We need a miracle

2.kapitola

Will's view

Je něco kolem sedmé večer a já se pomalu chystám na párty. Na sobě mám černé jeansy, tmavě modrou košili, vlasy mám pečlivě negelované ještě si vezmu mobil, klíče od auta, obuju se a můžu vyrazit. Pro jistotu si strčím do kalhot pár balíčků kondomů, chci se přece odreagovat a rozhodně nemám zapotřebí dostat nějakou holku, u které si ani nebudu pamatovat jméno do jiného stavu. Tak teď když už mám všechno, můžu konečně nasednout do auta a odjet na tu párty. Nick sice nebydlí nijak daleko, ale řekněte komu by se v dnešní době chtělo chodit pěšky, když si může přijet ve velkým stylu? Je skoro osm, stojím u svého auta opírám se o kapotu a čekám než se objeví Harry s Beks.

Konečně jsou tady, ale jsou tři, nejspíš si Beca přivedla nějakou kamarádku. Teda musím uznat, že ta holka vypadá už z dálky dost dobře. Že bych se jí pokusil sbalit? No za pokus nic nedám... Konečně jsou u mě. ,,Čau bro." ,,Čau kámo konečně jste tady." ,,No jo to víš tady dámy se potřebovali upravit." Jen co to Harry dořekl, tak ho Beks a ta její kamarádka skoro zabíjely pohledem a já se začal strašně smát a díky tomu jsem ty vražedné pohledy přesměrovaly na mě. ,,Tak to chápu Harry", odpověděl jsem mu když jsem se přestal smát a taky mi došlo, že jsem Becku ani tu její kamarádku nepozdravil. Děláš vážně skvělý první dojem Wille. ,,Mimochodem, čau Becko." ,,Ahoj Wille vidím že sis konečně všimnul, že tu jsem taky." Řekla naoko uraženě Becka a já čekal kdy mě představí s tou její kamarádkou.

Jenže Becka se zjevně k ničemu neměla a tak jsme tam stáli v trapném tichu, chtěl jsem se ozvat, ale ta její kamarádka mě předběhla. ,,Ehm, ehm ... taky byste nás mohli představit." Becka se na ni rychle otočila a hodila po ní omluvný výraz, nejspíš uplně zapomněla, že má sebou kamarádku. ,,Ježiši promiň Mary." ,,Takže Wille tohle je Mary, Mary tohle je Will." ,,Ahoj Mary Kathrine Summersová, ale říkej mi Mary nebo Mary Kate jak chceš." Řekla Mary, natáhla ke mně ruku a čekala jestli ji příjmu. ,,William Thoma Anderson, přátelé mi říkají Wille." Řekl a usmál jsem se na ni a ona mi usměv nesměle opětovala. ,,Tak jdem dovnitř ne?" Ozval se Harry, jen jsme kývli hlavou a vydali jsme se směr Nickův barák. Jakmile jsme ocitli na párty tak se Harry s Beks někam vytratili, mám pocit že jsem je zahlédnul na tanečním parketu, no a já zůstal sám s Mary. ,,Nechceš něco k pití Mary?" ,,Jasně proč ne?" řekla a vyrazili jsme směrem k baru. ,,Dvakrát džus s vodkou." ,,Chceš mě opít nebo co?" řekla a já se musel zasmát. ,,Ne to vážně ne, i kddyž možná..." Ani jsem to nestihl dopovědět, protože mi skočila do řeči. ,,Na to rovnou zapomeň Williame!"

Bože jak já nesnáším, když mi někdo říká Williame! ,,Mary, prosím neříkej mi Williame..." ,,Dobře promiň." ,,Nemusíš se omlouvat, víš co změníme téma." ,,Kam chodíš na školu?" ,,Na zdravku." Odpověděla jednoduše, taky mi to mohlo dojít, je to kamarádka Beks, ale zase je to dobré téma k rozhovoru. ,,Aha a jak tě napadlo jít zrovna na zdravku?" ,,No, potom co mi dědeček a teta umřeli na rakovinu, jsem se rozhodla že se pokusím pro takhle nemocné lidi najít lék a vzhledem k tomu, že můj táta taky onemocněl rakovinou, mám ještě větší motivaci než kdy dřív a kromě toho mě na základce strašně bavil přírodopis."

No ty vole, páni ta holka má vážně velké cíle a musí být neskutečně silná, ztratit dva blízké to pro ni muselo být hodně těžké. Vážně skvělý Williame snažíš se ji sbalit, ne rozbrečet. Tak počkat... vážně jsem si teď řekl Williame? Pane bože co to tu melu? Chovám se jako bych holku balil poprvé. Nádech, výdech, nádech výdech, to zvládneš, sakra chlape vzpamatuj se! Potom co jsem se jak se říká v duchu profackoval, jsem konečně promluvil. ,,To je mi moc líto Mary, moc se omlouvám, já-já neměl jsem..." ,,To je v pohodě jsou to víc jak čtyři roky, už jsem se s tím srovnala." ,,Vážně si v pohodě?" ,,Naprosto a na jakou školu chodíš ty?" ,,Soukromá škola, něco jako gympl." ,,Aha a kam plánuješ jít potom?" ,,Na vysokou s podnikatelským zaměřením a kam chceš jít ty?" ,,Chci jít na vysokou, vystudovat magisterský titul a pak chci pracovat na dětském nebo učit na naší střední."

Wow, ta holka ví přesně co se svým životem, na rozdíl ode mě. Sakra co to plácám? Wille vrať se zpátky na zem, okamžitě! ,,No teda." Na nic víc jsem se nezmohl, Mary se jen usmívala a mezi námi bylo takové to trapné ticho. Během té chvíle co jsme nemluvili, jsem stačil vypít tři sklenice džusu s vodkou a pár panáků něčeho, vlastně ani nevím čeho. Byl jsem v náladě a začal se vracet starý, dobrý Will.

,,Mary máš přítele?" ,,No, ehm... víš já... já se o tom nechci bavit!" ,,Ale noták Mary, máš nebo nemáš?" ,,Nemám, spokojený?!" ,,Naprosto, nechtěla by ses se mnou vyspat?" ,,Cože, Williame zbláznil ses?" Vyhrkla okamžitě, ne nezbláznil chtěl jsem říct, ale radši jsem neřekl. Přiblížil jsem se k ní, v očích měla strach, strach z toho co se chystám udělat, ale mě to nezajímalo.

Přišel jsem k ní blíž, byli jsme od sebe jen pár centimetrů, které jsem okamžitě překonal a přitisknul jsem se jí na rty. Nespolupracovala, to jsem si mohl myslet. Ještě chvíli se vzpouzela, ale pak povolila a začala spolupracovat. 

Chtěl jsem víc, pokoušel jsem se jí dostat jazykem dostat do pusy, ale ona mi to nechtěla dovolit. Proto jsem nasadil jinou taktiku, trošku jsem jí vyhrnul tričko a začal jsem jí opatrně hladit po odhalené kůži. Mary se ostře nadechla, já využil příležitosti a vplul jsem jí jazykem do pusy. Vůbec se nebránila, ale když jsem začal třít svůj jazyk o ten její, jako by se vzpamatovala, odtrhla se ode mě, podívala se na mě se slzami v očích a vydala se na odchod.

To bych, ale nebyl já kdybych zase něco chytrého neřekl. ,,To mi ani neřekneš jaký to bylo?" To jsem, ale neměl dělat, Mary se otočila a podívala se na mě se zlostí v očích. ,,A co chceš slyšet?" ,,Hm... třeba, že to byla ta nejlepší pusa co si kdy dostala?" ,,Williame Thomasi Andersone si ten největší ubožák jakého jsem kdy potkala." Tak to holčička přehnala. ,,Jestli já jsem ubožák, tak potom ty si blbá kráva." ,,Ubožáku!" řekla a vrazila mi pořádnou facku, otočila se na podpatku a rychlým krokem se ode mě vzdalovala. ,,Krávo!" Zařval jsem tak nahlas až se několik lidí otočilo. Mary se na mě ani nepodívala a odpovědí mi byl jen její zdvižený prostředníček. Chvíli potom co Mary odešla jsem seděl na baru a v duchu jsem nadával a vztekal se.

Zanedlouho přišli Harry a Becka. ,,Kde je Mary?" Zeptala se Becka. ,,Už šla domů." ,,Aha dobře, Harry jdeme zpátky na parket?" ,,Jasně zlato, jedeš s náma Wille?" ,,Ne jen běžte já budu ještě chvilku tady na baru." ,,Dobře hlavně to nepřeháněj." ,,Neboj se, vím kdy mám dost." ,,Tak mi jdeme, zatím brácho." ,,Zatím." To je dneska zase den, nejenom že mi ta kráva ekonomikářka dala kouli, ale ještě mě poslala Mary do prdele. No prostě bezva den.

Seděl jsem na baru a pil jsem a pil. Vypil jsem pár panáků, pak vodku s džusem a spoustu dalšího alkoholu. Asi tak po hodině jsem se od baru zvednul a se slušnou hladinou alkoholu v krvi jsem se rozešel ke dveřím. Naštěstí si mě Harry ani Becka nevšimli a já nepozorovaně proklouznul ke svému autu. Vím, že bych neměl v tomhle stavu řídit, ale teď mi je všechno jedno. Otevřel jsem auto, nastoupil jsem a odjel. Musím uznat, že i přes to že jsem byl opilý jsem řídil vážně slušně. Byl jsem někde v polovině cesty když se mi začalo chtít spát, klížili se mi oči a tak jsem je na chvíli zavřel a když jsem je otevřel zjistil jsem, že jedu v protisměru a proti mě se řítí auto.

Okamžitě jsem stočil řízení a napáli jsem to přímo do stromu. Za chvíli jsem uslyšel houkání, myslím že to byla sanitka, sirény a pak jako by všechno utichlo už byla jen tma, tma a černo...

  Tak tady je další kapitola,  trošku delší 1369 slov :D . Tak snad se bude líbit a omluvte nějaké ty chybičky :). Ještě bych se chtěla zeptat jak se vám příběh zatím líbí s kolik z vás ho čte? A co říkáte na Willa je opravdu takový děvkař nebo je úplně jiný...?