TARGET cz/sk

part 15

Stála jsem tam a sledovala ho, jak má upřený pohled do mobilu a na jeho tváři byl úsměv. Ten úsměv do kterého jsem se zamilovala. Dívala jsem se na něj jako na obrázek, ale když odpoutal jeho pohled od mobilu a zahlídl mě jeho úsměv rázem zmizel.

„Co ta tu dělá?“ kmitl pohledem ke klukům a mluvil jako bych tam ani nebyla.

„Co? Danny Ti dal další úkol? Bude další článek nebo mám rovnou zavolat hasiče kdybys chtěla něco podpálit?“ obrátil pohled ke mě  a zvyšoval hlas.

„Harry to stačí“ přidal se Louis.

„Ne! Nemá tu co dělat! Počkat už jsem na to přišel. Umřela další tvoje kamarádka a ty jsi si přišla vztek vybít na někom kdo za to nemůže.“

Stála jsem na místě a cítila na sobě pohled všech kolem mě. Jeho tón jakým to říkal byl zraňující natož pak slova. Počítala jsem s tímhle jen jsem netušila, že to bude tolik bolet.

Dlouho jsem pohled všech nesnesla a tak bez jediného slova vyběhla ven. Do mých očí se hrnuly slzy, které jsem se snažila co nejvíce potlačit. Nechtěla jsem brečet, už ne.

„Jsi v pořádku?“ vyšel z budovy Zayn a zapálil si cigaretu.

 „V pořádku? Jo kluk, kterého miluju mě nenávidí a co je na tom ještě horší je ten fakt, že si za to můžu sama“ dívala jsem se na ulici přes silnici.

„Nesmíš si to tak brát. Je raněný Spencer. Všichni víme, že tě má pořád rád jen v jeho životě se stalo plno zlých věcí a zjistil, že ty jsi byla z části jejich příčina. Někde uvnitř si přeje aby ti mohl odpustit a udělá to jen to bude nějaký čas trvat, a zatím se rozhodl  používat útok jako obranu.“

Opřela jsem se o zeď vedle Zayna a podívala se na něj.

„Já ho chápu vážně ano, ale on si nenechá vysvětlit zbytek. Dlouho jsme nechala aby mu někdo ničil život a teď on chce na oplátku vidět trpět mě, je to fér.“ Pousmála jsem se.

„Dej tomu čas! Zahodil cigaretu a vrátil se zpět do haly.

Rozhodla jsem se poslechnout Zayna a dát Harrymu čas. Začala jsem ho ignorovat. Nebylo to lehké, jelikož kdykoliv jsem s ním strávila byť jen chvilku v jedné místnosti neodpustil si kousavou urážku či narážku. Troufala bych si, ale říci že ho mé ignorování pomalu začalo dohánět k šílenství. Už jsem nebyla ta Spencer co za ním chodí a chce mu něco vysvětlit nebo se mu omluvit, protože jsem věděla že o to stejně nestál. Když jsem se bavila s kluky a on přišel jednoduše jsem odešla. Chtěla jsem na něj působit tak aby si myslel, že je jedno co udělá nebo řekne. Dařilo se mi. Pochopila jsme tím jak snadné bylo přetvařovat se v danou chvíli. Nic z toho, ale neměnilo mé pocity uvnitř mě k němu.

 Když jsem měla chvilku volna stála jsem na balkonku a sledovala kluky jak zkouší na pódiu. Přestože jsem nechtěla mít pohled upřený jen na něj, nemohla jsem své oči nasměrovat jiným směrem.

 Stále vyhledávali jen jeho. Vždy když jsem je takhle sledovala; jeho došlo mi jak hloupé bylo myslet si, že ho můžu jen tak ignorovat a na nic nereagovat. Bylo celkem snadné hrát si na takovou holku v jeho přítomnosti, ale když jsem byla sama bylo vše jinak protože ta holka jsem nebyla já. Mě záleželo na tom co říká a každé jeho slovo bodalo. Harry je hodný kluk, ale když chce ublížit ví jak. Ví jaká slova použít aby člověka bolela. Kdykoliv jsem byla sama přemýšlela jsem stále nad tím vším. Já ho nenáviděla a chtěla aby trpěl, teď ho miluji a on chce vidět jak trpím já. Došlo tady k výměně rolí s jediným rozdílem, že já svojí roli získala zaslouženě.