TARGET cz/sk

part 17.

Celá akce s dětmi skončila po sedmé hodině večer a pak byla v plánu večeře pro všechny, co se toho účastnili a pomáhali tam. Byla na to vyhrazená místnost kde byly dlouhé stoly ve tvaru obdélníka, připojeny k sobě. Přišla jsem až později, a tak jsem musela vyhledávat své rodiče.

Sedla jsem na své místo a zákon schválnosti fungoval tak jak má. Po mé pravé straně seděla mamka po levé Liam, naproti mně Eleonor po jejím boku Louis a hned vedle něj Harry. Nechtěla jsem aby vznikla nějaká další scéna, a tak jsem jen tiše seděla a napichovala svůj salát na vidličku. Neměla jsem moc dobrou náladu a tak jsem se snažila okolí kolem mě nevnímat. Měla jsem, ale nutkání se na něj někdy podívat a když jsem viděla, že jeho pohled též směřuje ke mně, rychle jsem se podívala jinam.

V průběhu večeře jsme se navzájem sledovali. Nejdříve tak aby o tom ten druhý moc nevěděl a později už nám to bylo jedno. Naše pohledy se střetávaly. Viděla jsem v jeho očích stále tu zlost a nenávist, ale také bolest kterou uvnitř měl.

„Nevydržím to tady“ prudce se zvedl od stolu.

„Harry sedni si prosím a nedělej další scény. Ty lidi jsou tady i kvůli nám“ zvedl se hned za ním Louis, který ho chytil za rameno aby ho zastavil.

Všichni najednou utichli a pozornost byla na nich, každý sledoval co se bude dít dál.

„Louisi je mi to líto, ale já nemůžu. Nemůžu s ní sedět u jednoho stolu a dělat, že se nic nestalo.Nejde to.Mám všeho plný zuby.“ Obrátil se ke stolu a ukázal rukou směrem ke mně.

Cítila jsem na sobě pohled mamky a taťky, kteří absolutně nevěděli o čem Harry mluví.

„Harry myslím, že nikdo z těch lidí tady nestojí o nějakou scénu. Pokud tě to tolik štve půjdeme to vyřešit ven,ale nebudeme to dělat tady.“ Znovu ho oslovil Louis, ale on cukl aby setřásl ruku z jeho ramen.

Harry obrátil svůj pohled na mě a já věděla, že pokračování tohoto rozhovoru nebude dobrý. Viděla jsem, že v jeho očích opět vzplanul ten plamínek nenávisti. Nevěděla jsem co dělat, zda být ticho nebo něco říct, ale varianta být zticha se mi zamlouvala více.

„Nechci jít nic řešit ven, když můj problém je tady uvnitř. Já se prostě už nedokážu víc přetvářet a dělat, že mi její přítomnost nevadí.“

„Nenechal jsi mě nic ti vysvětlit. Kdybys nebyl tak zabejčenej mohlo to být trochu jinak.“ Zvedla jsem se od stolu a nevydržela být víc ticho.

„Spencer probuď se! Nechci s tebou strávit ani o minutu déle než je nutné! Nechci si s tebou povídat a už vůbec nechci slyšet další tvoje lži! Možná by bylo lepší kdybys umřela ty místo tvé kamarádky!“ když tohle dořekl ztichl.

Myslím, že až po tom co to řekl nahlas začal přemýšlet nad tím co právě řekl.

Kdybych byla o něco silnější možná bych mu na to odpověděla a nějak reagovala, ale nebyla jsem. Řekl tu nejhorší větu co mohl říct.

Stála jsem na místě a po mých tváří začaly okamžitě stékat slzy. Cítila jsem na sobě pohled všech zúčastněných. Dívala jsem se na něj a i jeho oči se zaplňovali tou slanou vodou, též nezvládal.

„Harry!“ okřikl ho Zayn.

„To jsi nemusel.“ Promluvila k němu Eleanor.

„Omluvte mě“ popadla jsem svůj mobil, který ležel na stole a vyběhla ven.

Běžela jsem až do hotelu kde jsem si dala teplou sprchu. Proud stékající po mé pokožce uvolňoval mé myšlenky a mísil se s mými slzami.

 Když jsem vylezla ze sprchy rodiče byli stále na té večeři a já nechtěla zůstat v hotelu sama a tak jsem se rozhodla jít zpět do haly. Ne za ostatními, ale najít si nějaké místo kde budu mít chvilku klidu a jen pro sebe.

Chodila jsem po opuštěné hale a hledala nějakou volnou místnost, která nebude zamčená. Najednou jsem, ale uviděla Harryho který šel se sklopenou hlavou mým směrem.