Brácha Youtuber

33. Tak zase letim..

ADEL
"Ja nechcu pryč" povzdechla jsem si a pevně jsem ho objala
"Lásko letíš až zajtra ráno , ešte máme celý deň" řekl povzbudivě
"A pak se zase dlouho neuvidíme..," zamumlala jsem smutně
"Dnešok si užijeme" usmál se
"Hm.." zabručela jsem
"Pozri sa mi do očí.." jak řekl tak jsem udělala "Dnešok bude top" mrkl na mě
"Tak jo no" usmála jsem se "A co budeme dělat?" Zeptala jsem se
"No vieš zlato , to je prekvapenie" uculil se nevině
"Nee" zaskuhrala jsem
"Ánoo" zavázal mi oči šátkem. Vyšli jsme ven. Šli jsme asi tak hodinu. Celou cestou jsem zkoušela z Maja dostat, kam mě tovlastně vede
"Majo tak už mi to řekni a sundej mi ten šátek"řekla jsem naoko uraženě. Zastavili jsme
"Ty si tak netrpezlivá" zasmâl se a začal mi rozvazovat šátek.
"To vážně?" Začala jsem se smát "Vzal jsi mě do zoo" vyjekla jsem a objala jsem ho
"Predsa viem, že si ako malé dieťa a rada jezdíšna takéto výlety" mrkl na mě a šel k pokladně
"Miláčku? Můžu tě vyfotit s tvým dvojčetem?" Zeptala jsem se a ukazala jsem na výběh s gorilama
"Ty si ale mrcha" zasmál se a kousl mě do ramene. Dali jsme si s nimi selfie stejně jako s ostatními zvířaty. Koupili jsme si čepici, která vypadala jako lemur.
"No ne" odporovala jsem
"No áno" hádal se dál
"Ja si nenechám namalovat portrét, obzvlášť, když máme pokreslený obličeje" složila jsem ruce na prsou
"Smola"zašeptal a objal mě. Pán začal kreslit a během pár minut bylo nakresleno. Majko ho poprosil ještě o jeden. Začalo se stmívat a my se vydali dom.
"Zejtra mi to letí v 5:00" řekla jsem smutně
"Já viem,ale čoskoro sa uvidíme" dal mi pusu na čelo
"Ke všemu jestli taťka zjistil že jsem nebyla doma.." pevně jsem ho objala
"Nič nezistí , neboj" začal mě utěšovat
"Co když jo?" Zeptala jsem se smutně
"Žiadne čo ak .. Bude to v pohode" koukl mi do očí a políbil mě
"Dobře" řekla jsem.Došli jsme domů, vykoupali jsme se a šli jsme spát. Vzbudila jsem se ve 3:00. Majo ještě spal, dala jsem mu pusu na čelo a vyhrabala jsem se z postele. Udělala jsem si culík, oblékla jsem si kalgoty a tílko. Lechce jsem se namalovala, napsala jsem Majovi dopis, vzala jsem kufr a sešla jsem schody.
Na letišti bylo prázdno, v letadle byl klid a doma nikdo nebyl, protože Adam a Bětka ve škole a táta v práci. Vyšla jsem schody a v pokoji jsem si vybalila. Převlíkla jsem se do tepláků, Majova trička a udělala jsem si vysoký culík.
"Ahoj, tak už jsi doma?" Zeptal se Adam
"Ty nejsi ve škole?" Vyvalila jsem oči
"Odpadli mi poslední 2 hodiny" řekl
"Taťka na nic nepřišel?" Zeptala jsem se
"Nene, jen byl naštvanej že nevylejzáš zase z pokoje" zasmál se
"Děkuju že jsi mě kryl" objala jsem ho
"Já jsem hlavně rád, že se ti nic nestalo" usmál se a objetí mi opětoval
"A co novýho?" Sedli jsme si na postel
"No.. Mám holku.." nervózně si prohrábl vlasy
"Takže kdo to je?"vyjekla jsem natěšeně
"Anička" usmál se
"Já ti to tak přeju" uculila jsem se a objala jsem ho
"Co Majo? Jak vám to klape?" Zeptal se
"Jak víš že spolu chodíme?" Zvedla jsem obočí
"Bože Adel, letěla jsi za nim, je vidět že jsi brečela a celkově se k sobě máte" zasmál se
"Já doufala, že si toho nikdo nevšimne" sklopila jsem hlavu "S Majem totiž nevíme jak dlouho nám to vydrží" dodala jsem
"Jak dlouho spolu jste?" Zeptal se
"Dva týdny" odpověděla jsem
"Tak snad vam to vydrží" usmál se

----------------------------------------------
Ahoooj,
Jedna delší část, protože dlouho nic nebylo a nebylo to z důvodu, že by mě to přestalo bavit, ale bylo to z důvodu, že nejsem doma.
Předpokládám, že do pátku nic nevýjde. Takže až příští týden, paa