The Play House

Chapter Nineteen

Tento díl věnuji _natymas_ jelikož mi vždycky rozzáří den♡ Samozřejmě ho taky věnuji i všem mojim milovaným čtenářům. Děkuju, že vás mám xoxo.

Spokojeně jsem se převalila na posteli a zamručela. Cítila jsem jemnou hedvábnou látku pod holou kůží a nemohla uvěřit, jaktože je tak příjemná. Ztuhla jsem, když jsem si všimla pevného stisku kolem mého pasu. Na krk mi dýchal vzduch, pod kterým jsem se otřepala. Zvědavě jsem otočila hlavu na spící osobu za mnou a zaklela, když jsem spatřila tiše oddechujícího Camerona.

Vypadal jako anděl, když spal. Ale byl to ďábel, když se probudil. Opatrně jsem se mu pokusila dostat z náruče, přičemž jsem si všimla, že mám na sobě jen spodní prádlo. Vyděšeně jsem se zastavila v pohybu. Snažila jsem se rozpomenout, jestli něco proběhlo. A jak jsem se sem vlastně dostala. Poslední vzpomínka byla jen to, jak jsem Cameronovi usnula na rameni v autě.

Potichu jsem zanadávala. Vůbec se mi tato situace nezamlouvala - já a Cameron v jedné posteli. Odhodlaně jsem se snažila ze sebe setřást Cameronovu paži, ale co si budeme nalhávat, docela se mi v jeho objetí líbilo. Když jsem to skoro dokázala, Cameron ze spánku nahmatal můj pas znovu a opět si ho přivlastnit. Nakonec něco zažvatlal, čemuž jsem nerozumněla, a pokračoval ve spaní.

Práskla jsem sebou do polštářů a přivřela oči. Potřebuju se z tadyma dostat. Znovu, tentokrát ne tak jemně, jsem se zkusila z jeho paží vymanit a hle - šlo to. Rychle jsem pohledem v jeho pokoji našla šaty, které byly přehozené přes židli u počítače.

Pořád jsem nemohla uvěřit tomu, že mě donesl až do jeho pokoje a vysvlékl. Popadla jsem je spolu s botama, kabelkou a zarazila se. Nemůžu vyjít jenom ve spodním prádle z Cameronova pokoje. Odložila jsem si své věci na stůl a rozhodla se půjčit si jedno z jeho triček.

Přešla jsem k prostorné bílé skříni a první, co mi padlo pod ruku, jsem na sebe hodila. Pohlédla jsem na sebe do zrcadla a zjistila, že mi to tričko je těsně pod zadek.

,,Odcházíš? A ke všemu si bereš moje tričko?" Ozval se zamnou ospalý, chraplavý hlas Camerona a já sebou cukla. Otočila jsem se na něj a když jsem spatřila jeho rozcuchané vlasy do všech stran, zmatený pohled a narůžovělé tváře, musela jsem se pousmát.

,,No, jo." Dostala jsme ze sebe chytře a Cameron pozvedl jedno obočí. ,,Chtěla jsem se zeptat, no víš, jestli jsme tamto?"

Ušklíbl se, pomalu vstal z postele a přešel ke mně. Pohled mi sklouzával na jeho dokonale vypracované břišáky a ještě níž (ještě že měl boxerky). Zčervenala jsem. Věděl, že mě trápí tím, jak si dává s odpovědí na čas.

,,Myslíš, jestli jsme spolu neměli sex?" Zeptal se a já tiše přikývla. Cameron mi dvěma prsty pozvedl bradu a zašeptal: ,,Bohužel ne, nechtěl jsem tě budit. Ale nebuď smutná, někdy si to vynahradíme."

Přestala jsem dýchat, když se Cameronova tvář stále přibližovala. Cítila jsem jeho mentolový dech na své tváři a přivřela oči. Když se potichu zasmál, zmateně jsem se na něj podívala. Pokroutil nademnou hlavou a odešel.

•••

,,Slyšela jsem, že je tady Chris kvůli nám!" Rozplývala se Jade u večeře a já protočila oči. Nejraději bych si sedla sama, ale žádné místo u dalšího stolu není volné. Přemýšlela jsem dokonce, že bych si to jídlo snědla na schodech - pořád lepší než poslouchat ty kecy.

,,Cože?" Zamumlala Brooke s plnou pusou a vzrušením se jí rozšířily zorničky. ,,Jak to víš?"

,,Včera jsem zaslechla kousek jeho telefonátu. Prej si vybere asi tři nebo čtyři z nás a odveze si je k sobě. A prej se budou mít královsky." Vysvětlila pyšně Jade a strčila si do úst kousek vařené mrkve. Povzdechla jsem si, načež se na mě obrátila pozornost.

,,No a co ty Amber?" Začala Anne, poprvé po dlouhé době ke mně promluvila. ,,Včera se povídalo něco o tom, že jste byli s Cameronem na večeři ve městě. Teda, Francesca říkala."

Začala jsem se dusit, zaskočil mi hrášek. Chloe mě poplácala po zádech a já se musela napít vody. Pohlédla jsem na Chloe - řekla jsem jí to jako jediné. Pokývala hlavou na znamení, že nic neřekla.

Holky se tvářily...zvědavě. Odkašlala jsem si. Jediné, co jsem ze sebe dostala bylo: ,,Jo, jo byli."

,,Francesca pěkně žárlila." Ušklíbla se Gabby. Jade mě probodávala pohledem, až jsem se nepříjemně ošila.

,,Chloe? Můžeš na chvilku?" Zeptala jsem se své kamarádky po večeři, když jsme mířily do pokojů. Překvapeně přikývla a já ji rychle vedla ke mně.

Zaklapla jsem za námi dveře a Chloe posadila na postel, tvářila se zmateně. ,,Co se děje?"

,,Ta večeře byla příšerná, ale o tom jindy. Teď je důležité, co jsem se dozvěděla." Začala jsem a Chloe nastražila uši.

,,Kdyby tě Chris chtěl k sobě, nesmíš s ním jít." Vyhrkla jsem. Chloe si zkousla ret a sklopila pohled. Začala jsem mít pocit, že je něco špatně.

,,Vlastně, chtěla jsme ti to říct až zítra, ale když jsi s tím začala." Povzdechla si. ,,Včera večer se semnou Chris bavil a on, on zněl fakt mile a přátelsky. I když mám Camerona za to, že mi dal domov, ráda, Chris mi nabídl místo u něj."

,,Neřekla jsi ano, že ne?" Sevřely se mi plíce a nemohla jsem se nadechnout.

Chloe mi věnovala jeden jediný pohled, který to vyvracel a mně se zatočila hlava.