#23 Batman v ohrožení/ KONEC

1.1K 84 17
                                    


Za 1. se chci omluvit za neaktivitu.    2. chci poděkovat za neuvěřitelných 7 706 přečtení a 620 hvězdiček pořád tomu nějak nemůžu uvěřit strašně moc děkuju.  3. Je tu úplně poslední kapitola této povídky kdybych pokračovala bylo by to pořád stejný a myslím že na poprvý 23 kapitol stačí  a za  4. Píšu novou povídku o Pobertech nějak mě to začalo bavit a tak jsem se rozhodla něco napsat nevím kdy jí vydám začala jsem psát teprve dnes a chtěla bych si nejdřív předepsat pár kapitol.   A teď už vám přeji krásné počtení.



Batmana jsme svázali k židli a čekali než se probudí. Joker mi prozradil že "jed" bude plně účinkovat až za 3 hodiny. Takže  po celou dobu si s ním  bude hrát .   "Pane J. koukej! Probouzí se! "    Zakřičela jsem tak nahlas že se mě Joker lekl.  Přišla jsem k němu a Joker byl za ním jak jsme se před tím dohodli. Batman zamrkal, pak ještě a ještě jednou, poté otevřel oči úplně.  "Ahoj. Prospal si se dobře? "     "Quinn! "  Zachraptěl Batman.   "Ano? "    "Okamžitě mě pusť  !  "   " Samozřejmě tě pustim , ale nejdřív...... "  Joker přiskočil před Batmana a vystříkl "jed" do jeho obličeje.    " AAAA. Co to ksakru má bejt?!  "    " To je můj milí dost užitečná věcička."  Pronesl Joker.   " A to je co? "    " No řekněme že máš 3 hodiny na nalezení protiléku.  "  Jen co to Joker dopověděl kopl do Batmana který vzápětí prolítl oknem za ním a padal zády dolů.  Já se pomateně smála a Jokerovi pohrával na tváři úšklebek.  "No a co teď? "  "Teď už jen čekat Harley. "  Joker prošel kolem mě a šel prič z místnosti já byla v těsnym závěsu za ním.  Vešli jsme ven a šli jsme do našeho úkrytu  (Jokerův dům ) 

***

"Koblížku copak to děláš? "    "Snažim se spojit s Batmanem. "    "Oo "    Sledovala jsme Jokera jak se snaží nabourat do Batmanova sluchátka či co to má. Strávil nad tím asi 20 minut až se mu to konečně povedlo.   "Oo konečně! Harley teď buď potichu! "  Přikývla jsem a dál mu věnovala svůj pohled.   "Nazdárek Béťo tak co jak ti jde hledání protiléku? "   Zasmála jsem se jelikož jsem věděla že Batman nemá žádnou šanci něco podobného najít protože ani nevěděl co má v krvy za "jed" 

po 2 hodinách

" Harley!  Zvedni ten svůj zadek , musíme vypadnout! "    " Co se děje? "    "Jdou po nás! "  "Jakoby nikdy nešli. "  Odfrkla jsem si   "Harley notak musíme jít.  HNED! "   Už jsme nic neřekla a utíkala s Jokerem prič. Dostali jsme se na střechu nejvyšší budovy v Gothamu. Při naší smůle nás okamžutě obklíčila policie. Stali jsme tam a na tvářích nám pohrával úsměv. Pomalu se k nám přibližoval Gordon.    "Jokere doufám že už se k tobě doneslo že Batman našel protilék. "  Joker si jen naštvaně odfrkl ,ale jeho úšklebek nezmizel.   " Dělej vzdej se! "  Zakřičel Gordon. Jen jsem stála na místě a pozorovala všechny kolem ani jsem si nevšimla že si mě Joker přitáhl k sobě a přiložil mi zbraň ke spánku. Prostě jsem tam jen stála, usmívala se a nic nechápala.   "Jokere pust jí přece jí nechceš zabít! "     " EE to máš pravdu detektívku. Tak chytej! "  Dal prič svojí zbraň a silně se odemně odstrčil až jsem spadla na zem a on padal ze střechy. Rychle jsem se doplazila k okraji a když jsem viděla vesele odlétat Jokera můj úsměv se ještě víc rozzářil.   "Pane J. leť.  Leť ke svobodě! "  Křičela jsem ze všech sil a poslouchala Jokerův smích, chtěla jsem se na něj ještě dívat ,ale to už mě zavřeli do auta a odváželi na místo kde jsem byla před nedávnem.

" No a to je můj příběh. Od začátku až no až do teď " Zasmála jsem se  "Bylo to aspoň k něčemu?"  Nadzvedla jsem tázavě obočí    "Ano "    " A copak jste zjistil? "     "Potvrdila se moje doměnka že člověk jako je Joker není schopný milovat. "     "To je LEŽ! "   Silně jsem bouchla pěstí o stůl.    "On mě miloval a .......  miluje!  "     "A proto vás vydal policii jen aby si mohl sám zachránik krk jak to vlastně dělává vždycky? "    "No... "    Tak teď mě dostal. Poprvý za život nevím jak odpovědět tohle byl fakt kterej jsem sama nedokázala pochopit , ale věřila jsem že mě miluje jako já jeho.  Z mého přemýšlení mě odtrhly známé zvuky. Doktor zalapal po dechu a snažil se uklidnit. Hned poté co rány přestali se dveře od mé momentální cely rozlítli po celé místnosti. Do cely vstoupila postava kterou jsem už někdy viděla,ale nemohla jsem si vzpomenout kde.  Během pár vteřin zabil doktora který mi tu celý den dělal společnost, ale nijak jsem ho nelitovala jen mě zajímala jistá osoba v mé cele. Sundal si masku a hned mi to bylo jasny. Tak přece mě miluje. On se pro mě vrátil.  "Aaah , jdeme domů pusinko. " Pronesl Joker svým chraplavým hlasem který jsme na něm tolik milovala.



________________________


Takže  konec mé první povídky doufám že se příběh líbil , komentík potěší a znovu se sejdeme u mého dalšího příběhu.  :*  <3 

Zrození Harley QuinnKde žijí příběhy. Začni objevovat