Mamka nás oba dovede do obývacího pokoje, který je zárověň napojený i na kuchyni. Oba se usadíme na gauč a mamka na křeslo proti nám. "Nedáte si něco k pití?" Podívá se na Adama. Ten jen zakroutí hlavou. "Já si dám vodu." Vyhrknu. "...prosím." mamka se zvedne a odejde do kuchyně. V domě nastane hrobové ticho. Jediné co slyším, je zvuk vody, kterou mamka nalévá do sklenice. Po chvíli se vrátí a položí skleničku přede mě na stůl. "Jak se mají rodiče, Adame?" Zeptá se mamka, aby řeč nestála. "Dobře. Oba jsou ale věčně v práci." Povzdechne si. Mamka se na něj soucitně podívá. Já se v tu chvílí začnu červenat, protože mi hlavou probleskne už známá vzpomínka.
"Ehm...mohl bych si odnést tašku do pokoje?" Zeptám se. Nestihl jsem si ji odnést. "Teď? Máme tady hosta a taška počká." Odbyje mě mamka. To mi dělá naschvál. "A jak bylo ve škole?" Zeptá se mamka jako každý den. "Fajn." Pokrčím rameny. Opět nastane trapná chvíle ticha. Co bych teď dal za sérum neviditelnosti. "Doufám, že na Tommyho daváš pozor, Adame. Jednou nám tady málem omdlel. Bojím se, aby se to neopakovalo třeba ve škole." "Mami..." přeruším ji rychle a spražím ji pohledem. Teď si o mě bude Adam myslet, že jsem nějaká chudinka. "Nebojte se paní Ratliffová." Pousměje se Adam a nenápadně mě pohladí po ruce. Ten posunek mě kupodivu trochu uklidní. Mamka dělá, jakoby nic neviděla, ale i tak na její tváři vidím něco jako spokojený výraz, což mě taky trochu uklidní. "No, ráda bych si s vámi ještě povídala, ale musím jít nakoupit." Zvedne se mamka nečekaně z gauče. "Tommy, táta za chvíli přijede." Usměje se a vytratí se v chodbě. Za chvíli už jen slyším cvaknutí dveří. "Ehm...vážně nechceš nic k pití?" Nervózně si poposednu. "Tak možná taky vodu." Pokrčí můj "vetřelec" rameny.
Z kuchyně přinesu tedy další skleničku s vodou a postavím ji před Adama. "Ještě si půjdu odnést batoh do pokoje." Ukážu směrem k chodbě, kde před chvílí zmizela mamka. Beru batoh do ruky a po schodech si razím do pokoje, kde hodím batoh na zem. Etta spokojeně chrní u postele a ne na posteli, což můžu považovat za malý zázrak. Nebudu mít peřinu od chlupů. Na chvíli se rozhlédnu po pokoji a můj zrak padne na fotku, která leží na stolku. Zhypnotizovaně přistoupím ke stolku a fotku uchopím do ruky. V tu chvíli se mi zatmí před očima a poslední co slyším, je zvuk rozbíjejícího se skla....
"Tommy, sedni si Adamovi na klín..." hihňá se přiblble Jasper, zatímco drží mobil v ruce. Už má trochu upito... a já asi taky, protože bez ostychu vyplním jeho rozkaz. Všichni tři se u toho smějeme jak praštění. Adam mi obmotá jednu ruku kolem pasu. Já se ho pro změnu chytím kolem krku. Jasper ukáže palec hor a vyfotí nás.....
"Vážně tady?" Vydechnu a rozhlédnu se po šatnách. Oba jsme přišli kvůli včerejšku pozdě do školy. "Hm..." zavrní mi Adam do ucha a přirazí mě k jedné ze skříněk. Ihned mě začně horlivě líbat. Adrenalin, který mi proudí v žilách mě nutí být neustále v pozoru. Jakmile mi ale Adam zajede rukou do klína, veškerá moje zdrženlivost jde k čertu. Musím si rukou zakrýt ústa, jinak bych sténal na celou školu....
"Jamesi, aspoň zpomal." Zavrčí Jasper naštvaně, ale on ho vůbec neposlouchá. Za chvíli se ozve ostrý zvuk brždění. "Jamesi!" Vykřikne můj kamarád....
"Miluju tě..." pohladí mě Adam lehce po tváři. Ihned se do toho dotyku opřu a jeho dlaň překryju svoji....
Adam
Najednou uslyším ránu, která pochází odněkud se shora. Okamžitě se vymrštím do stoje a rozeběhnu se k Tommymu pokoji. Schody beru téměř po třech a di jeho pokoje vpadnu jako uragán. "Tommy!"
_____________________________________
Tak a je tu po dlouhé době další díl. Je trochu kratší...já vím xD
Ale mám toho teď hodně a nevím, co dřív :/
Jinak se omlouvám za případné chyby 😅
Moc všem děkuju, že se mnou neztrácíte trpělivost :3
