4. Míša

1.1K 69 0
                                    

ADEL
*o měsíc později*
Šli jsme s Honzou do třídy, ale on byl takovej nesvůj. Byl v klidu a vůbec nemluvil.. Něco se děje
"Mente co je?" Už jsem to nevydržela a stoupla jsem si před něj
"Co by?!" Odsekl hnusně a obešel me
"Co jsem ti k sakru udělala?!" Vyjekla jsem naštvaně
" Celej měsíc co jsem tady mi tvrdíš že nikoho nemáš.. Tak proč mi sakra lžeš?!" Křikl,rozhodil rukama a sedl si na lavičku
"A to jsi vzal kde zase?" Zeptala jsem se v klidu
"Martin mi asi před dvouma tejdnama řekl že jste zase spolu" prohrábl si vlasy a podíval se na mě
"Ty mu to věříš?" Sedla jsem si vedle něj
"Nevím čemu mám věřit" zvedl se a odešel.. To přeci neni možný?! Seděla jsem tam s hlavou v dlaních a přemýšlela jsem. Proč by to Martin dělal? Co má za problém? Proč chce abychom se s Honzou bavili?
"Ady? Já po sto letech přijedu a najdu tě tu v takovymhle stavu!" Řekla rozčíleně ale zároveň smutně osoba, kterou nadevše miluju
"Mišpulíne!!!" Vykřikla jsem a objala jsem ji. S Míšou se známe od 4 let. Je to moje nejlepší kámoška, jenže se dostala na střední v zahraničí a odjela. Od tý doby jsme se viděli jen jednou a to před 2 rokama
"Taky tě ráda vidím!" Zasmála se "Tak a teď mi řekni, co se stalo?" Řekla vážně. Všechno jsen jí povyprávěla a vzhledem k tomu, že dneska máme stejně projekťák, tak jsem byla celý den s ní
"A jak to s tim Honzou teda máš?" Zeptala se
"Já nevím.. Mám ho ráda, za ten měsíc jsme se dost sblížili.. Ale nevěří mi.." řekla jsem smutně
"Teď už věřim" ozvalo se za mnou a já se prudce otočila "Martin mi to vysvětlil a přiznal že lhal" dodal a ja se usmala
"Víš že cizí rozhovory se neposlouchaj?" Zeptala se Míša
"A ty jsi?" Zvedl jedno obočí
"Její životní láska" usmála se
"To asi ne, to jsem totiž já" řekl vážne
"Hej lidi!! Já vim že jsem dokonalá ale nemusíte se o mě prát" stoupla jsem si mezi ně
"Stejně je moje" řekl směrem k Míše
"Zas tak si nevěř" složila ruce na prsou
"Nezajdem radši někam na oběd?" Zasmála jsem se
"Tak jo jdem" usmál se Honza
"Všichni tři" dodala jsem
"Ale no taaak" zakňučel
"Běžte sami, stejně to tady musim všechno oběhnout" mrkla na nás
"Ale.." namítla jsem
"Nee padej" zasmála se a strčila do mě. Protočila jsem oči a šla jsem, zašli jsme na oběd a pak jsme celej den courali po Paládku
"Mente ty si magor" myslela jsem že umřu. Sedl si v hračkárně na nějakýho plyšovýho koně a dělal že jede závod
"Nevyrušuj!! Macák a jeho věrný kůň se řítí do finále.. Posledních par metru a... Je to taam!!!!" Teď sem vybuchla úplně.
"Tak pane výherce, co chcete jako odměnu?" Zeptala jsem se
"No.." zamyslel se a přitáhl si mě k sobě za pas, nahl se k mýmu uchu a pošeptal "Chci velkou...pizzuuu!!!!!" To poslední slovo vykřikl
"Fajn, ale platíš ty" uculila jsem se
"Ale já jsem výherce" ohrnul spodní ret
"No právě" vyplázla jsem jazyk

Brácha YoutuberKde žijí příběhy. Začni objevovat