Brácha Youtuber

38. Nemůžu s tebou být..

ADEL
Den, jako každý jiný.. Vstanu a jdu do koupleny, abych na sebe naplácala tunu make-upu aby nebylo vidět, jak moc na dně jsem.. Oblékla jsem si bílé tričko, legíny se sobama a červený svetr. S falešným úsměvem jsem sešla dolů
"Adel kam jdeš?" vyběhl z obyváku Adam
"Do školy" usmála jsem ss
"Ale ségra., Je víkend.." řekl a já pustila tašku., Jsem tak mimo že už nevim jakej je den..
"Promiň já.." začala jsem se omlouvat
"V pohodě." objal mě, šli jsme do obyváku a tam seděl tek, kvůli kterému jsem takhle dopadla..
"Ahoj.." řekl nesměle. Měl smutný výraz, ale i přes to byl tak krásný. Džínová bunda, černé kalhoty s dírami na kolenou.. Měl i nový účes a prostě byl dokonalý
"Co tu děláš?" zeptala jsem se a dělala jsem , že mi to je jedno
" Prišiel somm si pohovoriť" řekl
"Dobře, tak pojď ke mě do pokoje" přišli jsme do pokoje a on si sedl na postel "O čem chceš mluvit?" zeptala jsem se, ale jeho odpověď mě zarazila
"O nas" řekl klidně
"Tak mluv" povzdechla jsem si
"Premýšľal som a my dvaja spolu nemôžeme byť .. Sme odlišné osoby a ... rovnako to neklapalo .. Viem, mal som ti zavolať, ale nemal som odvahu. nemilujem ťa a celý čas som si nalhával že áno. Prepáč že som ti to nepovedal skôr" sklopil hlavu
"Vypadni" šeptla jsem
"Adel prepáč.. Môžeme byť priatelia" stoupl si
"Neslyšel jsi?! Vypadni!" křikla jsem, ale to už mi tekly slzy proudem.. Zabouchla jsem dveře a rozbrečela jsem se
ADAM
"Bylo to nutný?" zeptal jsem se Mariána když přišel dolů
"Ano" odpověděl s hlavou v dlaních
"A to co jsi jí řekl byla pravla?" zvedl jsem obočí
"Nie" podíval se na mě
"Tak proč ssi ji to řekl?" povzdechl jsem si
" Pretože miluje Honzu" řekl a mě se začala vařit krev v těle
"Vážně?! Zajímavý že poslední 4 měsíce probrečela a klesla na dno, jen proto, že jsi ji nezvedal telefon! Myslí si že ji nesnášíš! Ubližuješ jí!" vyjel jsem po něm
"Ja ju milujem" křikl po mě na zpět
"Tak běž, omluv se jí a řekni jí to!" stoupl jsem si
"Nemôžem jej to povedať" povzdechl si
"Víš že kvůli tobě teď trpí?!" byl jsem hrozně naštvanej
"Viem a mrzí ma to.." sklopil hlavu
ADEL
Rozhodla jsem se mu říct pravdu. Otevřela jsem a seběhla jsem dolů s nadějí, že tu furt bude, při mém štěstí byl. Už se nadechoval, že něco řekne ale ja byla rychlejší
"Teď budu mluvit já! Takže mě poslouchej. Jakmile jsme se odstěhovali do Ameriky. Tak už jsem k tobě něco cítila a tak měsíc před tim, než jsme se na oslavě políbili jsem do tebe byla blázen jasný?! Milovala jsem tě a ty mi pak řekneš, že to nebyla pravda?! Jsi ten nejhorší.." nestihla jsem doříct a jeho rty byli na těch mých.. Najednou ze mě všechen ten vztek spadl a já se soustředila jen na něj
"Psst.. Milujem ťa Adel" zašeptal
"To si jen nalháváš" odpověděla jsem
"Nie.. Jediný čo som si nalhával bolo to, že k tebe nič necítim" pohladil mě po tváři
"Miluju tě Majko" objala jsem ho
"Milujem ťa" Políbil mě do vlasů