O měsíc později..
V posledních dnech jsem zažíval čím dál větší bombardování zpráv a hovorů od kluků. Vlastně až na Jungkooka, který mě naštěstí ignoroval a na Yoongiho, který jediný věděl kde jsem.
S Heou jsme se víc sblížili, ale jen jako nejlepší přátelé. Hea ví, že miluji jen Nam, takže to respektuje a za to jsem moc rád. Je to skvělá kamarádka, i pozvala moje rodiče na oběd, aby znali situaci a nějak to vše pochopili. Mamka chtěla volat Jungkookově matce, ale naštěstí jsem jí v tom zabránil. Zas by z toho udělala moc velkou aféru a to opravdu nechci. Musíme si to nějak vyřešit sami mezi sebou, ale na to je ještě dost času. Čekám, až Jungkook dostane rozum.
Comeback se blíží a já jsem čím dál víc nervní, protože musim chodit na tréninky, kde musim snášet Jungkookovo pohledy a pak se nenápadně vytratit, aby mě nikdo neviděl. Každým dnem je to těžší a těžší. Nejhorší jsou Jiminovo trapný a perverzní kecy směřovaný na Nam a Jungkooka, který se v tom vyžívá, protože ví, že mě to s prominutím doslova sere.
Dnes je to přesně týden před comebackem a všichni jsou nepříjemní, jak hřebík v zadku. Absolutně ignoruju všechno, co se kolem mě děje. Jen se věnuji svému textu a choreografii.
„Tae, můžu s tebou na chvilku mluvit?" Přišel zamnou Yoongi a vytáhl mě z křesla, na kterém jsem trávil většinu času. „Hmm.." Zamručel jsem a se sklopeným pohledem ho následoval. Odtáhl mě do opuštěné místnosti, ve které bylo provizorní nahrávací studio. Yoongi tu trávil veškerý čas a nikoho sem nikdy nepustil. Rukou mi naznačil ať jdu do kabiny s mikrofonem. Absolutně nechápu, co se tady děje. Texty už máme dávno nazpívaný a připravený k prodeji.
„Přemýšlel jsem o tom, jak jsi na výročí rapoval, tak jsem složil text, který semnou zarapuješ a dáme to do alba jako bonus.." Usmál se Yoongi a podal mi papír s textem. Zůstal jsem na něj koukat s otevřenou pusou. „Nečum tak blbě.." Začal se smát a pustil mi jeho úsek, který zatím stihl nahrát. Byla to bomba, stejně jako všechno jeho texty, ale s tímhle jsem měl něco společného i já, takže jsem z toho byl nadšený jak malé dítě.
Po pár hodinách trápení bylo hotovo. Bylo to naprosto skvělý. Dal jsem do toho všechno a taky to tak vypadalo. „Myslim, že to bude mít úspěch.." Nadšeně jsem na Yoongiho vycenil zuby. „Uvidíme.." Opřel se o opěradlo židle a začal něco dělat na počítači.
„Něco málo tam ještě dodělám a pak ti pustím hotovou verzi. Zatím se můžeš vrátit.." Přikývl jsem a vrátil se zpátky do studia, kde seděli ostatní kluci.
„Kde jsi byl?" Vyzvídal Hobi. „Na něčem jsem pracoval.." Nezaujatě jsem pokrčil rameny a věnoval se telefonu. „Hoňba za pokladem?" Pousmál se Jimin. „Nejsem nadrženec jako ty.." Věnoval jsem mu úšklebek a znova rozsvítil telefon, který mezitím zhasl. „Přestaňte!" Napomenul nás Jin. „No jo mami.." Protočil jsem očima.
Do místnosti přišel Namjoon s Jungkookem v patách. „Počkáme na Yoongiho a budeme tu všichni." Posadil se Namjoon. Né asi.. Tyvole to je informace za všechny prachy.. Sám pro sebe jsem se zasmál. „Je tu něco k smíchu?" Namjoon mě probodl pohledem. Zakroutil jsem hlavou.
Jakmile přišel Yoongi, posadil se mezi nás. „Zbývá nám poslední týden.. Má někdo něco k albu, nebo to můžeme dát do předprodeje?" Namjoon nás všechny projel pohledem a zastavil se na Yoongim, který se zvedl. „Do alba přidám bonus. Vše je připravené, jen do seznamu skladeb přidám ten bonus, který je hotový a můžem to dát na net." Hned jak domluvil, posadil se zpátky na židli.
„Můžem si to poslechnout?" Zeptal se Hobi. Yoongi přikývl a píseň pustil na tabletu.
„Je to fakt dobrý.." „Jo no.." „To bude mít úspěch!" Slyšel jsem ze všech stran. „Ty k tomu nic neřekneš?" Dloubl do mě Jimin. „Já už jsem se k tomu vyjádřil.." Usmál jsem se a sledoval ty nechápavý pohledy kluků. „Zapomněl jsem vám říct, že jsem to rapoval s Taem.." Yoongi se uvelebil na sedačce a dal nohu přes nohu. Všechny pohledy byly upřený na mě. Tak teď počítám i s tím, že mě pěkně zhejtujou.
„Dost jsi mě překvapil Tae.. Jen tak dál." Namjoon mě poplácal po zádech. Ostatní až na Jungkooka souhlasně přikyvovali. Cítil jsem se skvěle. Byl jsem nadšený z toho, že mě pochválil Namjoon. Zrovna on, komu se málo co líbí. Jsem na sebe hrdý.
„Pro dnešek máme hotovo. Můžete jít domů." Mávl na nás trenér. Všichni vyběhli ze studia rychlostí blesku a naskákali do auta. Až na mě. Já jsem se nenápadně vytratil a autobusem odjel k Hee. V kapse mi zabrněl telefon. Odemkl jsem obrazovku a přečetl si zprávu.
Kookie 🍪 : To se mě bojíš, že nechceš spát v dormě, nebo co? 😂
Já: Ne.. Jen nechci být na pokoji s idiotem jako jsi ty.. A už mi nepiš.. Nemam na lidi jako jsi ty čas.. 😊
Zhasl jsem telefon a dal ho do kapsy. Koukal jsem se ven skrz sklo autobusu a sledoval barevné stromy a suché listí padající na zem. Je tu krásný barevný podzim a i přes to, že je venku tma, byly krásně vidět zbarvené parky, osvětlené pouličními lampami a světly aut, projíždějících okolo.
Byl jsem tak zabraný do okolí silnice, že jsem málem zapomněl vystoupit. Naštěstí mě z přemýšlení vyrušila paní, která si chtěla sednout vedle mě. Jakmile jsem vystoupil, do obličeje mě praštila šílená zima. Dost se za tu krátkou jízdu ochladilo. Rychle jsem utíkal k baráku, kde jsem zazvonil a čekal na zvuk odemykajícího zámku.
„Ahooooj" Hea mi skočila kolem krku. „Ahooj" Usmál jsem se a zalezl s tou pijavicí dovnitř. „Venku začíná být chladno.. Nezajdem zítra dopoledne na nákup? Potřebuju zimní bundu.." Sundal jsem jí ze sebe a postavil na nohy. „Jo klidně.. V katalogu jsem viděla nový ponožky s poníkama, takže si je rovnou koupim.." Vycenila zuby a zmizela do kuchyně. Vyběhl jsem schody nahoru a zalezl do pokoje. Vzal jsem si čisté trenky a tričko a s ručníkem okolo pasu utíkal do koupelny, aby mi ho Hea nešlohla, protože ta holka je schopná všeho.
Koupelnu jsem za sebou zamkl a rovnou si zalezl do sprchového koutu. Pustil jsem teplou vodu a užíval si ten klid. Nemyslel jsem na žádný hovadiny a vnímal jen kapky vody stékající po mém těle. Nakonec jsem si namydlil tělo a vlasy. Opláchl jsem veškerou pěnu a vylezl ven. Usušil jsem se a oblékl se do připraveného oblečení. Ještě jsem si vyčistil svoje perličky a opustil jsem koupelnu.
„Pojď se najíst!" Ozval se zezdola známý hlas Heyny otce. Po schodech jsem došel dolů a šel do kuchyně. Hea s jejím otcem seděli u stolu a čekali na mě. Posadil jsem se na volnou židli. „Dobrou chuť!" Řekli jsme sborově a pustili se do jídla. Bylo to kuře s rýží a zeleninou. Dost jsem si pochutnal.
„Jak bylo ve studiu?" Usmál se Heyn taťka. „Mám vlastní píseň s Yoongim, kterou jsme dneska nahrávali, takže bylo fajn." Usmál jsem se od ucha k uchu. „To fakt?!" Vypískla nadšeně Hea. Přikývl jsem a s ní to málem šlehlo. „Hlavně se nám tady neslož.. Nechci volat sanitku.." Hey taťka dostal záchvat smíchu.
„Jdu si lehnout.. Dobrou noc." Mávl jsem na ně a vydal se do pokoje. Plácl jsem sebou na matraci a hned usnul.
•-------------------------------------------•
~Annyeong~
Po MEGA dlouhý době, je tu další část. Jediný důvod, proč nevyšla dřív byl ten, že jsme s Heou prostě líný zadky.. :d
Část neni nic moc extra, ale aspoň něco, takže doufáme, že se líbí. Bohužel nevíme, kdy vyjde další, ale snad to bude kratší doba.. :d
Děkujeme moc za vaše ohlasy a dál hlasujte a komentujte.. Uvidíme se u další části.. ❤️
~사랑해❤️~
ČTEŠ
Štěstí nalezené ve snu | BTS
Hayran Kurgu- PROBÍHÁ ÚPRAVA CELÉHO PŘÍBĚHU A NÁSLEDNĚ BUDEME POKRAČOVAT VE PSANÍ Jsem Nam So-hyun, ale říkají mi Nam. Žiju v Koreji, přesněji v Seoulu. Měla jsem kamaráda, o kterého jsem po základní škole přišla. Na střední škole jsem potkala jednu super holku...
