V celém domě panovalo hrobové ticho. Kdyby se tu nacházelo malé miminko, zněl by domem alespoň jeho pláč, ale takhle tu není slyšet nic. Vím, že mi Dylan řekl, abych si to děťátko nechala. Nechtěla jsem ho dát pryč, ale vesmír měl jiné plány, protože jsem potratila. Nepodstoupila jsem interupci, prostě jen samovolně přišla o miminko, které tu mohlo být s námi. Vždy když mé myšlenky zbloudily k tomuto tématu, draly se mi slzy do očí.
Nad tím vším jsem přemýšlela, když v tom zazvonil zvonek. „Jdu tam" ozvalo se ze zdola. I když jsem věděla, že Dylan šel otevřít, zvědavost by mi nedovolila, se tam nepodívat.
U dveří stál jakýsi chlap. Celý byl oděn do černého oblečení. Z opasku mu vykukovala pistol a v ruce držel menší, stříbrný kufřík. Neslyšela jsem co říkal, ale nic hezkého to rozhodně nebylo. Měl nataženou dlaň, asi něco vyžadoval. Dylan neznámého chlapa vytlačil ven i s jeho kufříkem a prudce práskl dveřmi.
Nechtěla jsme se vyptávat kdo to byl a co chtěl. Zjistím si to dříve nebo později sama.
Tak to byl jen takový kratičký úvod do druhého dílu příběhu Nevinná.❤
Líbil se vám?
Ještě nevím jestli tenhle druhý díl budu psát, je to jen takový pokus.
ČTEŠ
Vinna
Romance{ Druhý díl příběhu Nevinná } Princ si vzal princeznu a žili spolu šťastným životem, ale v téhle pohádce nic netrvá věčně, a tak i jednou veškerá pohoda, která ovládala jejich obydlí zmizí a nahradí ji strach a vůle získat své štěstí zpátky.
