Dany mi ve škole poslal zprávu abych za ním po škole přišla, a tak jsem tak učinila.
„Co potřebuješ?“ upřela jsem svůj pohled na Danyho.
„Náš plán stojí na místě.Noviny už o něm skoro nic nechtějí psát, a tak musíme pokročit v plánu.Teď je na řadě jeho rodina.“ Mluvil na mě aniž by se mi koukl do očí.Byl ke mně otočená zády a sledoval něco na notebooku.
„Ne.Nestačí ti,že jsi potápěl až do teď jeho?“ zvýšila jsem svůj hlas.
„Nestačí! Nepleť se mi plánů Spenser“ zvedl se ze židle a stoupl si přímo naproti mně „Dělej to co máš a nestarej se a teď vypadni mám tu ještě něco na práci.“ Stál a čekal než odejdu.
Práskla jsem dveřmi a co nejrychleji opustila hotel.Danyho chování mě dohánělo k šílenství a zároveň děsilo.Ten jeho pohled;pohled kterému je jedno co se stane.Nechtěla jsem to ta,ale z toho všeho se stále jedna velká hra a Dany byl ten co určoval pravidla.Už jsme nebyli žádná parta.Byli jsme jen Danyho postavičky v jeho hře.
Potloukala jsem se po městě a přemýšlela co budu dělat.Věděla jsem,že takhle nemůžu dlouho fungovat.Byla jsem rozhodnutá,že Harrymu řeknu pravdu.Musela jsem to utnou dokud se to dalo.Tušila jsem,že se tím pak vše mezi námi pokazí,ale chtěla jsem ho varovat.
Měla jsem se sejít s Harrym v jedné uličce kam jsme spolu chodívali,jelikož tam bylo méně pravděpodobné,že by nás někdo sledoval.
„Ahoj.“ Pozdravil mě Harry když přišel.
Jen jsem se na něj dívala a nebyla schopná ze sebe vydat ani hlásku.
Přistoupil blíž a díval se mi do očí.
„M-m.musím ti něco říct.“ Hlasitě jsem polkla.
Nic neřekl,jen přistoupil ještě blíže a položil jeho ruku na mou tvář.Cítila jsem to teplo. Svou rukou jsem sáhla na tu jeho a snažila se odhodlat mu něco žíct,ale on mě políbil.
Neodstrčila jsem ho ani nic podobného,právě naopak.Jeho polibek jsem mu vrátila.
Z nebe se spustil déšť,který stékal po našich tváří.
„Taky ti musím něco říct Spencer.Nechci abys byla moje kamarádka.Miluji tě Spenser Gray a nic na světě to nezmění.“
Nedokázala jsem to.Nemohla jsem mu říct pravdu,jelikož ta by mu ublížila ještě víc.
Stáli jsme ruka v ruce před ostatními kluky.Byli jsme oba promáčení,ale to nám bylo jedno.Všichni na náš jen zírali a my se na sebe s Harrym jen podívali s usmáli se.
„Já to říkal,že spolu budou!“ vykřikl Louis.
Kluci šli zkoušet na pódium a já se na ně jen s Harrym dívala.Moje hlava ležela na jeho ramenu a později se k nim přidal i Harry.
Seděla jsem a sledovala je.V mé hlavě bylo několik myšlenek..Stále jsem nemohla uvěřit tomu co se stalo.Já a Harry,my dva,spolu;jako pár.Dlouhou dobu jsem hrála nějaké city a náklonnost k němu.Všechno to byli dřív,ale jen lži,které následovali další..Jen hra;ne skutečný život.Co když se ta hra,ale stala skutečností? Měla to být jen hra,ale já do ní zapletla své city.Alli měla pravdu,vždycky byla v hrách lepší.Znala jsem svou odpověď. Tahle hra se stala skutečností..Já zapomněla na to,že to mělo být jen jako.V mé hlavě to bylo nepochopitelné,ale mé srdce převzalo velení a vše bylo jasné.
Všechna moje nenávist k němu byla pryč a já si byla jistí,že to tak bylo správně.Dlouhou dobu jsem chtěla aby někdo mohl za to,že Alli zemřela. Bylo to tak jednodušší. Nikdy jsem si nechtěla připustit ten fakt,že by to byla jen nešťastná náhoda.Moje nenávist mě ovládla na tolik,že jsme dovolila aby trpěli nevinní.
Věřila jsem v můj úsudek,že by chtěla abych byla šťastná a já to štěstí našla v něm. Jak pošetilé se to zdálo být.Nenáviděla jsem ho a teď ho miluju a on je osoba,která mě přes tu nenávist přenesla aniž by o tom věděl.
Vše mělo jiný konec než si Dany naplánoval.Bylo jisté,že tenhle konec se mu líbit rozhodně nebude.Musela jsem tedy vymyslet,jak se přes tohle dostanu.
YOU ARE READING
TARGET cz/sk
FanfictionSpencer Gray je sice 16 let,ale přesto má dá se říci báječný život.Je to sebevědomá,milá,přátelská a slušně vychované holka.Krom tohohle všeho měla také svou nejlepší kamarádku Allison (Alli) Fielts,která pro ni byla jako sestra.Společně sdíleli s...