Brácha Youtuber

Ještě chvíli..

LUBOŠ

Rychle jsem si sedl a snažil jsem se na ní nekoukat "Ještě ne prosím" mluvil jsem si sám pro sebe "Ještě chvíli.." hlavu jsem si dal do dlaní

"Co je?" zeptala se smutně

"Adel já nemůžu.. Miluju tě, opravdu, ale nemůžu ti dát všechno co chci. Mám toho málo a chci pro tebe to nejlepší.. Ještě není správný čas.." otočil jsem se na ní a měla skleněné oči

"Já chci jen tebe, nic víc.." začala plakat

"Neplakej prosím.." objal jsem jí

"Kdy bude ten správný čas?" zeptala se po chvíli ticha

"Brzo, slibuju a pak tě klidně vezmu na Biebera" uchechtl jsem se "Jen musíme chvilku počkat.." dal jsem jí pusu do vlasů. Pak jsme usnuli.. Vzbudil jsem se dřív jak ona a koukal jak spí. Jsem rád, že my mou lásku oplácí, ale není vše připravené. Jsem si jistý, že ji miluju a že ji nikdy neublížím jako to udělal Martin, Vojta a Majo. Nemohl bych to udělat..

"Adame?" vešel jsem k němu do pokoje

"Co ty tu děláš?" zeptal se

"Řekl jsem jí to.." sklopil jsem hlavu

"A..?" koukal na mě jak na obrázek

"Taky mě miluje" odpověděl jsem s úsměvem

"Jenže..?" poznal že to má háček

"Ještě to není hotový.." povzdychl jsem si

"Luboši.. Jí by stačilo jen, kdyby jsi jí opravdu miloval, víc nechce.." zakroutil hlavou

"Jenže já jí to chci dokázat.. Chci jí dokázat jak moc jí miluju a jak moc o ní stojím.." řekl jsem

"A co Majo?" zeptal se

"Co s ním?" zvedl jsem obočí

"Došlo mu, že udělal kravinu a chce jí zpátky." jakmile to dořekl, zastavilo se mi srdce

"Nevzdám se jí. On udělal chybu a málem dohnal Adel do blázince a on to moc dobře ví!" křikl jsem

"Nekřič!" zvýšil na mě hlas

"Proč na sebe řvete?" zeptala se rozespale

"Klučičí záležitost" usmál jsem se a ona n mě smutně koukala "Děje se něco?" koukl jsem jí do očí a viděl smutek

"Tohle mi řekl Majo, když jsi na něj křičel před školou a vy jste se bavili o něm a o Lídě.." zašeptala

"Promiň" objal jsem jí a doufal že to nikdy neskončí. Pak se sebrala a odešla. Po půl hodině jsem za ní šel, ale na posteli byl jen papírek

Nevím kdy se vrátím a ani to vědět nechci, nemějte o mě strach, jen chci být sama a srovnat si to v hlavě.. Brzo se uvidíme xoxo Adel

Co  když do toho zase spadne? Co když půjde za Mariánem? Co když zmizí? hlavou se mi honili ty nejhorší možnosti. Tak moc se bojím. Vzal jsem bundu a vyběhl z domu. Běžel jsem směr škola a pak do lesa. Vlezl jsem do toho jejich úkrytu a Adel tam stála s čajem a koukala na mě jak na idiota

"Asi nerozumíš tomu chci být sama že?" protočila očima

"Bál jsem se, že do toho spadneš a že se ti něco stane a.." umlčely mě její rty na těch mých

"Jsem v pořádku, jen si to chci srovnat v hlavě okay?" řekla v klidu a pohladila mě s úsměvem po tváři. Na nic jsem nečekal a políbil jsem jí. Položil jsem ruce na její boky, na což mi bylo oplátkou propojení jejích rukou za mým krkem.

"To jen abys věděla jak dobrej jsem líbač" zasmál jsem se a ona se mnou

"Dobře budu si to pamatovat" pustila se mě s úsměvěm

"Ady?" zavolal jsem když mi zmizela z dohledu

"Ano?" vykoukla z obýváku

"Musím na pár dní odjet" smutně jsem se podíval

"Proč?" vyšpulila spodní ret

"Aby se nám brzy naplnil náš sen a už se neptej" dal jsem jí pusu na čelo "Vrátím se za  3 dny" odvedl jsem jí domů a šel k autu. Stála u okna a pozorovala mě. Nasedl jsem do auta a jel směr O2 aréna. Mám dost práce s přípravami.  Snad se jí to bude líbit..