Měsíční Svit

55. kapitola - Domov

Bylo kolem jedné ráno, venku se začal zvedat vítr, poté se přidal silný déšť a společně s ním světelné hromy, které se odrážely od sebe a země.
U Scotta doma se sešli všichni po tom, co Chris s Bradem společně s Drakem a Mirandou zachránili Thomase, Ashley, Scotta a Kaitlyn.

"Bude v pořádku," řekl Chris Drakeovi, položil mu ruku na rameno a podíval se mu do očí.
"Ano, já vím," šeptl Drake a podíval se na svoji dceru, která ležela na posteli a odpočívala, natáhl k ní ruku a něžně ji pohladil po tváři.
"Je tak statečná," řekl Chris.
"Nemohu uvěřit tomu, že i přestože měla ukrutné bolesti, tak se mě vydala zachránit od vlčí smečky, je neskutečně silná a odvážná, jsem na ni pyšný," řekl a měl co dělat, aby udržel slzy, jež se mu hnaly do očí.
Náhle dovnitř vstoupil Scott, který chtěl také vidět svoji statečnou princeznu.
"Já půjdu dolů," řekl Chris, pousmál se na Scotta a odešel z místnosti.
Přistoupil k posteli, klekl si a chytil její ruce do svých, políbil je a opřel si o ně bradu.
"Víte, jak se teď cítím?" zeptal se Scott.
"Netuším," šeptl Drake.
"Vedle ní? Jako totální nula, žádný hrdina, to ona je tu ta silná, bojovat za všechny jako pravá statečná vlčice, jsem na ni hrozně moc pyšný, miluji o to více, zvládá to všechno naprosto skvěle, je prostě úžasná," pověděl Scott a políbil znovu její ruce.
"Jsem rád, že tě má, zaslouží si tě Scotte, jsi hodný a dáváš jí veškerou sílu, díky tobě tohle všechno zvládá." Scott zvedl oči a podíval se na něj.
"Myslíte?"
"Nemyslím, já to vím chlapče, moje dcera nikdy nebyla šťastnější jako teď."
"To jsem rád, hezky se to poslouchá, hlavně když to říkáte vy."
"Proto si těchto slov ode mě važ, možná je už nikdy neuslyšíš," usmál se Drake.
"Dobře," přikývl Scott a pomalu se zvedl ze země, jednu ruku vložil do kapsy od kalhot a druhou pohladil Kaitlyn po vlasech.
"Škoda, že se nehojí rychle jako já," řekl.
"I tak už vypadá dobře, zvládá to skvěle," řekl Drake a podíval se na Scotta, který přešel k oknu.
"Co uděláme s Aaronem a Rosie?" zeptal se Drake. Scott se zahleděl na ošklivé počasí, ruce dal křížem a jen si tiše povzdychnul.
"Vrátím se a oba budu mučit tak, jak to udělali oni nám." Drake jen sklopil oči a podíval se na svoji spící dceru.
Scott se pomalu otočil a zadíval se na Drakea.
"Chci to udělat sám, nikdo o tom nemusí vědět."
"Měl bych ti pomoc," řekl Drake.
"Děkuju, ale tohle bych měl udělat já sám, uvnitř jsem tak vzteklý a naštvaný na to, že jsem nás nedokázal zachránit a že vůbec sáhli na Kaitlyn a mé přátelé, to jim nikdy neodpustím."
"Dobře, nikomu nic neřeknu," řekl a potom se na Scotta podíval.
"Slib mi ale jedno," šeptl Drake. Scott svraštil čelo a nechápavě se na něj zahleděl.
"Musíš se vrátit, po zbytek života se nechci dívat na moji dceru, jak sedí sama v křesle, hledí na zem, je smutná a v depresích, vrať se prosím kvůli ní," poprosil.
"Nebojte, vždycky se vrátím jen kvůli ní, nenechal bych ji tu samotnou."
"Děkuju," přikývl Drake a poklepal ho po ramenu, potom nechali Kaitlyn po zbytek noci odpočívat a společně odešli dolů do kuchyně, kde byli ostatní.

"No nic, tak my půjdeme," řekl Chris a kývl směrem k Bradovi.
"Počkat, nikdo z tohohle domu dnes neodejde, rád bych, kdyby jste tu všichni zůstali a přespali u mě, jsou tu matrace, volný gauč, budu opravdu rád, když zůstanete," řekl Scott, všichni se po sobě ohlédli a pak se podívali zpátky na Scotta.
"No dobře," podrbal se Brad za hlavou.
"Já jsem pro," kývl Thomas.
"Dobře, mami, vy s Drakem, máte stále volnou ložnici, vlastně tam zatím zůstane jako náhradní pokoj," řekl Scott.
"Dobře, děkuju Scotte, jsi moc laskavý," usmála se Miranda.
"Chci vám tím poděkovat, že jste pro nás přišli," řekl směrem k bratrům Walkerovým.
"To byla samozřejmost," mrknul Chris.

Po půl hodině všichni leželi v posteli, matraci a na gauči.
Chris s Bradem leželi v obýváku na matraci a Thomas s Ashley na roztaženém gauči, Scott si mezitím zalehnul ke Kaitlyn, která stále odpočívala.
Thomas se otočil k Ashley a položil jí ruku na bříško.
"Doufám, že už bude dobře," řekl tiše.
"Nevím, Aaron s Rosie tu stále jsou," odpověděla.
"To sice ano, ale Diego byl ten, co po nás šel a mně upřímně naháněl strach."
"Nedivím se, dost ošklivě ti ublížil."
"To ano," šeptl. Ashley se pousmála a otočila se k němu na bok, položila mu ruku na tvář a palcem přes ni něžně přejížděla.
"Víš, že tě miluju?" Thomas se pousmál a políbil její rty.
"A víš, že já tebe víc?"
"Nebudu se hádat," usmála se a přisála své rty na ty jeho, jazykem vklouzla do jeho úst a začala vášnivě a hravě kroužit kolem jeho jazyka.
"Kdyby tu nebyli Walkerovi, tak bych noc prodloužil," šeptl Thomas a pohnul obočím.
"Jestli chcete, můžete, nemusíme poslouchat," řekl Chris.
"Sakra, zapomněl jsem na jejich sluch," řekl Thomas, Ashley se zasmála a zavrtěla hlavou.
"Nemáte náhodou už spát?" upozornil Thomas.
"Přes to vaše mlaskání to moc nejde," řekl Brad.
"Dobře, tak to necháme na jindy," řekla Ashley a políbila Thomase na tvář.
"Asi jo, dobrou noc a sladké sny," řekl a pohladil ji po tváři. Ashley se pousmála, položila mu ruku na hruď a hlavu na jeho rameno, potom pomalu zavřela oči a spokojeně usnula ...

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ ...