Po prázdných dnech, strávených jen myšlenkami na tebe, jsem přišel na to, kdo jsi.
Jsi drásající smutek v mých nočních můrách. Jsi stín, doprovázející mě v nekonečné temnotě.
Vzpomínáš si na tu noc, kdy jsme leželi pod hvězdnou oblohou na staré, chl...
"Nedívej se!" řekl důrazně Chany, zatím co mi zakrýval oči. "Jak bych asi mohl?" odpověděl jsem ironicky. Chany mě opatrně vedl někam, kde pro mě prý nachystal překvapení. "Ještě kouseeek." oznámil nadšeně. "Jsme tu!" odkryl mi oči a položil ruce na moje ramena. Naskytl se mi pohled na prostřený stůl, který zdobily vonné svíčky a lístky růží. A samozřejmě moje oblíbené jídlo. Kuře! S úsměvem jsem se otočil na Chanyho a letmo ho políbil. Chany lehce uchopil moji bradu a začal mě vášnivě líbat. Rychle jsem ho od sebe odstrčil a odstoupil dozadu. Na jeho tváři se značil zmatený výraz. "Eh.. m-měli bychom se prvně najíst.. dal sis s tím přece tolik práce." pokusil jsem se o přesvědčivý úsměv.
"Jo, máš pravdu." usmál se Chany a společně jsme se posadili. Naprosto mě přešla chuť k jídlu. Jak dlouho tohle ještě vydržím? Změní se to vůbec někdy? Na nikom mi nezáleží víc, než na Chanym a chci, aby byl šťastný.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Chany stál u linky a umýval nádobí. Potichu jsem se k němu přiblížil a zezadu ho objal. Otočil se ke mě a chytil mě za ruku. "Miluju tě, Baekie." Zarazil jsem se. Najednou mi začal zvonit mobil. Spadl mi kámen ze srdce. Zběsile jsem se rozběhl ke stolu a vzal ho.
"Ahoj Lu."
"Baeku, hned teď přijďte s Chanym ke mě, mám pro vás něco důležitýho!"
***
Ruku v ruce jsme s Chanyeolem zamířili k Luhanovi. Než jsem stihl zazvonit, Luhan rozrazil dveře. "Ahoj!" Zaráz nás objal. Vešli jsme dovnitř a já spatřil Suhovi boty. "Je tu Suho?!" nečekal jsem na odpověď a rozběhl jsem se do obýváku. "Suhoo jsi ta..." zasekl jsem se uprostřed věty, zůstal jsem stát vprostřed místnosti a zíral s otevřenou pusou.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vedle Suha sedělo to nejkrásnější a nejroztomilejší stvoření na světě. Nemohl jsem z něj spustit oči, ani jsem si neuvědomoval, že na něj zírám jak idiot. V ten moment, kdy se naše oči střetly, mým tělem projel pocit, který jsem až do teď nepoznal. Můj dech ztěžkl a já nebyl schopný jediného slova.
Cukl jsem sebou, když jsem cítil něčí ruku kolem svých ramen. "Kluci, chtěl bych vám představit Sehuna, teď nám bude čtyři měsíce dělat společnost." oznámil šťastně Luhan, zatím co mi jemně zavřel pusu. Počkat, takže on bude s námi ve třídě? Jsem v prdeli. To nezvládnu. "Taaakže Sehune, tohle je Baekhyun a tady je jeho přítel Chanyeol." Sehun se postavil a podal mi ruku. "Těší mě." řekl a sladce se usmál. Rozechvělo se mi celé tělo. Stačí jeho dokonalý úsměv, aby mě totálně vykolejil.
"Myslím, že bysme mohli jít na zahradu." řekl podrážděně Chany, vzal mě za ruku a odtáhl ven. Seděli jsme venku asi 2 hodiny a povídali si. Můj pohled se neustále střetával s tím Sehunovým. Nevím proč, nevím jak, ale cítil jsem se šťastný. S každým jeho úsměvem, který mi věnoval pokaždé, když se můj pohled nenápadně obrátil k němu, jsem mu propadával víc a víc.
"Skočím pro další pití. Baekie, mohl bys mi prosím pomoct?" ozval se najednou Suho a probodl mě pohledem, který naznačoval, že mám problém. Vzal jsem Suha za rukáv, jako vždy, a šel s ním do kuchyně. Důležitě se opřel o kuchyňskou linku, zkřížil ruce a beze slova mě propaloval očima. Stál jsem před ním s nechápavým pohledem. "Ty nechceš pití?" popíchl jsem ho provokativně. "Baekhyune, umíš dobře s hasičákem?" nechápavě jsem zakroutil hlavou. "Cože?" zasmál jsem se. "Mám pocit, že svým pohledem na Sehuna za chvíli podpálíš celej barák." Zčervenal jsem a poškrábal se na zátylku. "No... víš..." snažil jsem se zebe vykoktat. "No vím! Právě proto jsme tady Baekhyune! Vzpomínáš si na svýho přítele Chanyho? Ten je tady s náma taky a překvapivě to byl taky jeden z těch, kterej si všiml jak Sehuna svlíkáš pohledem."
Zklamaně jsem se posadil ke stolu a zaklonil hlavu. Suho mě následoval. "Co se děje, Baekie?" zeptal se starostlivě a pohladil mě po zádech. "Já nevím... Poprvé, když jsem ho viděl... Jeho úsměv ve mě vyvolává pocit, který neznám, ale chci ho zažívat pořád dokola... Jen z jeho přítomnosti jsem nervózní." vydal jsem ze sebe nejistě a schoulil se Suhovi do náručí.
Co tohle znamená? Proč to stejné nezažívám s Chanym? Jak je možné, že takové pocity ve mě vyvolává kluk, kterého jsem viděl poprvé v životě? Kdy to přejde? Hlavou mi běhalo milion otázek, ze kterých jsem byl ještě víc zmatený. "Líbí se ti, viď?" zeptal se mírně Suho. "Tak hlavně neudělej žádnou blbost." vzdychl a vstal od stolu. "Jak bych mohl? Takové štěstí, že by byl gay mít nemůžu." Suho jen protočil oči a ironicky se usmál.
"SUHOOO?!?!?!"
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
