The Play House

Chapter Five

Hope you like it!❤️

"Vážně. Byl úžasný. Včera byl ještě lepší, než naposled." Rozplývala se Francesca nad Cameronem. Od jejího stolu se ten její pištivý hlásek nesl až k našemu.

Znechucovala mi už dost nechutný oběd. Holky na to měly stejný názor a všechny jsme se v tom nimraly.

Dneska mám trénink od jedné a poté službu v kuchyni, což tak tak stihnu. Nejraději bych tam nešla, ale bylo by to neuposlechnutí příkazu a za to by byl trest.

Camerona jsem neviděla od včeřejška. U doktora jsem si myslela, že je aspoň trochu hodný, no v pokoji mě stačil přesvědčit o opaku.

"Amber. Můžeš sem prosím?" Zavolala na mě z ničeho nic Francesca a já se otočila jejím směrem.

"Nechoď tam." Varovala mě Brooke.

"To je v pohodě. Ona mě nerozhodí." Zasmála jsem se a šla k Francesce, Heather a Bethan. Zajímá mě, co ode mě zrovna ona chce.

"Co chceš?" Zeptala jsem se jí a složila si ruce na prsou. Začala se hihňat a spustila.

"Včera mi Cameron něco vyzradil. Byl v takovém rauši, že to všechno řekl mě. Jak hloupý nápad." Škodilibě se zasmála a Heather s Bethan taky.

"Co máš na mysli?" Přivřela jsem oči.

"Ujelo mu, že mu tvoji rodiče zaplatili, aby tě chytil a odvedl. Jaký je to pocit, když tě vlastní rodiče nechtějí a zaprodají?" Usmála se na mě a já nemohla uvěřit svým uším. To co říká, nemůže být pravda. Tohle by neudělali.

Snažila jsem se tvářit, jakože mě to nerozhodilo, ale opak byl pravdou. Vážně by toho byli schopní? Styděla jsem se za to, že jsem o tom uvažovala. Konec konců, bylo by mi vysvětleno, proč mě nehledají.

Jen jsem tam tak stála a ony se smály. Proč by ji Cameron kecal? Mohla si to ale vymyslet. Byla bych ráda za druhou možnost, ale něco mi říká, že ta to nebude.

Otočila jsem se na patě a odběhla do pokoje. Jakmile se zamnou zavřely dveře, jedna slza se přehoupla přes okraj oka a spadla mi na hrudník.

Rychle jsem ji setřela, přece nejsem takový slaboch. Oblékla jsem se do sportovního a udělala culík.

Za patnáct minut mám mít trénink. Aspoň se odreaguju. Šla jsem směrem k tělocvičně a uviděla za rohem Camerona. Skryla jsem se a poslouchala.

"Je jiná. Není jako ostatní." Řekl a přešlápl z nohy na nohu.

"Není, je jenom panna," Zasmál se mně neznámý muž a poplácal Camerona po zádech. "Asi se ti to zdá, protože je nová."

Mluvili o mně, určitě. Nikdo nový tu není. Rozešli se směrem k jídelně a já si oddechla.

Vstoupila jsem do tělocvičny, ale Alex, můj trenér, tam ještě nebyl.

Viděla jsem tam pověšený boxovací pytel. Nasadila jsem si rukavice a začala do něj bušit. Představovala jsem si místo pytle Francescu.

"Nějaká rozrušená nebo co." Zasmál se Alex při vstupu do tělocvičny.

"Panebože. Vyděsil si mě." Vypískla jsem a položila si ruku na srdce. Uchechtl se a přešel ke mně.

"Promiň. Začneme s tréninkem?"

"Jasně."

~~~

Po tréninku jsem se rozhodla, že nepůjdu na večeři. Možná to bylo kvůli Francesce, možná kvůli tomu jídlu.

Po sprše jsem si oblékla pouze krátké kraťásky a tričko. Svalila jsem se na postel a přikryla peřinou.

Není tady televize ani mobil. Abych řekla pravdu, nechybí mi to. Zavřela jsem oči a snažila se myslet na hezké věci.

Probrala jsem se, když někdo najednou vtrhl do pokoje. Posadila jsem se a podívala se na onu osobu.

Byl to Cameron.

"Proč ležíš v posteli? Večeře je zachvíli." Poučil mě a já obrátila oči v sloup.

"Nejdu na večeři, pane." Lehla jsem si zpátky do postele a zavřela oči.

"Půjdeš na večeři. Nebudu z tebe mít anorektičku. A ty oči už na mě nedělej," Přišel blíž k posteli a strhl ze mě peřinou.

"Za deset minut ať jsi dole. Přijdu si to zkontrolovat." S tímto odešel a já se vyhrabala z postele.

Povzdechla jsem si. Na toto si nikdy nezvyknu. Nazula jsem si papuče a sešla do jídelny.

"Ahoj Amber." Pozdravila mě Chloe.

"Ahoj. Kde jsou holky?" Rozhlédla jsem se a moc jich tu nebylo. A z těch které znám jenom Chloe.

"Nevím. Slyšela jsem, co se ti stalo. Francesca je mrcha." Lítostně řekla a já se k ní konečně posadila.

Podívala jsem se na svou ruku a otřepala jsem se, protože jsem si vzpomněla, jak mi doktor vytahoval střep.

Šepot utichl a ty, které tu byly, stočily pohled ke dveřím ve kterých byl Cameron a prohlížel si každý stůl.

Když spatřil mě, zvolal mé jméno a já za ním doběhla. Zašel za roh a já za ním.

"Dneska je tvůj šťastný den, Amber. Vybírám si tebe. Proto se po večeři osprchuj, udělej hygienu a nutnosti a obleč se do sexy prádla. V děvět budu ve tvém pokoji."

Těchto slov jsem se obávala celou dobu. Holky říkaly, že si nováčky nevybírá, tak proč mě ano?