Po prázdných dnech, strávených jen myšlenkami na tebe, jsem přišel na to, kdo jsi.
Jsi drásající smutek v mých nočních můrách. Jsi stín, doprovázející mě v nekonečné temnotě.
Vzpomínáš si na tu noc, kdy jsme leželi pod hvězdnou oblohou na staré, chl...
I když jsem si Baeka tisknul co nejvíc k sobě, cítil jsem, že se třese zimou. Obrátil jsem ho čelem k sobě a znovu objal. "Půjdeme domů." řekl jsem a políbil ho na čelo, sundal jsem si mikinu a podal mu ji. Usmál se a oblékl si ji. Usmál jsem se nad tím, jak roztomile vypadal. Natáhl si ji přes ústa "Voní jako ty." řekl a nevinně se usmál. Políbil jsem ho a ruku v ruce jsme se vrátili domů. Všichni už spali, tak jsme se potichu vplížili do mého pokoje. Baek se uložil do mé postele a začal si číst něco na mobilu, podle jeho výrazu mi bylo naprosto jasné, kdo mu píše. Posadil jsem se obkročmo na jeho klín a vzal mu mobil z ruky, podíval jsem se na kilometr dlouhé zprávy od Chanyeola a mobil odhodil na druhý kraj postele.
Baek mě s překvapením sledoval, chytil jsem jeho ruce a držel je vzadu za jeho hlavou, zatím co jsem líbal jeho rty, byl prvně ohromený, ale po chvíli začal spolupracovat. Potřeboval jsem jeho myšlenky odvést jinam a dařilo se mi to, nechtěl jsem ho vidět smutného a už vůbec jsem mu nechtěl dovolit o tom přemýšlet. Uvědomoval jsem si, jakou má pro Chanyeola slabost a měl jsem strach, protože jsem věděl, že by byl schopný se k němu vrátit jen proto, aby se netrápil. "Uvolni se." zašeptal jsem mu do ucha, které jsem jemně skousnul, uchopil jsem jeho bradu a mírně otočil na stranu, abych měl lepší přístup k jeho krku, kde jsem jako vždy začal dělat bolestivé cucáky. Baek začal bez váhání svlékat moje tričko a odhodil ho na zem, jeho ruce putovaly po mých zádech, kde však nevydržely dlouho. Jeho doteky se přesunuly na moji hruď a posouvaly se pomalu dolů, rozepnul moje kalhoty a rukou hned vnikl do mých trenek.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Po době, která se zdála jako věčnost jsme znovu leželi vedle sebe a držíc se za ruku jsme rozdýchávali právě prožitý orgasmus. Baek se vyhoupnul na moji hruď a začal mě hravě líbat. "Chceš znova?" zeptal jsem se s úšklebkem na tváři, bouchnul mě pěstí do hrudi a vstal z postele "Jdu do sprchy." oznámil a posbíral ze země svoje oblečení. Chytil jsem ho za zápěstí a druhou rukou sjel po jeho trupu dolů až na jeho boky. "Jdu s tebou."
Když jsme znovu leželi v posteli, pustili jsme si film a můj hrudník sloužil Baekovi jako polštář. "Musím ti něco říct." prolomil jsem ticho, Baekhyun zvedl hlavu a tázavě se na mě podíval. "Zítra se stěhuju." S vytřeštěnýma očima se zamračil a zaryl mi nehty do hrudi. "Kam?" zeptal se vyděšeně. "No, je to na druhém konci města, ale budu bydlet sám a budu to mít blíž ke studiu." Oddechnul si a opřel si čelo o moji vystouplou klíční kost. "Lekl jsem se, že mě znovu opustíš." Vůbec se mi nelíbilo, jak zdůraznil slovo ZNOVU. "Nic takového zatím neplánuju." popíchl jsem ho a ďábelsky se na něj usmál. Ukázal mi ten nejvážnější a nejvytočenější pohled, který jsem měl za svůj život možnost vidět. "Ale noták." přetočil jsem ho pod sebe a jemně kousal jeho spodní ret. Vsunul ruku do mých vlasů a opřel svoje čelo o mé. "Po třetí už ne, pokud chceš, abych se ještě někdy postavil na nohy." Usmál jsem se, znovu se položil vedle něj, objal jsem ho kolem pasu a spokojeně usnul.
Ráno mě probudil zběsilý křik mámy. "Sehune! Pokud chceš stihnout.." zarazila se, když viděla v mé náruči stále klidně dřímajícího Baeka, zvedla ruce na znamení omluvy. "Jestli se chceš dnes stihnout přestěhovat, tak bychom měli začít něco dělat." Neochotně jsem pokýval hlavou a snažil se opatrně posadit, abych nevzbudil Baeka. Oblékl jsem se a zamířil rovnou do kuchyně, kde se už činila máma. Posadil jsem se ke stolu a protřel si oči, bylo tu moc světla. "Nepostřehla jsem, že by tu byl i Baek, když jsem šla spát." řekla mírně překvapeně. "Došli jsme až ráno." Máma se lehce usmála "Já vím, zlato, mám pokoj vedle vás," začal jsem se dusit čajem, který jsem právě pil. "A bohužel je vedle mého pokoje i koupelna." postavil jsem se "Myslím, že bych měl jít začít balit věci." vykřikl jsem bleskově vyletěl z kuchyně se svým rudým obličejem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
****
Takže koťátka, oficiálně vám oznamuji, že tohle je předposlední kapitola, takže doufám, že jste si ji pořádně užili, a že následující si užijete ještě víc!^^
