ano, někdy mu to tak přišlo. A ano, podle něj byl Scooby Scott. Přeci jen, pes jako pes. Ušklíbl se nad tou myšlenkou a zaměřil svou pozornost zpátky na okna do třídy, kde se právě učila angličtina.
Seděla tam a pozorovala hlavně věci kolem sebe. Kluci ji taky pozorovali a jemu to přišlo... jako kdyby jim chtěl utrhnout hlavu za to.
Dozvěděl se i její jméno. Elena Gilbertová. Slyšel ho, když poslouchal její rozhovor s tou ženou a Allison. Stále neměl tušení, kdo ta žena byla.
Naklonil hlavu lehce na stranu a díval se, jak se podívala z okna, jako kdyby věděla, že ji pozoruje. Viděla ho nebo se mu to jen zdálo? Jenže když přimhouřila oči, tak věděl, že ho uviděla. Musel jí přijít jako nějaký šmírák. Zavrčel si pro sebe a radši se otočil a rozešel se do lesa.
Co si myslel? Že ji bude jen tak pozorovat? Měl štěstí, že ho neviděl Scott. To by zase bylo otázek. Úplně to slyšel, jak by vyšiloval z toho, že by Derek hledal další do své smečky.
Praštil do stromu, když došel dál od kraje, a nechal opadat kůru pod jeho ranou. Zatřepal rukou a pak se zamračil. Co to sakra je? Rozhlédl se a pak se jen tak tak vyhnul noži, které se zabodl do kmenu, který před chvílí napadl pěstí, pár centimetrů od jeho tváře. Zavrčel a vycenil tesáky. Nechal si narůst drápy a přikrčil se, aby mohl zaútočit na svého útočníka. Jenže v tu chvíli zaslechl pronikavý pískot, nad kterým si musel zakrýt uši. Bylo to na frekvenci, kterou mohl slyšet on, ale člověk ne.
Když se zpoza stromu vyloupla postava, tak zpozorněl. Jenže pak ho zasáhlo pár kulek a on klesl na kolena. Přemlouval se. Byl přece Alfa. Nemohl se dát porazit jen pár kulkami. Nasál vzduch do plic a postavil se. Zavrčel na přítomného lovce a zaútočil. Sotva ho škrábnul, když se mu do zad zabodlo ostří nože. Zachroptěl a padl na kolena.
,,Sladké sny, vlčku." Řekl lovec předtím, než do Dereka znovu zabodl nůž. Jak on nesnášel nože, prolétlo mu myslí, než padl do blaženého bezvědomí.

***

Probouzel se pomalu. Zjistil, že je připoutaný okovy k železné stěně. Byl zesláblý, cítil únavu a hlavně ho všechno bolelo. Jak se sakra stalo, že se dostal sem? Jak je to možné, když on je ten nejobávanější predátor?
,,Probudil jsi se," konstatoval hlas ve tmě a Derek musel přimhouřit oči, aby se zorientoval. Vypadalo to tu jako mučírna a zároveň sklep s ještě nevybalenými krabicemi.
,,Kdo jsi?" zavrčel na muže vlkodlak.
,,Lovec. Ty musíš být Derek Hale, pokud se nemýlím," představil je klidně ten muž a přešel k němu. Derek zavrčel a zaškubal pouty.
,,Tohle ti neprojde," procedil skrz zuby.
,,Už mi to prošlo. A klidně si řvi, vyj si na měsíc. Tohle místo je zvukotěsné. Nikdo tě neuslyší," řekl mu ten neznámý muž, než se vydal po schodech nahoru pryč.
Když byl sám, tak se rozhlédl kolem. Absolutně se mu tu nelíbilo. Připomínalo mu to dobu, kdy byl vězněný taky. Zavrtěl hlavou a zaklonil ji. Opřel ji tak o chladivý kov. Musel přemýšlet pozitivně. Scott nebo Isaac ho určitě najdou. A kdyby ne, tak se určitě osvobodí. Věděl, že ano.

***

Elena přišla unavená domů po vyčerpávajícím dni ve škole. Právě teď chtěla jen teplou koupel a pak zalézt do postele a už nikdy nevylézt.
,,Johne, jsem doma!" zavolala do domu. Nezvykla si na to, aby mu říkala otče, tati nebo tatínku. Na tohle bylo ještě moc brzo.
,,Jaký byl první den ve škole?" objevil se ve dveřích do kuchyně s utěrkou přehozenou přes rameno. Opřel se o zárobeň dveří a pozoroval ji. Cítila se, už podruhé dnes, jako pod rentgenem.
,,Náročný," odpověděla, než se vydala po schodech nahoru.
,,Za chvíli bude večeře!" zavolala na ni. ,,Pak budu ještě muset jít, mám nějakou schůzku ohledně práce," dodal a Elena jen protočila oči.
,,Jistě, Johne. Budu doma a u telefonu, kdybys potřeboval. Teď si jdu dát koupel, protože jinak bych byla velmi protivná." Řekla mu, zavřela za sebou dveře do svého pokoje a poté přešla do koupelny, kde se zamkla a opřela o dveře. ,,Nikam jsem jezdit neměla," šeptla si pro sebe.