"Um..." To už? Unaveně si promnu oči a podívám se na budík, který se povaluje na stolku. Etta se vedle mě nespokojeně zavrtí a zívne. Což mě donutí, abych zívnul také. "Tak vstávat." Poplácám ji jemně po zádech a sám se zvednu. Mám co dělat, abych neslítl, jak se mi motají nohy. Když vlezu do koupelny, hned zapluju rovnou pod vlažnou sprchu. Kupodivu mě to docela osvěží...
V kuchyni mě už čeká hotová snídaně. Mamka mě vítá s pusou na čelo. Táta se zašklebí a napomíná ji, že už nejsem malé děcko. Přesto jakoby chtěl popřít svoje vlastní slova, se mě zeptá, jestli nechci odvést do školy. Tentokrát odmítnu. Nasoukám do sebe násilím pár soust a začnu se sbírat ze židle. Z vedlejší ještě seberu tašku a vydávám se ke dveřím. "Zůstaň Etto." Napomenu psa, který chtěl proklouznout dveřmi.
Pomalým krokem se šourám ke škole. Docela se divím, že si pamatuju cestu. Když vidím před školou ten mumraj, radši zpomalým krok. Vážně, už nechci být součástí tohohle. "Ahoj Tommy." S úsměvem mě poplácá po rameni moje 'nová' kamarádka. "Tak co? Jak se těšíš druhý den do školy?" Zazubí se. Je vidět, že má dobrou náladu. "Ano moc ne..." zadívám se znovu ke dveřím. "Chápu." Přikývne a soucitně se usměje. "Tak pojď, ať už to máme za sebou." Chytne mě za ruku a táhne mě ke škole. S utrpným pohledem v očích se vydávám do pekla reálného světa...
Zjistil jsem, že Tessa má skříňku celkem blízko té mé. Jen co jsem si uložil zatím nepotřebné učebnice, vydal jsem se do třídy. Podle rozvrhu je první hodina matika. Tessa jde se mnou. "Sedneš si ke mě?" Zeptám se ostýchavě. "Promiň, asi ne...máme totiž zasedací pořádek." Pokrčí rameny.
Tessa
Když mi Tommy první den řekl, že si nic nepamatuje, byla jsem mírně řečeno v šoku. Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna tohle se stane mému nejlepšímu kamarádovi. V tu chvíli jsem měla úplně zateměný mozek. Pak jsem si ale vzpomněla na dva lidi. Na Jamese, který zavinil nehodu, kvůli svojí zbrklosti..., a hlavně na Adama... . On ještě neví, že už je Tommy vzůru a nic si nepamatuje.
Ty první měsíce za Tommym chodil každý den do nemocnice. Občas jsem šla s ním. Za to James...ani se nepřišel omluvit jeho rodičům. Jakmile se zotavil ze svých zraněních, odstěhoval se. A vlastně je to tak lepší. Nemohla bych ho výdat ve škole každý den a Adam by ho při nejmenším zabil. Jasper, který byl spolujezdec, tady zůstal, ale často chybí. Buď je nemocný, anebo má schůzky s psychiatrem.
Bojím se, jak to Adam přijme. Jistě, bude šťastný, že se Tommy vrátil do školy, ale za jakou cenu? A jak se Tommy srovná s tím, že je gey? Budou to mít zatraceně těžké...
Musím někde odchytit Adama, dřív, než se potká s Tommym. Nemuselo by to dopadnout dobře. "Sedneš si ke mě?" Vytrhne mě z myšlenek člověk, kterého se týkaly. "Promiň asi ne...máme totiž zasedací pořádek." Tommy nic nenamítá. Taky vypadá zamyšleně.
Jen co dojdem do třídy, hodim batoh na židli a zase se vydávam ke skříňkám. Adam by měl už dneska přijít do školy. Musím ho nějak připravit na ten...šok. "Adame?!" Vrazím do něj omylem. Zase jsem se zapomněla. Potom si ale oddychnu. Stihla jsem to. "Tess, kam tak chvátáš?" Utahuje si ze mě. To je mu podobné. "Šla jsem za tebou." Nakrčím obočí. "Co ti vlastně bylo?"
Chtěla jsem ještě dodat simulante, ale na pošťuchování bude spoustu času potom. "Měl jsem horečku. Znáš to." Pokrčí flegmaticky rameny. Až se dozví, že je Tommy tady, tak tak klidný nebude. "Promiň, už budu muset jít do třídy." Obejde mě. "No počkej!" Chytím ho na poslední chvílí za rameno. "Copak? To jsem ti tak chyběl, že mě nenecháš dojít ani do třídy?" Pozvedne pobaveně obočí. "Nech toho. Potřebuju si s tebou promluvit. Teď hned!" Dodám ještě naléhavěji. "Teď?" Povzdychne si. "Nestihnu si připravit na hodinu."svraští obočí."Čemu jsi nerozuměl na slově hned? A nenech se vysmát. Viděla už jsem tě párkrát za školou, tak mi tady nenamlovej to, že se nestihneš připravit. Ta chvilka tě nezabije. Tohle je důležitější, věř mi." "Tak o co jde?" Myslím, že je trochu naštvaný. Rozhlédnu se po chodbě a odtáhnu ho kousek na stranu. "Tak fajn. Nejdřív mi slib, že nebudeš vyvádět a dělat ukvapené závěry." Adam na mě vytřeští oči a vyděšeně se na mě zadívá. Pak váhavě přikývne.
Ještě přemýšlím, jak nejjemněji mu to oznámit, ale nemá smysl chodit kolem horké kaše, zvlášť, když je tak málo času na tak důležitou věc. Co se týká Tommyho, je Adam poslední rok a půl citlivý, ikdyž se snaží nedávat to před ostatními lidmi najevo. Kromě svých přátel, nikdo neví, že je Adam a Tommy gey. Jenže, teď to neví ani Tommy. A to je snad ještě nejhorší. "Tak o co jde?" Luskne mi Adam prsty před očima. "Tommy se probudil a je zpátky ve škole!" Vyplyvnu a vytřeštím oči. "Jenže....to není všechno..."
