Brácha Youtuber

Sbohem Majo.

ADEL

"Honzo já si fakt cením toho co jsi tady udělal, cením si toho co jsi udělal a mám tě ráda.. Ale já.. Prostě nejsem připravená na to aby mi někdo zase ublížil. Nechci aby sis to bral osobně, ale už před skoro rokem jsem ti řekla, že mezi námi už nic nebude. Zažívali jsme spolu krásný chvíle a já ti za ně moc moc děkuju.." smutně jsem se usmála

"Okay, v pohodě.. Já na tebe budu vždycky čekat" pohladil mě po tváří "Ale řekni mi pravdu, nesnaž se to okecat" zasmál se

"Já ti řikám pravdu" začala jsem se bránit. Bohužel pravda byla, že jsem se z toho chtěla vykecat. Ne že by se mi Honza nelíbil nebo bych ho neměla ráda, ale Luboš mi přirostl k srdci až je to nemožný...

"Hej já poznám když lžeš" mrkl na mě. Povzdechla jsem si. "A teď mi to řekni" usmál se

"Je to kvůli tomu že se bojím, že furt něco cítím k Majovi" sklopila jsem hlavu aby nepoznal že zase lžu

"Nechtěla jsi říct k Lubošovi?" začal se smát

"Idiote" praštila jsem ho do ramene a on se uraženě podíval

"Tak se pojď se mnou alespoň navečeřet" řekl a oba jsme šli jíst. Povídali jsme si, házeli po sově hroznové víno a bylo fajn. Kolem desáté Honza odešel a já šla do obyváku. Podle hlasů jsem slyšela, že tam je Luboš s Adamem, jakmile jsem vešla, oba zmlkli

"Děje se něco?" zeptala jsem se

"Co by se dělo?" zeptal se Adam

"Já nevím" zasmála jsem se a Adam se mnou, jen Luboš tam seděl a divně na mě koukal "Na co koukáte?" zeptala jsem se, když jsem si všimla, že jim běží telka

"Dávaj Teen Wolf" řekl Luboš

"Kecáš!!" vyjekla jsem a skočila jsem mezi ně, vzala jsem si na klím polštář a koukala na telku

"Proč máš ten.." nedořekl a já ho majzla polštářem. Nesnáším, když mi do toho někdo kecá

"To má na obranu aby jsme jí do toho nekecali" pošeptal Adam. Po chvilce to skončilo a Luboš se zvedl

"Ty už jdeš?" zeptala jsem se

"No jo" pokrčil rameny

"Já myslela že tu zůstaneš" smutně jsem se koukla

"Adel už mě tady nepotřebuješ" zasmál se "Všechno jsme zvládli, takže už budu chodit jen na návštěvy" strčil ruce do kapes a odešel. Zakroutila jsem hlavou a šla jsem do pokoje. Dala jsem si sprchu a oblékla to tričko co mi tenkrát dal Honza. Nudila jsem se, takže jsem šla ke skříni a vyházela z ní všechno Majovo oblečení. Trhala jsem to z ramínek a házela na zem, dokud jsem nevyházela vše, pak jsem šla ke stolu a začala sbírat všechny fotky s ním, trhat je ze stěn a házet je do koše

"Udělalo se ti líp?" zeptal se Adam ve dveřích

"A víš ty, že jo?" založila jsem ruce na prsou a jednou rukou jsem si setřela slzu, která mi vyklouzla z oka, při vzpomínce na to jak jsem byla šťastná

"Ty věci mu vrátíš?" koukl na hromadu

"Jo, a jako bonus přidám facku a nějakou tu slohovku o tom jak moc ho nesnáším" usmála jsem se

"Tak to běž dolů a ty věci vem s sebou" ustoupil od dveří. Bez váhání jsem vzala věci a seběhla s úsměvem schody. Seděl na gauči, ale jak mile mě viděl postavil se se smutným výrazem. Hodila jsem po něm věci a než stačil cokoliv říct, dala jsem mu facku

"Chápem že sa hneváš" řekl a promnul si tvář

"Vůbec nemluv!" napomenula "Já ti jen přišla říct, jak moc tě nesnáším a SBOHEM" otočila jsem se zády a šla do pokoje

"To si to ani nenecháš vysvetliť" křikl za mnou. Nahla jsem se přes zábradlí

"Máš pravdu, nenechám" usmála jsem se a pokračovala v cestě

"Adel, nechaj ma ti to vysvetliť" slyšela jsem za dveřmi

"Bože Mariáne vypadni z tohodle domu. Nikdo na tebe není zvědavej." křikla jsem a dala jsem si sluchátka do uší. Po hodině jsem dostala hlad, vypla jsem písničky a otevřela dveře.  "Děláš si ze mě prdel?!" křikla jsem. Majo seděl opřenej vedle dveří

"Pepáč" sklopil hlavu

"Neomlouvej se, ale vypadni" řekla jsem klidně

"Neodídem, nemôžem, urobil som kravinu a chcem jej napraviť" stoupl si předemně

"Běž to napravovat jinam, protože mě to nezajímá" obešla jsem ho a šla jsem si namazat chleba s nutelou

"Milujem ťa" slyšela jsem za sebou

"Já tebe taky.. Kdysi" mrkla jsem a šla do pokoje. Zvládla jsem ho poslat do háje. Začala jsem radostí skákat