Měsíční Svit

42. kapitola

V noci kolem jedné hodiny seděla v kuchyni u stolu se svými přáteli a Scottovou maminkou. Společně pili horkou kávu a řešili situaci, jež se udála náhle přes noc, kdy se Scott během okamžiku změnil v někoho jiného.

"Kaitlyn, je dnes úplněk, není to tím?" zeptala se Ashley.

"Ne, tohle prostě nebyl on. Navíc úplněk už zvládáme skvěle, chtěli jsme si jít normálně zalehnout a usnout vedle sebe, ale prostě z koupelny přišel zcela jiný, zlý a agresivní Scott. Potom ta vlčí smečka na něj čekala na ulici. Nevím, co to má být ..." nechápala tmavovláska.

"Myslím si, že pokud ho tenkrát unesli, museli mu něco udělat," přidala se Miranda.

"Co když chtějí nějakého vůdce smečky?" napadlo Thomase. Všech šest očí se na něho podívalo.

"To je celkem zajímavé, mohlo by to tak být," zamyslela se Kaitlyn.

"Se podívej. Walkerovi začínají Scotta brát jako svého alfu, je možné, že k tomu má nějaké předpoklady, má něco po svém otci a tak," pohnul Thomas rameny.

"Přesně tak. Možná to tak cítí ta vlčí smečka a chce Scotta dostat na svoji stranu," řekla Miranda.

"Ale my jim ho nenecháme, že ne?" zeptala se Ashley starostlivě. Thomas se pousmál a chytil ji za ruku.

"To ani náhodou. Scott patří k nám, nikdy nebyl zlý a nikdy nebude, je to náš hrdina," mrkl na ni.

"Dobře. Nerada bych přišla o tak skvělého kamaráda."

"Slibuju, že o něj nikdo z nás nepřijde, zachráníme ho, dostaneme ho zpátky, jen musíme přijít na to, jak ho dostat zpátky," řekla Kaitlyn.

"Museli mu dostat něco do těla, kousnutí jsem u něj nespatřil," řekl Thomas.

"Kousnutí je smrtelné, málem ho to tenkrát zabilo," povzdychla si Miranda.

"Přijdeme na to. Jen mě mrzí, že zrovna dneska jsem se k němu nastěhovala a ono muselo přijít tohle. Proč jsem si toho nevšimla dřív?" rozhodila rukama Kaitlyn.

"Kaitlyn, Scott se choval zcela normálně, nikdo nevěděl, že mu vlci něco udělali, musíme teď držet pohromadě, krýt si záda a ochraňovat jeden druhého. Scott je teď nejspíše proti nám, vůbec nevím, co má vlčí smečka za plány, vím ale jistě, že se musíme nějakým způsobem bránit, popřípadě zaútočit," řekl Thomas.

"Máš pravdu, no nic, půjdu zalehnout. Děkuju, že jste přijeli, vážím si toho, budu ráda, když tu zůstanete všichni přes noc."

"Děkujeme," přikývla Ashley s úsměvem.

"Já si půjdu lehnout do mé staré ložnice," usmála se Miranda, zvedla se a odešla do ložnice, mezitím si Thomas s Ashley roztáhli gauč a zalehli do něj spokojeně vedle sebe ...

Ráno kolem deváté hodiny Thomas odvezl všechny tři do školy, zaparkoval auto před budovou a společně s děvčaty vystoupil z auta.

"Myslím si, že Scott pár dní nedorazí do školy," řekla Kaitlyn.

"To asi určitě," řekl a opřel se o auto.

"No nic, první přednášku jsme nestihli, počkáme na tu druhou, ty si teda ve škole skončil?" zeptala se Kaitlyn.

"Bohužel, momentálně jedu do nové práce. Jsem zvědavý," odpověděl.

"Mám z tebe radost, Ashley je bohyně," řekla Kaitlyn a drkla do světlovlásky ramenem.

"Zas to nepřeháněj," usmála se Ashley.

"Má ale pravdu. Jsi má bohyně," přidal se Thomas.

"Dobře, tak už jeď do práce, ať na tebe táta nečeká," přešla k němu a políbila ho na tvář.

"Dobře, tak se mějte a večer se uvidíme zlato. Ještě jednou děkuju," poděkoval a políbil Ashley na čelo, mrkl na ni a posadil se do auta, nastartoval a odjel ze školy směrem do práce. Děvčata se mezitím vydala do školy, kde na chodbě panoval klid, nikdo v ní nebyl, všichni byli ve třídách.

Děvčata přešla ke skřínkám a otevřela je. Vzaly si pár věcí a mezitím si povídaly o letních prázdninách, co mají za plány a kam chtějí vyrazit. Když v tom ale Kaitlyn ucítila na chodbě velmi známý pach, zamračila se a podívala se směrem k hlavním dveřím. Dovnitř náhle vešel Scott a s vážným výrazem ve tváři hleděl na Kaitlyn.

"Ashley," šeptla Kaitlyn a chytla ji za ruku. Ashley se otočila a podívala se na Scotta s udiveným výrazem. Jen zavrčel a pomalým krokem se vydal směrem k děvčatům.

"Měla bys jít Ashley," šeptla Kaitlyn.

"Nikam nejdu, co když ti ublíží?"

"Nechci, aby ublížil tobě, měla bys jít na dívčí záchody," upozornila tmavovláska.

"Scotte prosím, neubližuj nám," poprosila Ashley. Scott si stoupl před Kaitlyn a podíval se do jejích očí.

"Scotte," šeptla Kaitlyn a chtěla se znovu dotknout jeho tváře, ale chytil ji pevně za ruku, otočil si ji k sobě zády a její ruce dal za záda. V ten okamžik vykřikla bolestí.

"Scotte ne!" upozornila Ashley, chytila ho zezadu kolem ramen a snažila se ho dostat od Kaitlyn. Když v tom pustil Kaitlyn, otočil se k Ashley a silně ji od sebe odstrčil. Celou svojí váhou spadla na zem a podívala se na Scotta. Zavrčel na ni a natáhl nad ní ruku, jeho nehty se náhle změnily v ostré drápy.

"Ne!" vykřikla Ashley a schovala si tvář. Když ji chtěl drápnout, v ten okamžik ho Kaitlyn odkopnula od Ashley a pomohla jí zvednout se na nohy.

"Ashley prosím! Uteč na záchody a schovej se!" upozornila. Světlovláska nakonec přikývla a odběhla pryč. Kaitlyn se prudce otočila a podívala se na Scotta, který se akorát zvedl ze země, oprášil se, poté se napřímil a zahleděl se na tmavovlásku.

"Tak co Kaitlyn, kde je to odvážné a silné děvče? Snad si nepolevila," řekl.

"Si piš, že ne," šeptla, poté se jí oči změnily do světle modré barvy, zavrčela a vyběhla velmi rychle směrem k němu. Ihned se začali mezi sebou rvát, neustále se odráželi ke skřínkám, o zeď a zem, poté se Kaitlyn prudce otočila a odkopnula ho. Odrazil se silně od zdi a spadl na zem, pomalu zvedl hlavu a drsně se pousmál.

"Musím uznat, že nejsi špatná, přece jenom jsem tě něco naučil."

"Scotte, nechci se s tebou rvát, nechci ti ublížit, chci tě dostat zpátky."

"Spíš, abych neublížil já tobě." V ten okamžik ji chytil za vlasy, trhl s ní, otočil zády k němu a stáhl ke skřínce. Kaitlyn sykla bolestí.

"Tak kdo je tu lepší?" zeptal se. Když chtěl pohnout s jejím loktem, zaslechl vytí smečky, pustil ji a vyběhl ke dveřím. Kaitlyn ho okamžitě následovala, otevřela hlavní dveře a nahlédla ven. Vlčí smečka na něj znovu čekala.

"Scotte!" zkusila na něj zavolat, ale nereagoval, vrátil se zpátky ke smečce a spolu s ní odešel pryč. Kaitlyn si zoufale povzdychla, opřela se zády o dveře a přejela přes ně dolů. Posadila se a schovala si tvář do rukou. Chtělo se jí plakat a křičet, nemohla uvěřit tomu, že Scott nemá jedinou myšlenku s ní, která by ho donutila se nad sebou zamyslet ...

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ ...