Brácha Youtuber

Sen..

ADEL

Ležím a nemůžu spát. Ne, nebrečím, jen mám pocit, že mi tu něco chybí. Sama se sebou jsem spokojená, ale nejsem zvyklá usínat bez něj. Vzala jsem mobil s účelem, napsal Lubošovi sms, jenže mi přišla zpráva, než jsem něco stačila napsat

Luboš je koště - Je to takový divný, neusínat vedle tebe..

Me - Teď jsem ti chtěla psát..

Luboš je koště - Je to jen o zvyku :)) V klidu zavři oči a spi :*

Me - Bojím se tu sama :(

Luboš je koště - Tak se neboj, zítra tě vyzvednu a půjdeme do školy. Po cestě vymyslíme nějakou okecávku, však to znáš :D  Mám tě rád<3 Dobrou:))

Me - Jo znám.. Já tebe taky, dobrou<3

Položila jsem mobil a po hoďce jsem usnula..

"Ty chceš zaspat?" zasmál se někdo vedle mě. Unaveně jsem otevřela oči

"Ne? Kolik je?" zívla jsem

"Málo, ale chce to nějakou tu okecávku" zatvářil se jak andílek

"Ńo tak povídej" mrkla jsem a šla jsem ke skříni, abych si vybrala oblečení

"Každej bude asi překvapenej, když tam vejdeš.." začal

"Fakt jo?" řekla jsem ironicky a Luboš po mně hodil polštář

"Neskákej mi do řeči" zamračil se a já mu poslala vzdušnou pusu "Takže řekneš, že jsi v tom letadle byla, ale že jste spadli kousek od ostrova a ty společně třeba s pěti lidma jste přežili, ale nemohli jste se dostat pryč" vyprávěl mezitím co jsem se oblékala. Vzala jsem si dlouhé bílé tílko s výkrojema na bocích a světlé roztrhané džíny., abych ladila s Lubošem.. Ten měl džíny, bílé triko, koženou bundu a černé brýle na očích

"Nechceš mi to sepsat?" zvedla jsem obočí

"Adeliznoo ty se vůbec nesnažíš" zakňučel. Zakroutila jsem hlavou a vzala kulmu na vlasy "Neee" křikl

"Co je?" zeptal jsem se

"Já ti je chcu nakulmovat" ohrnul sodní ret. Mou odpovědí bylo, jen prosté natažení ruky s kulmou k němu. Začal mi kulmovat vlasy a já se začala malovat. Povídali jsme si a nakonec jsem mu ten plán s ostrovem odsouhlasila. Než jsme vyšli, oblékla jsem si koženou bundu. Když jsme vyšli ven, zastavila jsem se, popadl mě strach.. Luboš se na mě otočil "Zvládneme to ok?" usmál se

"Ok.." úsměv jsem mu oplatila a vydali jsme se do školy. Ale už před školou se na mě nahrnulo hrozně moc lidí "Hej!" křikla jsem a všichni zmlkli "Jsem živá, zdravá, tak mě nechte prosím pojít do školy. Je milé jak se všichni staráte, ale já chci chvilku klid. Když se budete chtít zeptat, tak se ptejte, ale po jednom jasný?" dokončila jsem monolog a podívala jsem se na Luboše, který se začal smát a vedle něj Andy, Míša, Péťa a Terka

"Jsem ráda že tu jsi" objala mě Terezka

"Chyběli jste mi" řekla jsem, když přišli všechny

"Ty nám víc" usmála se Andy a objala mě

"Ady? Někdo s tebou chce mluvit.." ozvala se Míša a ukázala na Lídu

"Ahoj.." pozdravila smutně. Kývla jsem na pozdrav. "Vím, že se na mě zlobíš, nedivím se.. Ale.. Nemohly bychom spolu normálně vycházet?" zeptala se

"Mohli. Jen prosím.. Nemluv předemnou o NĚM" mile jsem se usmála

"Děkuji" objala mě. Pak odešla

"Uuhh Adélka má dobré srdíčko" zasmál se Vojta

"Jo taky tě ráda vidím" pozorovala jsem jak předemnou stojí s tím jeho klasickým úsměvem

"Co tak koukáš?" šibalsky se usmál

"Jsi furt stejně ošklivej" vyplázla jsem jazyk

"Ty mrcho!" zasmál se. Šli jsme do třídy a sedli si na svá místa. Den byl fajn,ale od rána jsem neviděla Luboše, zajímalo by mě kam zmizel. Stála jsem u skříňky a jen tak jsem se rozhlížela.

"Šel domů, říkal, že si musí něco zařídit" řekl vedle mě Honza

"K-Kdo?" dělala jsem že nevím

"Adyy.. Hledáš Luboše" řekl se smíchem

"Tady je někdo zamilovanej" přidal s napohodu Adam

"Max do tebe brácha" vyplázla jsem jazyk. Oblékla sem si bundu a vyšla jsem ze školy. Šla jsem domů. Najedla jsem se, převlékla a pustila film. Adam má ještě odpoledku, takže jsem doma sama. Vzala jsem mobil a vytočila Lubošovo číslo

L: Ano?

Me: Kam jsi zmizel? Myslela jsem že budeš dneska se mnou

L: Promiň, musel jsem si něco zařídit, večer mi otevři balkon

Me: Dobře, pa

L: Čau

Natěšeně jsem otevřela balkon a šla jsem si dát sprchu a pak v tričku na večeři. Je 19:00 a já řekla dole všem, že si jdu lehnout. Sedla jsem si na postel a čekala

"Ahooj" pozdravil a zavřel za sebou

"Ahojj" objala jsem ho. Povídali jsme si už asi 4 hodiny "A  zůstaneš tu dneska?" zeptala jsem se

"Jako přes noc?" zvedl obočí

"Jo jako přes noc" zasmála jsem se

"Moc rád" řekl. Lehli jsme si a já po chvilce v jeho objetí usnula

LUBOŠ

Pozoroval jsem jak spí a najednou jí po tváři stekla slza.. "Adel?" utřel jsem jí slzu "Adel vstávej." vzbudil jsem jí "Co se ti zdálo?" zeptal jsem se vyděšeně

"Řekl jsi mi že mě miluješ" řekla zlomeným hlasem

"A kvůli tomu brečíš?" smutně jsem jí pohladil po tváři

"Brečím kvůli tomu, že se to nikdy nestane" po tváři jí steklo pár dalších slz a já nevěděl co jí na to říct