Brácha Youtuber

Yes

ADEL

"Adel?" vlezl do pokoje Adam

"Co chceš?" zabručela jsem

"Já nic, ale osoba dole ano" protočil očima a odešel. Otráveně jsem se zvedla a šoupavým krokem jsem šla dolů. Kdyby, vás to zajímalo, Luboše jsem naposled viděla v ten den co  jsme si zazpívali se Shawnem.Majo sem leze každej den a Honza? S tim jsem v pohodě a skoro každej den chodíme ven. Jednoduše Luboš se na mě vykašlal.

"Ahoj" stál tam v košili, s pugetem růží a velkým plyšovým jednorožcem

"Čau" opřela jsem se o stěnu se založenýma rukama a sjela jsem ho pohledem

"Zlobíš se?" zeptal se

"Myslíš?" uchechtla jsem se ironicky

"Říkal jsem ti, že ještě nebyl čas.." povzdechl si

"A teď už je?" zvedla jsem obočí

"Kdyby nebyl, tak se sem netáhnu s jednorožcem, kterej má metr a půl a se stovkou růží" zasmál se a došel ke mně, pak se pouze sklonil a políbil mě

"Co bude teď?" zeptala jsem s a koukala mu do očí. Odstoupil a klekl si jedním kolenem na zem a z kapsy vytáhl malou červenou krabičku

"Adélo Dubovská, prokážeš mi tu čest a staneš se mou přítelkyní? Slibuji, že ti budu vždy věrný a nikdy, opakuji nikdy tě neopustím.." otevřel kravičku a v ní se leskl stříbrná prstýnek se srdíčkem

"Luboši Kulíšku, ano stanu se tvou přítelkyní" zasmála jsem se přes slzy a skočila mu okolo krku

*o dvě hodiny později*

"Jako princezno, já vím, že ti ten jednorožec udělal radost a jsem za to rád, ale zkus se chvilku věnovat mě" zasmál se Luboš

"Ne" dala jsem nos nahoru

"Adélkooo" začal mě obímat

"Nech mě, mám intimčo s panem Duhovcem" Natiskla jsem se na plyšáka

"Adame!!" začal křičet přes celej dům.

"Co je?!" zeptal se vyděšeně když přiběhl

"Tvoje sestra mě podvádí s plyšákem, kterýho jsem jí dal" seděl n postelia trucoval, zatím co já se smála do plyšáka

"Luboši víš jak moc miluje plyšáky" zasmál se

"Mě ale miluje víc" otočil se na mě. Koukla jsem na Adama a ten zadržoval smích

"Jo když si to myslíš" snažil se znít vážně

"Nebo ne?" rejpl do mě

"Ale joo" řekl jsem ironicky

"Adéloo" začal mě lechtat

"Jako děti" zakroutil hlavou a odešel. Luboš mě přestal lechtat a culil se jak sluníčko

"Co je?" podezíravě jsem se něj koukla

"Nic" šibalsky se usmál a lehl si na záda. Zabiju ho

"Co si provedl?!" sedla jsem si na něj a propalovala ho pohledem

"Neřeknu ti to, dokuď neřekneš, že mě miluješ" sedl si a hladil mě po bokách

"Dobrá, Miluji tě Luboši' pohladila jsem ho po tváři. Nic neřekl, jen mě políbil

"Chceš vědět co jsem provedl?" držel mě za ruku a culil se. S úsměvem jsem kývla "Získal jsem si tvoje srdce" podíval se mi do očí.

"To už dávno" uchechtla jsem se a rozcuchala jsem mu vlasy

Flashback

"Adel? Tohle je Luboš, můj bratranec" představil mi ho

"Ahoj, já jsem Adéla, Martinova přítelkyně, doufám, že budeme přátelé" podala jsem mu ruku

"Myslím, že my dva si budeme rozumět" krásně se usmál. Miluju Martina, ale tenhle kluk je úžasnej

End od flashback

Leželi jsme v objetí v posteli a povídali si. Byla jsem překvapená, že si pamatuje všechny naše zážitky.

"Dnes máme rodinou večeři.." povzdechl si

"Bude tam Martin.. Bojíš se, co na to řekne?" podívala jsem se mu do očí

"Ne" odpověděl

"Proč mi lžeš?" zvedla jsem obočí

"Protože ty by jsi pak z toho měla špatnej pocit.." odvrátil pohled

"Podívej se mi do očí" řekla jsem. Chvíli váhal, ale pak to udělal. "Dobrá, teď mi slib, že mi nebudeš lhát ani v ty největší prkotině" stiskla jsem mu ruku

"Slibuju" usmál se

"Miluju tě" políbila jsem ho na tvář

"Miluju tě" dal mi pusu na čelo a dál jsme se koukali na telku