Chapter Fifteen

781 34 12
                                    

"Co tady kurva děláš?" Zachroptěl Cameron a slezl ze mě. Nahmatala jsem peřinu a už z principu si ji přitáhla k tělu, abych nebyla odhalená. "Jestli se k nám nechceš přidat tak vypadni."

"Neboj se," Chris se ironicky rozesmál a já se vyhýbala jeho pohledu. Cítila jsem, jak mi tváře zčervenaly a tak jsem hlavu odvrátila a dělala, že zkoumám závěs. "jenom, že máš dole nějakou návštěvu."

"Do hajzlu." Zabrblal Cameron a naštvaně vstal. Věnoval mi jediný pohled a zamířil ke dveřím. "Zítra si dáme repete."

Cukla jsem s sebou, když se ozvalo hlasité zabouchnutí dveří. Porozhlédla jsem se po pokoji a zjistila, že u dveří stále stojí Chris. Uvědomovala jsem si, že kdyby sem nevpadl, už bych ehm, tamto dělala s Cameronem.

"Jsi v pohodě?" Zeptal se Chris a posadil se na okraj mé postele. Zadržela jsem dech a odhodlávala se mu podívat do očí. Uviděla jsem v nich starost a pochopení a trochu se zarazila.

"Já? No jasně, že jsem." Zablekotala jsem a snažila se působit naprosto věrohodně. Asi mi to moc dobře nešlo, jelikož Chris se staral dál.

"Mně to tak nepřipadalo. Ty jsi s ním snad chtěla mít sex?" Při slově sex jsem uhla pohledem a Chris mi položil dlaň na rameno.

"Ne," zašeptala jsem a cítila se značně trapně. Těkala jsem očima po místnosti a nevěděla, co dělat.

"Proto jsi utekla z bazénu? Bála ses?" Chris dlaň přesunul na mou tvář a mně se zadrhl dech v plicích. Dobře věděl, že trefil do černého. "Nejsem jako on."

"J-já nevím, co říct..." hlesla jsem a zpozorovala, jak se Chrisův obličej přibližuje k mému. Začala jsem panikařit, opravdu. Nevěděla jsem, jestli mám uhnout nebo se na něj přitlačit. Vždyť teď jsem se málem vyspala s Cameronem!

Než jsem si to stačila rozmyslet, Chris se na mě natlačil a jemně své rty přiložil k mým. Položil mi ruku na záda a já si až teď uvědomila, že mám na sobě stále spodní prádlo.

Líbali jsme se, nevím jak dlouho a ani kdo se odtrhl první. V hlavě jsem měla prázdno a oba jsme oddychovali. Líbání s Chrisem bylo úžasné, naprosto uvolněné a cítila jsem se při něm tak volně. Přesto jsem zatoužila po polibcích Camerona.

"Nechám tě odpočinout. Zítra se uvidíme." Zašeptal a s posledním dotekem dlaně na mojí tváři odešel. Zhluboka jsem vydechla vzduch, který jsem zadržovala v plicích a svalila se do postele.

Cítila jsem se snad ještě hůř, než kdyby se semnou Cameron vyspal. Nahlas jsem zanaříkala, otočila se na bok a následně se přikryla peřinou. Zavřela jsem oči a ve vteřině jsem spala.

***

V poledních hodinách na mě zaťukala Chloe s tím, že semnou potřebuje mluvit. Byla jsem stále rozhozená ze všeho, co se událo včera. Proč jsem tak neschopná a nedokážu nic udělat? Měla bych to změnit.

"Takže, o čem jsi chtěla mluvit?" Optala jsem se Chloe, když na mé posteli seděla déle jak pět minut bez hnutí a v tichosti.

"Chci se ti omluvit za včerejšek." Vyhrkla najednou a já měla co dělat, abych ji rozuměla. Založila jsem si ruce na hrudi a sledovala ji pohledem. "Vlastně, neměla jsem být tak vlezlá. Ty se mi přece nemáš, co vzpovídat."

Zatvářila se posmutněle a já si povzdechla. Přešla jsem k ní a sedla si vedle. Doopravdy jsem na ni nebyla naštvaná, jen jsem měla včera špatnou náladu.

"To je v pohodě." Začala jsem. "Stejně jsi jediná, kdo mi rozumí."

Chloe se pousmála a přehodila mi ruku kolem ramen. Opřela se o mě a obě jsme sledovali naše postavy v zrcadle naproti.

"Taky ti chci něco říct." Nadechla jsem se, jakmile jsem se rozhodla. Chloe zabručela a pokývala hlavou.

"Líbala jsem se s Chrisem, dvakrát." Zamumlala jsem, načež se ode mě Chloe okamžitě odtrhla a hodila na mě překvapený pohled. Vypískla a dlaňěmi se začala hraně ochlazovat.

"Slyšela jsem dobře? Bože, Amber, ty se máš!" Vyjekla, když se uklidnila a mně se na tváři usadil úsměv. "Líbá dobře?"

"Jo," vyhrkla jsem a zasmála se. Myšlenky se mi ovšem ubraly směrem ke Cameronovi a já se je snažila ignorovat, ale nešlo to. Co to semnou je?

"Zdá se být milý, i když jsem s ním ještě nemluvila." Zazubila se a chtěla pokračovat, když ji přerušilo naléhavé klepání na dveře.

Zarazila jsem se v pohybu a sledovala dveře. Když se klepání ozvalo znovu, poplašeně jsem se podívala na Chloe, která se rychle zvedla a zdrhla do koupelny.

Jakmile se ozvalo třetí naléhavé klepání, poznala jsem, že za dveřmi nebude nikdo jiný, než Cameron. Se zatnutými pěstmi jsem se ke dveřím rozešla.

A.N.: Ahoj! Jsem zde s novou částí. Snad se vám líbí, i když je taková obyčenější. Budu moc ráda za komenty a votes a přečtení. <3

Co se teď děje v hlavě Chloe? Nějak nám začíná myslet na Camerona...😏

Myslíte, že Chris je opravdu takový, jaký se zdá?😎

Budu také ráda, když se kouknete na můj nový příběh Chantelle, který je na mém profilu.💗

ily

The Play HouseKde žijí příběhy. Začni objevovat