Vinna

Sama to nezvládnu

Nasedla jsem do modrého lexusu patřícího mému největšímu nepříteli.

,,Dražší auto sis pořídit nemohl?" zeptala jsem se žárlivě s ironií v hlase.

,,Mohl" zašklebil se, strčil klíč do zámku a nastartoval můj vysněný vůz, což rozeznělo hudbu pro mé uši.

,,Co jsi chtěla?" šel ihned k věci a to se mi nelíbilo, bojím se, že když mu objasním celý můj plán, naštve se a vysadí mě někde v lese.

,,No...potřebuju pomoct" chodila jsem okolo horké kaše, protože bych se nerada spálila.

,,Vyklop to Kathrin, nemám čas" pronesl nervózně a věnoval mi dlouhý prozíravý pohled.

,,Co to děláš? Soustřeď se na řízení!" napomenula jsem ho po několika minutách, kdy se mi díval do očí a nedával pozor na cestu.

,,Budu se dívat na tebe dokud mi to neřekneš" pronesl větu, která se mi dostala pod kůži, to snad nemyslí vážně.

,,Dobře, mám plán a jeho značnou část tvoříš i ty. Dylan je někde...vlastně nikdo neví kde a já ho potřebuju najít. K tomu, abych ho zase spatřila musím mít nějaké informace o jeho minulosti, které mi poskytneš ty, takže cílem téhle cesty se stává tvůj dům" vychrlila jsem ze sebe co nejrychleji, aby se už konečně začal soustředit na řízení.

,,Ok" vrátil svou hlavu do normální pozice a já byla vcelku zaskočená, čekala jsem od něj, že bude trochu protestovat, nadávat nebo křičet, že se do toho nemám plést, ale on nečekaně souhlasil.

Konečně naše auto dorazilo na místo určení a my mohli v klidu vystoupit. James mě zavedl do obýváku, kde se usadil na gauč naproti mé maličkosti.

,,Tak co všechno chceš vědět?" dal si nohu přes nohu a v židli se uvelebil tak zvláštně, že jsem začala pochybovat o jeho orientaci.

,,S kým měl Dylan problémy?" tahle otázka mě napadla zcela spontánně, ale ty další byly již dopředu připravené.

,,Se spousty lidma, ale hlavně se zapletl s mafií, kdyby nebyl...." radši svou větu nedokončil, ale dokázala jsem si do prázdné mezery dosadit to hanlivé slovo, kterým chtěl Dylana nazvat.

,,Dobře a kdo všechno je v té mafii a hlavně, kde sídlí?"
potřebovala jsem vědět všechny maličkosti, které by mě dovedly k Dylnovi, protože i ten nejmenší kousek skládačky je důležitý.

,,Šéf celé mafie si říká Marcus, má na všechny svoje muže obrovský vliv, poslouchají ho na slovo. Dlaším významným článkem je Nicolas Richardero" jen co to dořekl, uvědomila jsem si o koho se jedná. Nicolas Richardero, to je můj Nick, kluk který mě unesl na ranč, těď už mi to všechno začíná dávat smysl.

,,Sídlí ve staré budově, kde dříve fungovala známá počítačová firma, je to asi třicet kilometrů odtud. A navíc pokud tam chceš jít tak ti to neodovolím, ne teď" vstal a sedl si vedle mě.

,,Proč ne? Musím tam jít," snažila jsem se ho přesvědčit, ale to bylo marné, jestli je stejně tvrdohlavý jako já, tak s tím nic neudělám.

,,Klidně tam jdi, ale ne teď" znělo to jako by měl nějaký plán, ale to se mi asi jen zdálo.

,,A proč ne? Řekni mi jeden jediný důvod, proč bych měla čekat a riskovat tak Dylanův život!" celou naší konverzaci jsem začínala brát dosti vážně, ale James si se mnou jen zahrával nebo mi to alespoň tak připadalo.

,,Nejdřív se musíš naučit zacházet s tímhle," hodil po mně těžkou, černou pistol a já se vyděsila.

,,Běžně nosíš po kapsách zbraně?" na tváři se mi vytvořil výraz, o kterém jsem sama nevěděla, co přesně znamená.

,,Občas" zdvihl ramena ke svému krku a maličko se usmál.

Z pohledu Dylana:
Krásná blondýnka znovu seděla po mém boku a tentokrát mě hladila po tváři.

,,Nesnáším jí a vím, že ty jsi na tom stejně jako já" zašvitořila zlověstně a sedla si mi na klín. Bohužel jsem nemohl nic dělat, protože mé tělo bylo pevně připoutané k mohutné židli, takže jediné co mi zbývalo bylo čekat co se stane dál.

Tak je tu další slíbený díl.
Líbí se vám?
Děkuju za přečtení. 💙