Měsíční Škola

Nemožné se uskutečnilo

Nový výcvik mě opravdu bavil. Naučila jsem se nové riuály, mluvit s měsícem a nikdo se mi nedostal do hlavy. Nad přeměňování jsem měla obrovskou kontrolu a dozvěděla jsem se i ta největší tajemství o mém druhu.
Tři týdny mého výcviku uběhlo jako voda a já se rozhodla, že navštívím Lily s Irmou.
Převlékla jsem se do džín a tílka, protože už byl začátek června, bylo celkem vedro.

Dorazila jsem do věže, když v tom, jsem zaslechla křik. Rychle jsem vyběhla schody nahoru a zastavila se před pokojem číslo třináct. Otevřela jsem dveře a nevěřila svým očím. V rohu se krčela vystrašená Lily a nad ní se nakláněl velký divoký vlkodlak.
"Elen!" Hned jak Lily zařvala mé jméno vlkodlak zaznamenal mou přítomnost. Hlasitě zavrčel a přiblížil se ke mě.
"Lily... Potřebuju, aby jsi mi řekla, kdo to je." Řekla jsem mezi hlubokými nádechy.
"To je Irma..." Řekla Lily vystrašeně.
"Cože?! To není možné! Jsi si jistá?" Samozřejmě, že jsem jí nevěřila. Ženy nemohou být divocí.
"Jasně že jo! Myslíš si že jsem úplně blbá?! Viděla jsem to na vlastní oči!" Irmě se nejspíš naše hádka nelíbila a tak, hlasitě zavrčela. Divocí nad sebou ve své vlkodlačí proměně nemají moc velkou kontrolu a už vůbec ne když se promění poprvé.
"Irmo." Zašeptala jsem. "To jsem já. Elen. Poznáváš mě?" Natáhla jsem k ní ruku ale ona okamžitě zavrčela, tak jsem se stáhla. Chvíli na to na mě vycenila zuby, jako by chtěla zaútočit. Řekla jsem si, že na to půjdu tou ostřejší variantou.
"Tak to ne mladá dámo! Na mě zuby cenit nebudeš!" Zařvala jsem na ní. Ona hlasitě zavrčela.
"Ticho! Něco jsem snad řekla!" Irma se stáhla a ještě jednou si potichu pro sebe zavrčela.
"Žádný odmlouvání! A teď se koukej proměnit zpátky!" Mezitím, co jsem tam tak řvala na Irmu, Lily jen nevěřícně koukala a nejspíše si myslela, že jsem se naprosto zbláznila.
Irma v podobě divokého vlka chvíli zmateně stála a po chvíli, se přeměnila zpátky do své lidské podoby. A v tu dobu jsem hlasitě zalapala po dechu, jelikož jsem pořád nebyla přesvědčená o tom, že je to Irma. Myslela jsem si, že si Lily odvedla do ložnice nějakého alfáka a ono se jí to vymklo z ruky a teď to svádí na Irmu.
"Co se to se mnou..." Vydechla malá dívka vystrašeně.
"Právě ses proměnila Irmo... Nechtělo se mi tomu věřit ale jsi divoká... Musíme okamžitě najít Nica a Freda." Řekla jsem, a táhla Irmu za ruku když v tom, mi došlo, že je Irma nahá.
"Dobře jdi se oblíknout ale pohni!" Nařídila jsem své kamarádce a ta okamžitě vlítla do koupelny, rychlostí, jako by jí někdo zapálil ocas.
Po chvíli vyšla z koupelny oblečená a s vystrašenou Lily za zády, která ještě neřekla ani jedno slovo, jsme se vydali za Nicem.

Bušila jsem do dveří asi půl hodiny, ale nikdo neotevíral.
"Elen, myslím, že by jsme měli přijít později." Řekla vystrašeně Lily.
"Ne to nejde nechat na potom! Chápeš ty vůbec co se tu stalo?! Irma je první divoká vlkodlačí žena!" Byla jsem z toho celá nesvá a pořád jsem na někoho musela křičet. Lily se stáhla a už nevydala ani hlásku.

"Co se to tady sakra děje?!" Zaslechla jsem naštvaný hlas našeho ředitele po dalších deseti minutách bušení na dveře.
"Nico! Něco se stalo! Je to naléhavé!" Začala jsem vysvětlovat a v tu dobu jsem si všimla, že za Nicem stojí John.
"Co se zase stalo? Další tetování? A proč tu je slečna Potterová a slečna Shadow?" Zeptal se Nico zmateně.
"Nejde o mě! Jde o Irmu! Ona... Se přeměnila."
"Ah... Tak to gratuluji." Nico si o nás tu dobu jistě myslel, že jsme se zbláznily.
"Ale ne... Ona... Ona je divoká!" Vykřikla jsem a rozmáchla rukama do vzduchu. Nico chvíli nevěděl, co říct a John ke mě přistoupil.
"Jsi si jistá? Víš ženy nemohou být divocí. Nejspíš si se popletla si unavená."
"Sakra Johne! Viděla jsem to na vlastní oči! Viděla jsem, jak se ta holka přede mnou proměnila z divokého do její lidské podoby! Sakra vypadám snad jako nějakej blázen, kterej si vymejšlí?!" Upřímně, v tu dobu bych se jin ani nedivila, kdyby si to o mě všichni mysleli.
"Irmo je to pravda?" Zeptal se Nico.
"Já.. Já nevím nic si nepamatuju." Řekla smutně Irma a Nico nás všechny vzal do své kanceláře.
"Tak Lily, a teď nám řekni, jak se to všechno stalo." Pobídl mou kamarádku ředitel pi tom, co jsme se všichni posadili.
"No víte... Irma byla naštvaná, protože se pohádala s matkou přes telefon. Chtěla jsem k ní jít a utěšit jí. Ale najednou Irma začala křičet bolestí s pomalu se z ní stával divoký. Byla hodně vzteklá. Zahnala mě do rohu a já se bála, že mě napadne. Nechtěla jsem se měnit, abych jí nevyprovokovala. No a za chvíli přiběhla nahoru Elen. Nevím, jak to udělala ale donutila Irmu, aby se vrátila do lidské podoby. No a pak jsme šli hned k vám." Dovyprávěla ještě zmatená kamarádka a zhluboka vydechla.
Nico jen zmateně přihlížel a pak promluvil na Johna.
"Prosím. Okamžitě mi najdi Freda Whita." Řekl Nico rázně a John hned vyběhl ven.
"Jestli je to pravda, todle se zapíše do naší historie. Irma bude známá po celém světě. Někteří ji budou milovat, a někteří ji budou brát za omyl měsíce. Vy dvě, dokážete velké věci." Řekl Nico s pohledem na mě a na Irmě.
Za chvíli dorazil John a Fred mu byl v patách.
"Volal jste mě pane?" Zeptal se opatrně Fred.
"Ano. Máme tady naléhavý případ pane White. Budeme muset shromáždit i ostatní, ale nejdřív bych to chtěl probrat s vámi."

Po dvou hodinách vysvětlování Fredovi a po té následně i kněžce, šamanům a historikovi. Odvedli Irmu na ošetřovnu. Bylo mi jí líto. Budou jí zkoumat, jako nějakou laboratorní krysu. Nico se rozhodl, držet zatím vše v tajnosti, ale Irma bude přiřazená do třídy Omega.
Na této škole se začaly dít divné věci. Nejdříve já a pak má kamarádka. Blíží se válka a Měsíc nás na ní připravuje.

Omlouvám se, ale tajten díl je trochu kratší :/ I tak doufám, že se vám to líbí. Už to začíná být zajmavé a čeká nás ještě hodně překvapení! :)
Chtěla bych všem poděkovat za každý komentář i *. Dosáhli nsme i 500 čtenářů! :3 Jste naprosto úžasní a já vás všechny zbožňuju! :)