Měsíční Škola

Úplněk

Ráno mě vzbudil John, který odešel na výcvik. Byl zrovna Pátek a měli jsme volno. Jako každý úplněk v měsíci. Byla jsem vyděšená. Nevěděla jsem, co mě čeká a co se bude dít, ale už ráno jsem cítila zvláštní a silnou energii. Za dva týdny už jsou letní prázdniny. Někteří zůstanou, a někteří si vezmou různé prášky a léky na zklidnění proti přeměňování a budou mít povoleno strávit jeden měsíc s rodinou. Dospělí vlkodlaci budou moct cestovat a John bude na dva týdny na nějakých atletických soutěžích. Vstala jsem z postele a chystala jsem si udělat snídani. Jako vždy jsem měla v plánu vzít si nějaké ovoce. Ovšem, tentokrát mě pohled na něj znechutil. Více mě zaujala vepřová panenka na kterou se mi sbíhaly sliny. Vzala jsem maso, nakrájela ho na kolečka a hodila na rozpálenou pánev. Chtěla jsem si k tomu udělat alespoň brambory, nebo nějakou přílohu, ale opět se mi zvedl žaludek, tak jsem si dala samotné maso. Po jídle jsem si šla sbalit věci. Dneska už musím spát ve svém pokoji. Pak jsem se převlékla a rozhodla se navštívit Lily s Irmou. Vzala jsem tedy tašku s mými věcmi a vydala se na cestu. Procházela jsem se cestičkami, ale najednou mě někdo zezadu chytl za předloktí. "Kampak maličká? Nechtěla by sis trochu užít?" Řekl se slizkým hlasem a já se začala smát. "Johne, hrát si na úchyláka abys mě vystrašil ti teda vůbec nejde." Uchechtla jsem se a otočila se k němu čelem. Udělal na mě štěněčí pohled. Jen jsem se na něj zašklebila, stoupla jsem si na špičky a dala jsem mu polibek, který mi začal oplácet. Po chvíli jsme se od sebe odtáhli. "A kampak mi utíkáš?" Zeptal se se smutným pohledem na mou tašku.
"Jdu se podívat za holkama a vybalit se věci." Usmála a on se na mě zamračil.
"A proč nezůstaneš u mě princezno?"
"Nevím, jestli by se to Nicovi moc líbilo."
"Ale Nico se o tom nemusí vůbec dovědět." Zašeptal a já se znovu zasmála.
"Hele nejsem tu ani měsíc a nechci tu mít nějaké problémy s Nicem protože tady pan nadržený nechce spát sám." Vyplázla jsem na něj jazyk.
"Hele! Co je špatnýho na tom, že chci být pořád s tebou? A nedělej že se ti to večer nelíbilo." Usmál se šibalsky a vypláznutý jazyk mi oplatil. Stoupla jsem si na špičky abych ho mohla políbit. "Ale líbilo." Zamumlala jsem a trochu se začervenala. John se jen usmál a chytl mě okolo pasu a prohluboval naše polibky. Najednou nás vyrušilo něčí odkašlání. Okamžitě jsme od sebe odskočili a vyskytl se nám pohled na zaraženého Nica.
"Tak za prvé: Todle si nechte někam na soukromí. A za druhé: Johne, nemáš být na výcviku?" Řekl ředitel trochu podrážděně.
"Omlouvám se. Už jsem na cestě." S těmito slovy John odešel a Nicův pohled se přesunul na mě. "Neměj mu to za zlé, že to takhle fláká. Je do tebe zamilovaný. To je snad poprvé, co mu nějaká holka takhle popletla hlavu. A jak se má vůbec tvá kamarádka?"
"Dobře. Právě se jdu za ní podívat."
"Tak já už nebudu nadále otravovat. A dejte si na sebe pozor. Dneska večer nás čeká úplněk a někteří studenti - hlavně divocí - nad sebou ztrácejí kontrolu, takže nedoporučuji vycházet večer ven." Řekl starostlivě.
"Děkuji. Určitě na sebe dáme pozor a budem opatrné." Usmála jsem se a vydala se znovu na cestu.

Seděli jsme s holkama na gauči a sledovali film 'Capitan America'. Popíjeli jsme Coca-colu a pojídali karamelový popcorn. Agnes se zrovna rozplývala nad novým, vypracovaným tělem Capitana Ameriky.
"Pche a jako prcek se ti nelíbil co?" Řekla posměšně Kate a nacpala si do pusy plnou hrst popcornu.
"Ty prase nenažraný!" Zakřičela na Kate Amanda. Rudovlasá Kate se snažila odpovědět, ale místo odpovědi se jí z pusy vyvalilo několik kousků popcornu a všech šest děvčat s nechutí odskočilo z gauče. Kate dožvýkala a začala se smát. "Notak holky, nechte toho pojďte ke mě." Všechny jsme si tedy opět sedly na gauč a pozorovali dál film. Slyšeli jste, že Max Greenová se v pondělí proměnila na dospělou a ihned odjela za rodiči?" Začala Blonďatá Bella s drby.
"Jop. Je to rozmazlenec. A naše pětice namyšlenejch pipin utekla ze školy kvůli nákupům." Protočila oči Agnes. Na škole byla pětice vlkodlačic, které si o sobě myslely, že jsou nějaké modelky a můžou si dělat co chtějí. Ale přiznejme si... Na každé škole se takové slepice najdou.
Najednou zničeho nic vběhla do obýváku Jesica. Vypadala zdrceně a byla celá ubrečená. Všechny jsme ihned běžely za ní, s otázkama, co se stalo.
"M - Magie... Ona ... Nepřežila proměnu." Řekla mezi zvlyky a znovu propukla v hysterický pláč. Jesica a Maggie byly největší kamarádky. Byly to nejchytřejší s nejpilnější žačky na škole a chtěli si v budoucnu otevřít svůj vlastní útulek nejen pro psy.
Bella a Agnes se ihned rozplakaly. Všechny jsme se seskupily u sebe a uklidňovali se navzájem, že to bude dobré. Najednou se z chrámu ozval zvon. Po chvíli jsme zaslechly venkovní rozhlas našeho ředitele: "S lítostí vám musím oznámit, že dnes ve čtyři hodiny odpoledne, nás opustila naše úžasná, chytrá a pilná žačka Maggie Chaningová. Smuteční obřad se bude konat zítra v pět hodin odpoledne. Konec hlášení." Ředitel zněl opravdu smutně a zdrceně. Po tomto hlášení jsme se rozbrečely všechny. Dokonce i Irma. Vyrušilo nás poklepání na dveře a dovnitř vešel zdrcený uplakaný Jack. Agnes mu hned skočila kolem krku a začala mu šeptat, jak jí to moc mrzí. Jack a Maggie byli také velcí kamarádi.
Asi hodinu nám trvalo, než jsme se vybrečeli. V sedm hodin večer k nám přišel zdrcený Nico. Začal nás utěšovat a řekl nám podrobnosti o smutečním obřadu. Scháněl nějakou dívku, která by provedla posmrtný rituál. Jednalo se o rituál, který konal jeden kmen indiánů, který byl silně spoutaný s vlky a říká se, že díky nim vznikla naše rasa. Rituál měl probíhat tak, že žena, většinou vlčí kněžka s nějakým darem, nahlas zvolala  zaklínadlo, které ostatní opakují. Po té se nad tělem mrtvého zapálí kadidlo s šalvějí a levandulí a tělo se posype okvětními lístky rudé růže. Pak se vypustí ven vrána, do které se má duše zesnulého převtělit. Tento obřad mě velice zaujal, tak jsem se na tu práci přihlásila. Domluvili jsme se s Nicem na dvanáctou hodinu odpoledne a Nico odešel. Dokonce mám dovolil nechat u nás Jacka. Měl být v pokoji s Irmou tuhle noc.
Naše pětice slepic se ihned naštvala, když se dozvěděli že rituál budu doprovázet zrovna já, ale to jsme moc neřešili.
Úplněk se s každou hodinou blížil čím dál víc a já byla pořád nervózní a celou dobu mě zahalovala obrovská energie a smutek zároveň.
Všichni jsme se ale domluvili, že společně přespíme v obýváku. Roztáhli jsme náš obrovský gauč, na kterém se pohodlně osm lidí vyspí a přinesli jsme si polštáře a deky.
Šli jsme spát v osm hodin večer, ale nikdo z nás nemohl usnout. Stále jsme vzpomínali na Maggie a párkrát jsme si ještě pobrečeli. První usnul Jack. Po něm Jesica a Agnes. Pak už i mě klesala víčka a za pár minut jsem se ponořila do hlubokého spánku.

Tentokrát je to trochu smutnější, ale chtěla jsem, aby jste věděli, jak to v takových případech chodí. V médiích máte lidskou podobu Elen :) ještě bych chtěla poděkovat za 200 čtenářů. Jste úžasní <3